Po propršeném jaru se už konečně oteplí, možná až moc, a to nás přiláká k venkovním aktivitám. Bohužel mohou naše sportování přibrzdit různé potíže a pak je dobré vědět, jak si s problémy poradit. Proto uspořádala nedávno společnost 3M tiskovou konferenci, kde se hovořilo o komplikacích s puchýři a s hmyzem či klíšťaty. Tedy témata, která jsou všem vyznavačům venkovních aktivit velmi dobře známá…
Puchýře z nevhodných bot či ponožek již trápili většinu běžců. Zejména v teplejších dnech, kdy začátečníci zkouší běhat bez ponožek, je to aktuální téma. Když už ale puchýře vzniknou, je dobré vědět, co s nimi. Základem je prevence, tedy používat kvalitní boty, u nových být trochu opatrnější, a udržovat kůži v dobré stavu, říká doktorka Jorga Fialová z Nemocnice na Bulovce.
Prvním krokem zbavení se puchýře je zamezit mechanickému působení, které by mohlo problémy zhoršit. „Pokud si na puchýř vezmete boty, které ho způsobily, a nepoužijete náplast, tak se to opravdu nezahojí,“ nabádá Fialová, aby nikdo problémy nebral na lehkou váhu. Čím později se začne problém řešit, tím větší to nese komplikace.
K předcházení vzniku puchýřů a i k zlepšení hojení jsou pak vhodné náplasti. Například ty voděodolné Spofaplast se zaměřují na prsty a na paty, tedy na místa, kde jsou puchýře nejčastěji. „Puchýře se tak lépe hojí, tlumí bolest, brání tvorbě jizev a chrání před bakteriemi. Díky transparentnímu zabarvení si náplasti ani nevšimnete, takže jimi směle můžete ozdobit nožku i v letních dnech,“ říká Jiřina Horváthová zastupující výrobce, společnost 3M.
„Voděodolné gelové náplasti na puchýře jsou nezbytnou součástí lékárničky. Měkký gelový polštářek pomáhá vstřebávat tekutinu vytékající z puchýře a ty se pak lépe a rychleji hojí, čímž dochází i ke zmírnění bolesti. Současně náplasti chrání ránu před možnou infekcí a omezují tvorbu jizev,“ dodává Jorga Fialová.
Jak rychle běhá klíště?
„Byl jsem na Šumavě na kole. Jel jsem a najednou přede mnou běžel člověk a vedl kolo,“ začíná vyprávění František Rettich, doktor, který má blízko ke sportu a běžel už i maraton. „Dojížděl jsem ho a volám: ´Neutíkej, já ti pomůžu.´ Ale když sem přijel blíž, pochopil jsem – běžel tak rychle, protože za ním letělo hejno komárů.“
To je sice poněkud neobvyklá situace, ale jsou dni, kdy člověk komárům neubrání. Každý, kdo může denně běhat v lese, má sice záviděníhodné podmínky, ale také ho při běhu doprovází hmyz. S pořádnou výbavou, kterou lze koupit v lékárně, však nebude běžec pro komáry a klíšťata vůbec lákavý. Třeba moderní repelent Ultrathon ochrání člověka až na dvanáct hodin a je odolný proti dešti, vlhku, potu či postříkání vodou. Zajímavé je, že na oděvu vydrží repelent funkční i několik dní.
I když mohou i komáři i v našich zeměpisných šířkách teoreticky přenášet nemoci, daleko horší jsou klíšťata, přenášející Klíšťovou encefalitidu a Lymskou boreliózu. Očkovaný je přitom v ČR jen každý pátý a to je podle Františka Retticha málo. „Prosím, nepodceňujte to a nechte se očkovat. Nebo je dobré používat repelenty. Jinak přeji hodně štěstí,“ prohlásil Rettich.
A po příchodu domů, třeba ze závodů v lese, je na místě podívat se, zda někde na těle neleze klíště. „Po návratu z přírody je třeba se prohlédnout. Může se to dělat ve dvojicích rozdílného pohlaví, což může být zajímavé,“ usmívá se doktor.
Někdy ale stačí rychle běžet. „Běžce komáři nedohoní, ale musí běžet poměrně rychle, tak pod pět minut na kilometr. Na kole jim ujedete, ale nesmíte zastavit. Klíště ale čeká v trávě a i když běžíte rychle, tak se poměrně rychle přichytí,“ říká Rettich. Není ale prý pravda, že by klíšťata skákala ze stromů nebo z trávy, člověk se ho musí dotknout.
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
