Téměř každý běžec si měří při běhu čas. Důvody jsou rozdílné stejně jako přístroje, které čas měří. Někdo si vystačí s hodinkami, ale nejrozšířenější jsou sporttestery. Tedy hodinky, které umí měřit nejen čas, ale také tepovou frekvenci. U lepších modelů lze sledovat i spálené kalorie, rychlost běhu, uběhnutou vzdálenost a třeba i venkovní teplotu nebo převýšení.
Ti, kteří běhají se sporttesterem, jsou buď nadšenci do techniky, nebo prostě typy běžců, kteří k pravidelnému tréninku musí mít motivaci. A tu jim poskytuje sporttester, který je informuje o tempu, uběhnuté vzdálenosti nebo o tepové frekvenci.
Je to motivátor
Díky dnes již běžnému propojení s počítačem lze na dálku soupeřit se stovkami jiných běžců z celého světa a je jedno, jaké jméno aplikace nese. „Teprve v okamžiku, kdy jsem měl možnost vyzkoušet GPS sporttester, jsem získal motivaci a začal jsem pravidelně běhat,“ vzpomíná Ivo Steiner, který dnes zastupuje výrobce Garmin. Tedy značku, která se během pár let vyšvihla mezi špičku v tomto odvětví právě díky přístrojům s GPS.
Po každém běhu se Ivo ze zvědavosti podívá na trasu běhu nad mapou a na graf svého srdečního tepu. Pokud má běžec náležité znalosti, může po sledování srdečního tepu snáze dosáhnout svého cíle, ať už jím je spalovat tuk, regenerovat nebo zvýšit kondici.
„Sporttester není jen tréninková pomůcka, ale zároveň skvělý motivátor. Rekreační sportovci se díky používání sporttesteru také dozvědí více o tom, jak vlastně jejich organismus funguje,“ vysvětluje Pavel Svoboda zastupující značku Polar a dodává, že koupě sporttesteru může být začátkem cesty ke zdravému životnímu stylu.
Ti, kdo si chtějí měřit, kolik uběhli, však nemusí nutně volit GPS. Druhou možností je nožní snímač, tzv. footpod. Jednoznačná výhoda přístrojů s GPS je, že je možné si měřit trasu nejen při běhu, ale i na kole, na in-line bruslích nebo třeba i na koni. Naopak v tunelu občas GPS nemívá signál a v lese, kde mohou být husté větve stromů, také hrozí potíže. To footpod funguje na principu krokoměru, kdy každý dopad počítá a násobí zadaným koeficientem. Je celkem přesný.
A co to stojí?
Jako u jiných (nejen běžeckých) produktů, i u sporttesterů hraje roli také cena. Nejlevnější modely za pár tisíc umí základní funkce, tedy stopnou čas, ukážou aktuální a průměrnou tepovku, také denní čas, ale to je tak vše. Ty nejlepší přístroje pak mohou stát i výrazně nad deset tisíc. To jsou ale už modely, které využívají čeští reprezentanti, třeba běžec na lyžích Lukáš Bauer. Běžný uživatel většinu funkcí ani nevyužije.
„Pokud se jedná o výrobek se skutečně výjimečnými funkcemi, nemusí hrát cena rozhodující roli. Existuje velký počet zákazníků, kteří se snaží o výrobcích na trhu zjistit co nejvíce informací a snaží se bez ohledu na cenu vybrat ty nejlepší,“ potvrzuje Ivo Steiner.
Sporttester využívají cyklisté, turisté, fotbalisté, ale hlavně běžci. Třeba v případě Garminu prý procentuální zastoupení běžců mezi zákazníky činí nějakých 60 %. Řada přístrojů je ale multisportovních a dají se proto využít na mnoho sportů. Jiný názor má ale Pavel Svoboda: „Běžců je stále minimum, asi převládá teorie, že stačí dobrá obuv a dá se kvalitně běhat.“
Sporttester? Děkuji, nechci!
Názory na používání sporttesterů jsou rozdílné. Ačkoliv na ně někteří běžci nedají dopustit, jiní je striktně odmítají. Je fajn mít pomocníka, který hlídá tepovou frekvenci, zvláště u běžců ve vyšším věku, ale na druhou stranu nesmí vše zajít tak daleko, aby běžec věřil malému displeji hodinek více než vlastním pocitům.
Nejvíce, celkem 24, našich fanoušků na facebooku, odpovědělo na dotaz týkající se sporttesteru, že si vždy při běhu kromě času měří alespoň tep. Dalších jednadvacet lidí si tep měří, ale ne vždy. Třináct běžců nemá sporttester a šest nepoužívá ani hodinky. „Používám jen hodinky, abych byl včas doma,“ odpověděli Tomáš Mařík a Štefan Bernáth.
Ale ona oslavovaná i proklínaná tepovka je do značné míry individuální záležitost. Dá se sice zhruba odhadnout podle jistých vzorečků nebo tréninků, ale sem tam se najde někdo, kdo matematickou teorii staví na hlavu. „Já jsem posunutej,“ směje se vždy při běhu hobby běžec a triatlonista Jiří Strangmuller. Zatímco ostatní klušou na tepovku okolo 130 tepů za minutu, ta jeho lítá nad sto padesáti. V reakci na vtipné poznámky, že za chvíli vybouchne, se jen směje.
A že to jde i bez hodinek, ví i nedávno ještě rychlý běžec z Prahy Michal Markup. Po sérii zranění našel zalíbení ve skateboardingu, a když si dnes jde občas zaběhat, ani si nebere hodinky. Kamarádi běžci jen nevěřícně kroutí hlavou…
Naopak nejoblíbenější značkou je jednoznačně Garmin. Jak ukázala jiná anketa, ten používá 40 ze 106 běžců a běžkyň, kteří se zapojili. Na druhém místě je Sigma se 17 majiteli a třetí Polar, který zvolilo 13 čtenářů. Suunto má pak je o jednoho příznivce méně. Šesti dotazovaným stačí jen hodinky.
Ti, kteří ale sporttester používají, se už těší na další novinky. A pokrok nelze zastavit. Například Garmin Forerunner 910XT nabízí možnost soupeření s Virtuálním tréninkovým partnerem, který se pohybuje konstantním tempem, nebo si pamatuje dříve dosažený výkon s přímým srovnáním náskoku/ztráty v jakémkoliv místě trati. Nyní v zimě pak lze zapnout podsvícení displeje potřepáním rukou nebo dvojím poklepáním na tělo hodinek.
Jsou již současné sporttestery to nejlepší, co se dá nabídnout, nebo po vzoru mobilních telefonů, notebooků a další elektroniky se ani vývoj v oblasti sporttesterů nezastaví? „Já si ale myslím, že co se týká sporttesterů, stále stojíme teprve na začátku nové éry,“ říká Ivo Steiner. Tak se nechme překvapit, co přijde dále…
A jaké máte vy, naši čtenáři, zkušenosti se sporttestery? Ano nebo ne? Podělte se o své názory v diskuzi, na facebooku nebo na fóru!
Článek o sporttesterech od Mirka Kratochvíla
Odpoledne přineseme článek, kde budeme psát o sporttesterech a jejich oblibě u běžců, kteří dosáhli vynikajících výsledků.
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
