První letošní velký závod pro běžce z Prahy i okolí, Kbelská 10, je minulostí. Mnoho běžců si na začátek sezóny zaběhlo parádní čas, někteří dokonce osobní rekord. A díky krásnému počasí si i skvěle užili sobotní dopoledne.
Nejrychlejší Vít Pavlišta (AC Slovan Liberec) a Monika Preibischová (AC Mariánské Lázně) se s novináři o své dojmy podělili, ale jak viděli závod běžci „z davu“? David Schovánek, jeho přítelkyně Gabriela Handrychová a jeho syn Josef se letos postavili na start a závod zdárně dokončili. Požádali jsme je, aby pro BezvaBĚH.cz závod zhodnotili.
„Připadám si jako účastník největšího masového happeningu na světě. Nebo taky jako největší blbec na světě,“ začíná vyprávění při vzpomínce na okamžiky před startem David Schovánek a vysvětluje, že ač nesnáší čekání, tísnil se ve startovním koridoru s dalšími více než osmi sty účastníky. S nadsázkou říká, že by radši organizoval prvomájový průvod než podobný závod, kde skoro všichni dorazí na poslední chvíli.
Závodníci pak museli počkat, až projede vlak. Proto byl také start závodu o patnáct minut posunutý. Poté, co vlak projel, se mohl celý dav vydat vstříc často prvním závodním kilometrům roku 2012. Mnoha závodníkům pomohla přítomnost vodičů z Běžecké školy, kteří pomohou zvolit správné tempo. Od vyběhnutí prý David pociťoval „už jen naprostý běžecký komfort a nadstandard“. O trati říká, že byla hezká, rychlá a logická navíc vítr v zádech nahrával dobrým časům. Ocenil také občerstvení, které zdaleka nebývá běžné na desítkové vzdálenosti.
„K tomu ještě soukromý úspěch, podařilo se doběhnout na úrovni osobáku. Být ženská nad padesát, mohl to být i velmi pěkný čas,“ vtipkuje závodník a dodává, že radost dále zvýšily brzy uveřejněné výsledky a nabídka fotografií za velmi lidskou cenu. „Pouze na SMS s výsledným časem stále čekám,“ říká David s úsměvem.
David je ale, podobně jako jeho přítelkyně Gábina, ultravytrvalec, občas běhají i trasy delší než maratonské. Gabriela Handrychová tak běžela závodní desítku teprve podruhé v životě, ta první byla před dvěma lety. Atmosféra a organizace závodu prý byla perfektní.
Gábina oceňuje zejména dobré značení pro auta již na příjezdu do Kbel, rychlý výdej startovních čísel a balíčků registrovaným běžcům a bezvadné zajištění trati včetně možnosti občerstvení na šestém kilometru. „Počasí bylo jak na objednávku, sluníčko a teplota okolo deseti stupňů,“ chválí si závodnice. Také proto krátce před startem, již ze startovního koridoru, odhodilo tričko s dlouhým rukávem do křoví a nechala si jen tenké s krátkým. V této souvislosti obdivuje zkušená maratonkyně běžce v několika vrstvách oblečení, kteří přesto dokázali běžet velmi rychle.
Gábinu těší, že se jí konečně po dlouhé době podařilo při závodě zvolit optimální počáteční tempo, nepřepálit a nepokazit si vše hned na začátku. „Odměnou za tu disciplínu mi byl osobák zlepšený o minutu a půl,“ říká. Josef Schovánek je závodník, kterého určitě nepřehlédnete.
Dlouhé kudrnaté blond vlasy jej jasně charakterizují již z dálky. Před pár lety zvládl hravě desítku pod čtyřicet minut, pak si zkusil maratony i závody na dráze a nyní závodí jen pro radost. Předloni zde o pár vteřin prohrál souboj o vítězství v juniorech, letos závod dokončil na 153. místě v kategorii M39.
Jak Josef připomíná, i když závodníci přijedou s dostatečným předstihem, „musí“ si popovídat se všemi známými, které vidí po delší době a najednou už není času nazbyt. Z předstartovního rozklusání se tak prý stává „předzávodní pokec s přáteli“.
Změnu trati tento mladý závodník hodnotí kladně, v městské zástavbě nevál tak ošklivý protivítr jako dříve mezi poli. Dosažení nejvyššího bodu závodu už na třetím kilometru a následné pozvolné klesání s větrem v zádech prý rovněž působilo příjemně.
Závod je prý nyní podobně rychlý jako ten v Pečkách, kde se běží přesně za týden. Srovnání bude mnoho běžců mít, jsou totiž již tradičně přihlášeni na oba tyto jarní závody.
To byly tedy názor běžců. Jak celý závod vidí zpětně pořadatelé? Tedy ti, bez nichž by se závod neuskutečnil, ale přesto na stupních vítězů nestáli?
Ředitel závodu Petr Hedrlín z ATVS Palestra VOŠ je dle svých slov hrozně rád, že počasí vyšlo tak perfektně. Počasí se však neobával, na rozdíl od zájmu běžců na poslední chvíli. Problémy byly s počtem účastnických triček, špatně uvedenými údaji při registraci i o neúměrné představy některých hobby běžců, co mohou za startovné „dostat“ zpět.
„Nechci si stěžovat, připravujeme závod pro běžce a chceme, aby se cítili v pohodě, ale na druhou stranu bych si přál, aby někteří viděli víc reálně současné možnosti takovéhoto závodu,“ vysvětluje Hedrlín.
A jak je možné, že letos běžci dosáhli tak skvělých časů? I když je to podle šéfa závodu otázka spíše pro běžce, určitě je lepší běžet v druhé polovině víc po rovině než z mírného kopečka, zmizela otočka a vítr foukal do zad, pomohla taky početná konkurence.
„A třeba se i letos více trénovalo,“ říká Hedrlín a zmiňuje rostoucí oblibu běhu a lepší přístup běžců k tréninku.
Výsledky
Webové stránky pořadatele
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
