Existuje mnoho krásných běžeckých závodů po celém světě. Některé jsou výjimečné tím, kde se běží. Sníh, led, poušť, hory, nebo také divočina. Existuje také žebříček deseti nejbláznivějších světových maratonů a mezi ně patří i The Big Five Marathon v Jihoafrické republice. Tam na běžce nečeká jen náročný profil nebo vedro, ale především úžasně krásná příroda a s ní nebezpečná divoká zvířata. Brněnský běžec pětatřicetiletý Jan Havránek tento maraton vyhrál jako první Čech v historii.

Honzo, běháš teprve asi tři roky, ale relativně rychle ses dostal na poměrně slušné časy. V silničním maratonu jsi letos dokonce výrazně pokořil hranici tří hodin. Co stojí za tvým výkonnostním růstem?

V mládí jsem asi osm let hrál vrcholově dorosteneckou ligu házené. Později jsem přešel na horskou cyklistiku a občas jsem objížděl hobby závody. Před třemi lety jsem zkusil běh. První dva roky jsem běhal poměrně dost nesystémově, maximálně tři krát týdně. Chtěl jsem se ale zlepšit a tak jsem se přihlásil na Triexpert Adidas tréninky u Tomáše Ondráčka, začal jsem běhat podle jeho rad a tréninkového plánu. Výsledky se dostavily poměrně rychle. Pravdou je i to, že jsem trochu zhubnul, což má na můj běh velmi pozitivní dopad (úsměv).

Upřednostňuješ spíš velké masové silniční závody typu Run Czech, nebo chceš jít cestou trailových horských závodů?

Myslím, že oba typy běhu mají své kouzlo. Masové silniční závody mají fantastickou atmosféru a fanoušky, na druhé straně trailové běhy mají kouzlo přírody a klidu. Do budoucna bych se chtěl ale více zaměřit na delší horské běhy.

V červnu jsi absolvoval The Big Five Marathon v Jižní Africe poblíž Johannesburgu a dokonce jsi vyhrál s neuvěřitelným náskokem 20 minut! Můžeš víc přiblížit, jak ses vůbec na tento závod dostal? Co bylo tím hlavním impulsem?

Koncem loňského roku jsem se zranil, měl jsem delší problém s úpony v koleni. Abych se měl na co těšit po návratu ke sportu, vybral jsem si tento závod. Sice není moc známý, nicméně CNN i FORBES ho doporučovali, a když jsem si přečetl blogy běžců, kteří ho absolvovali, bylo rozhodnuto.

Určitě nebylo jednoduché zvládnout tak dalekou cestu. Cestoval jsi tam sám nebo jsi měl nějaký doprovod?

Přesvědčil jsem jednoho svého kolegu z práce Davida Brtnu, aby začal taky více běhat. On teď už každý měsíc naběhá přes 300 km. Věděl jsem, že se stihne taky připravit. Tedy jsme na závodě byli první dva Češi v historii, a navíc z jednoho města.

Tento závod paří mezi TOP 10 nejzajímavějších „crazy“ maratonů na světě a zřejmě ani nejde o levnou záležitost, ať už co se týká startovného, ubytování nebo cesty apod. Prozradíš, kolik tě tento „výlet“ stál?

Náklady byly poměrně vysoké. Spočítáno to přesně nemám, nicméně finanční výdaje na výlet se mohly pohybovat mezi 2.500 – 3.000 EUR.

Jaké jsou vlastně podmínky účasti? Bylo potřeba splnit nějaké extra požadavky od organizátorů? Je stanoven účastnický limit?

Ano, limit je stanoven poměrně malý a byl tuším 200 běžců pro letošní rok. Samotný závod ze své podstaty nemůže být masový. Podmínky žádné nebyly, nicméně po tom, co při závodě několik lidí zkolabovalo, bych vřele doporučoval, nějaké výkonnostní podmínky stanovit.

Proč podle tebe patří tento maraton mezi ty nejzajímavější? Co jsi tam zažil vyjímečného?

Krásná krajina, náročný terén, divoká zvířata a v neposlední řadě spousta zajímavých běžců z celého světa. Oproti jiným závodům jsme strávili na místě s ostatními běžci necelý týden a byl tak čas poznat ostatní běžce daleko lépe, než při jiném závodě. Jejich osobní příběhy byly pro mě velmi zajímavé a inspirující.

