Bojujete-li s cvičením, jež můžeme jednoduše popsat jako postupné vstávání z tureckého sedu, existuje pětkrát větší pravděpodobnost, že zemřete předčasně. Alespoň to tvrdí brazilští vědci, kteří vyvinuli rychlý test pružnosti a pevnosti. K testu není potřeba žádné zařízení – je pouze nutné sedět a vstát, a to je bez jakékoliv opory.
Maximum dosažených bodů je 10, za dopomáhání si nohou či rukou je jeden bod odečítán, půl bodů ztrácí navíc každý, u něhož se určitá míra nestability projevuje nenápadným kymácením. Kdo dosáhne méně jak osmi bodů, může se dvakrát tolik obávat, že v následujících pěti letech zemře, než je tomu u lidí s vyšším skóre.
Lidé s nejhoršími výsledky, jejichž zisk se pohybuje pod třemi body, pak pětkrát pravděpodobně zemřou během nadcházejících šesti let. Studie tvrdí, že jednoduchý test je schopen rychle odhalit stav svalové i kosterní soustavy, a je tak možné jej využívat k diagnóze u lidí starších jednapadesáti let.
Claudio Gil Araujo z univerzity v brazilském Rio de Janeiru původně patřil mezi skupinu lékařů, který test vyvinuli pro zhodnocení flexibility sportovců. Teď se však pomocí této metody snaží přesvědčit své pacienty, aby se snažili žít aktivně a pracovali na stavu svých svalů, kondici a rovnováze. „Délka života je na tomto přímo závislá,“ prozradil časopisu Discover.
Během stárnutí lidské svaly postupně ochabují, ztrácíme rovnováhu a zvyšuje se možnost, že kdekoliv zbytečně upadneme. Mnoho způsobů, které křehkost a pružnost testují, jsou časově náročné, nepřesné a také nepraktické. Lékaři mají přesto velký zájem na tom, aby staří lidé nadále zůstávali v pohybu. SRT test, jak je oficiálně nazýván, navíc žádná zařízení nevyžaduje, může si jej tak udělat každý v pohodlí domova a zamyslet se nad tím, zda by neměl na svém pohybu něco změnit.
Svou studii vědci zveřejnili již v roce 2002 v European Journal of Cardiology a výsledky potvrzují i jejich aktuální výzkumy. SRT hodnotí jako významný prediktor mortality, platící na věkovou skupinu 51–80 let. Zároveň se však nejedná o konečnou predikci.
Fyzioterapeutka Sammy Margo z Velké Británie nicméně konstatuje, že správné cvičení může tento předpoklad zásadně narušit a starším lidem pomoci. Testu by příliš velký důraz nedávala.
„Roli zde hrají i kulturní rozdíly. Britové, stejně jako mnoho jiných Evropanů, nejsou zvyklí sedávat na zemi. V jiných kulturách je to zcela běžné. Že jsme proto při takovém vstávání neohrabaní a nesví, není přece žádné překvapení. Predikovat podle toho délku života je značně pochybné,“ říká Sammy Margo. Dodává také, že staří lidé s počátečními příznaky artritidy v koleni mívají zpočátku testu velké bolesti, které se velmi těžko překonávají, proto jim jej nedoporučuje.
„Nemůžu jednoznačně říct, že SRT test schvaluji či ne, považuji jej ale za velmi zjednodušující. Navíc zatím není dost široce používán na to, abychom mohli s jeho daty pracovat,“ dodává. Místo něj by raději upřednostnila jiný test, při němž pacient postupně ze sedu na židli vstává a opět si sedá, celkově po dobu třiceti sekund.
„Stačí židle, vstávat a sedat a třicet vteřin. Takový test je vhodnější a z mého pohledu prognostičtější. Je to sice zjednodušující, ale stále velmi rychlé a snadné, a poskytuje nám náznaky pravděpodobnosti možného pádu,“ vysvětluje Sammy Margo.
Tento test měří sílu v nohou a také svalovou vytrvalost – spíše než pružnost a pevnost jako u SRT testu. U zdravých lidí mezi 60–64 lety se předpokládá, že ženy dokáží během třiceti minut vstát a sednout si celkem 12×, u mužů by měla být hodnota o dva sedy vyšší.
Pro pacienty ve věku 90–94 je úspěchem skóre kolem 4–7 sedů, opět záleží na pohlaví.
Jak si udělat SRT test:
Varování: Test nezkoušejte, trápí-li vás problémy s artritidou.
1. Oblečte se do pohodlného oblečení a zujte se. Ujistěte se, že máte kolem sebe dostatek prostoru.
2. Sedněte si do tzv. tureckého sedu, tedy pod sebou zkřižte nohy. O nic se neopírejte.
3. Bez použití rukou či nohou se pokuste z této pozice postavit. Kolena a ramena postupně tlačte směrem nahoru.
4. Požádejte někoho, aby zapisoval vaše skóre, případně test vyzkoušejte před zrcadlem a sami své počínání pozorně sledujte.
5. Každá z částí, tedy jak vstanutí tak opětovné sednutí, je hodnocena maximálně pěti body, celkové skóre tedy může dosáhnout deseti bodů.
6. Opřete-li se o ruku, nohu či koleno, přicházíte o jeden bod.
7. Ztratíte-li rovnováhu nebo se částečně kymácíte, odečtěte další půlbod.
Studie tvrdí, že s každým bodem navíc o 21% klesá pravděpodobnost brzkého úmrtí.
- 10–8 bodů: Výborný výsledek
- 7,5–3,5 bodů: Ucházející výsledek
- 3 body a méně: Špatný výsledek
Zdroj: YouTube – WeBeFit
