Tradiční souboj Griger Indián vyhrál letos prvně jmenovaný. Závod na členité trati o délce 30 kilometrů se smíšeným povrchem ze Škrovádu, část Slatiňan, na obrátku do Heřmanova Městce vede většinou po zelené turistické značce. Součet stoupání je pro oba směry téměř totožný, celkově tedy cca 500 metrů, ale poslední třetina závodu začíná třeba zdoláním kopce, na němž je zřícenina hradu Rabštejn, na dvě stě metrech je nutné zdolat třicet výškových. První čtyři ročníky běhu pořádal horolezec Pančava (Láďa Petr) a po jeho náhlém odchodu v roce 1989 kamarádi pokračují v tradici. Letos to byl 38. ročník.
Nejlepší čas dal před čtyřmi roky Miloš Kratochvíl 2:01:04. Druhý byl tehdy trojnásobný vítěz Ján Griger v osobáku 2:01:21, při svém prvním vítězství v roce 2015 zapsal 2:02:07. Zajímavým faktem je, že v roce 2011 soutěž dvojic vyhráli Kratochvíl s Grigerem v rekordním čase 1:57:23.
Vloni se čekalo, že čtyřnásobný vítěz Ján Griger (zlatý hattrick 2015 až 2017, čtvrté individuální vítězství přidal v roce 2020, navíc byl třikrát nejlepší ve dvojicích v letech 2010 až 2012) se pokusí přidat další zářez, ale vše bylo jinak a karty se rozdaly již v první polovině závodu. Na čele běželi bratři Gromusové s Grigerem. Daniel přezdívaný Indián, zde vyhrál roce 2022, 2021, 2010 a 2007. Předloni si zapsal svůj nejlepší vítězný čas 2:05:48. V tomto roce se tedy Grigerovi podařilo získat páté individuální prvenství.
Letos v polovině závodu tvořila vedoucí skupinu dokonce čtveřice. Byl v ní ještě další čtyřnásobný vítěz Jirka Doucha z Náchoda a Tomáš Gromus, bratr Indiána. V druhé půlce měl nejvíce sil Griger – 2:19:55. Druhý Indián zapsal 2:21:19 a po hubenějších letech si dal absolutní bednu Jirka Doucha 2:25:43, naposled byl první v roce 2014 a navíc byl ještě .ve stejném počtu druhý. Čtvrtý Tomáš Gromus za 2:26:05. Zbytek startovního pole ztrácel na Tomáše více jak deset minut.
Ze staré běžecké party, legendární jména jako Attila Paris, Jiří Alexa, Jan Zajíc, Jan Smola, Radmil Brožek, Vláďa Bříza, Josef Krátký či Milan Vorel zbyl jen Zdeněk Petržílek, který si dal sedm kilometrů.
Závěrem zařadím tradiční vzpomínky odchycené v minulých letech během závodu na Pančavu. „Byl to typický nesportovec se sportovním duchem,“ uvedl jeho kámoš. Mě zůstává navždy v paměti další: „Dost se bál jezdit na kole v provozu, a proto neustále zdůrazňoval, že musí být viditelně oblečen. Asi tušil co ho čeká a když to má někdo napsané nahoře, tak svému osudu neunikne,“ vzpomněl pamětník na tragickou smrt Pančavy v roce 1989 při dopravní nehodě, měsíc po květnovém závodě, který pořádal.