**Bylo nutné přicestovat na místo dřív a aklimatizovat se? Přece jen jde o Afriku a taky o vyšší nadmořskou výšku. **

Poslední týdny jsem se snažil běhat na horách, strávil jsem několik např. dní na Štrbském Plese, kde jsem běhal kopce v nadmořské výšce podobné závodu. Do Afriky jsem pak přijel 3 dny před závodem.

Závod se tedy běží v opravdové divočině. Řešila se nějak bezpečnost běžců?

Bezpečnost byla velké téma. Dostali jsme poučení, jak se chovat při setkání s divokou zvěří. Běží se v přírodní rezervaci s velkým výskytem divoké zvěře. Skoro na každého jednoho běžce připadal jeden zaměstnanec parku. Pěší výlety bez ozbrojeného doprovodu nepřipadaly v úvahu. Pořadatelé nám popřáli hodně štěstí, ať nepotkáme žádného zástupce BIG 5. Jinak na trati byla ozbrojená ochranka každé 4 km. Naštěstí se vše obešlo bez výstřelu.

Jak se vyvíjel samotný závod? Věřil sis na bednu, nebo jsi byl z vítězství překvapený?

Překvapený jsem byl velice. S Davidem Brtnou jsme si říkali, že vyběhneme svižně, nicméně ne úplně vepředu. Prvních 10 km se běželo do kopce. Hned po výstřelu za to vzali dva místní černoši. Když jsem však viděl, že kopec jim bere hodně sil, nastoupil jsem asi na 4. km a utekl jim. Náskok se postupně zvětšoval, což jsem zjistil až v cíli, kdy mě chlapci řekli, že to po 10. km vzdali. Celý závod jsem pak běžel víceméně sám. Pravdou je, že být v buši mezi divokou zvěří a nevidět žádného člověka široko daleko, ve mně chvílemi vzbuzovalo obavy.

Měli jste s Davidem v plánu běžet spolu a vzájemně se táhnout?

Plán byl takový, že to spolu zkusíme a uvidíme. Nicméně vzhledem k náročnosti terénu se to zcela nevydařilo.

Čím to, že v první pětici běžců byli tak výrazné výkonnostní rozdíly?

Závod má, mimo náročného terénu a nadmořské výšky, i poměrně těžké klimatické podmínky. V JARu je právě zima, tedy kolem 8. hod. při startu bylo asi 2 – 3°C, kolem poledne pak ve stínu asi 25°C. Běželo se však na slunci, teplota byla letos extrémní. Jak říkali místní, nikdy nebylo takové teplo jak letos. Mnoho běžců na trati kolabovalo, byly dehydratovaní nebo zcela v křeči.

Mohl bys přirovnat The Big Five Marathon s nějakým závodem u nás, alespoň co se týká profilu a náročnosti?

U nás již delší dobu s výzvou sleduji Jesenický a Slezský maraton, které jsou krásné profilem i přírodou. Přestože jsem je bohužel zatím ještě neběžel, přijdou mně velice podobné s The Big Five Marathonem.

Jaký máš běžecký cíl? Nebo se snad už chystáš na další exotický maraton?

Teď se soustředím na městský maraton v Berlíně, kde chci běžet kousek pod 2:50. S Davidem jsme probírali výzvu, běžet maraton za polárním kruhem či na severním pólu. Tak uvidíme (úsměv).

--

Jan Havránek – profil

narozen: 19. 3. 1977, běhá od roku 2011

profese: manažer

osobní rekordy: 10 km – 36:50 min., ½ maraton – 1:24:11 hod., maraton – 2:55:49 hod.

klub: běhá s tričkem Triexpert

trenér: Tomáš Ondráček (Triexpert)

rodina: ženatý – manželka Hana, dcery – Jana (13 let), Emma (8 let) a Sára (1 rok)

Výsledky

Webové stránky závodu

Autorem článku je Radek Leszczynski, běhající herec, zpěvák a tanečník, který je od roku 2004 v angažmá Moravského divadla Olomouc.