Maratonský svět přišel o jednoho z nejstarších, nejzarputilejších a nejoddanějších běžců. Na začátku února ve věku 96 let zemřel Američan Don McNelly. Veterán druhé světové války dokázal za svůj život uběhnout neuvěřitelných 744 maratonů a ultramaratonů, informoval o tom server the Runner's world.
Číslo, na kterém se zastavil pro něj mělo velký význam, šlo o identifikační číslo americké vojenské lodi USS Kyne, která dovezla McNellyho a další americké vojáky do Japonska krátce po svržení atomových bomb.
McNelly pocházel z New Yorku a dokončil maraton na všech pěti kontinentech, ve všech 50 amerických státech i ve všech kanadských provinciích. Čím byl starší, tím více maratonů běhal, pouze v dekádě od sedmdesáti do osmdesáti let dokázal uběhnout 295 maratonů a 58 ultra. To dává průměr dvou závodů každé tři týdny.
Kromě této klasické distance se McNelly účastnil také mnoha dalších závodů, zdolal například schodiště při závodě na Empire State Building v New Yorku, běžel skrz Panamu a se svými kamarády se zúčastnil štafetového závodu přes celou Ameriku.
Svůj poslední maraton dokončil ve svých 89 letech v roce 2010. Ještě předtím však překonal leukémii a řadu běžeckých i neběžeckých zranění jako například zlomená žebra.
Zatímco každý běžec by mohl být na taková čísla pyšný a chlubit se jimi, to nebyl případ McNellyho. „Neběhal jsem proto, aby tady po mě něco zůstalo, ale prostě mě takhle bavilo žít,“ vysvětloval svou motivaci.
Dlouhé roky měl McNelly tréninkového a závodního parťáka Norma Franka, který dokonce dokázal uběhnout 965 maratonů. Společně cestovali na závody, šetřili peníze za benzín, přespávali v autě, aby nemuseli utrácet za hotely. Frankovi se magická tisícovka maratonů nepodařila překonat, zemřel před dvěma lety ve svých 83 letech.
Jaký byl McNellyho recept na udržení si takové fyzičky i v pokročilém věku? Pořád něco dělal a nezastavil se. Spolu s trénováním se stíhal starat o včely, vinařit, napsat knihu, chodit na houby nebo pravidelně dostávat pokuty za rychlou jízdu. Přežil dokonce i pád v malém letadle.
Po svém odchodu do „běžeckého důchodu“ přestal běhat, ale několik hodin denně trávil chůzí a procházkami. Stále se vídal se svými běžeckými kamarády, mnohokrát i o několik generací mladšími.
Co je však neméně zarážející je fakt, že McNelly začal běhat až ve svých 48 letech a svůj první maraton dokončil o rok později v Bostonu. O tři roky později si vytvořil osobní rekord a svůj nejrychlejší maratonský čas – 2:51, taktéž v Bostonu.
„Don měl víc energie a entuziasmu, než většina lidí o polovinu mladších, než byl on sám,“ řekl jeho starý přítel Chuck Levengood. „Don byl vždycky k ruce, kdykoliv mi přijel s čímkoliv pomoct.“
McNelly se také zasadil o benefiční závod na 5 kilometrů, který měl vybrat finance na dětskou nemocnici. McNelly o sobě prohlašoval, že není až tolik soutěživý s ostatními běžci, ale mnohem raději soutěžil sám se sebou a překonával výzvy.
Pokud by vás zajímal jeho životní příběh nejen o běhání, v roce 2010 byla publikována McNellyho biografie nazvaná The Madman, The Marathoner, tedy Maniak, Maratonec.
