Nejdelší série denního běhání na světě skončila. Ron Hill si minulou neděli po 52 letech a 39 dnech dal den volno. Nyní již osmasedmdesátiletý vytrvalec z Británie běhal více než půl století každý den alespoň jednu míli, tedy necelé dva kilometry. Průměrná vzdálenost na den však byla okolo sedmi mil.
Ron Hill, který žije v městečku Hyde pár mil od Manchesteru, uvedl jako důvod konce série dlouhodobé problémy se srdcem. „Po necelých 400 metrech mě začalo bolet srdce a v posledních 800 metrech byl problém horší a horší,“ uvedl vytrvalec v prohlášení a pokračoval: "Myslel jsem, že bych mohl zemřít, ale prostě jsem dal míli za 16 minut a 34 vteřin. Nebyla jiná možnost než zastavit. Dlužil jsem to mé ženě, přátelům a také sám sobě.“ Nyní se ve spolupráci s lékaři snaží, aby se brzy zase rozeběhl.
Je to trochu smutný konec. Ještě v roce 2014, když Ron Hill slavil 50 let nepřetržitého běhání, řekl pro Runner´s World, že doufá, že bude žít do sta let a stále bude běhat. Nicméně tato série nebyla největším úspěchem kariéry Ron Hilla. Závodil totiž na Olympijských hrách 1964, 1968 a 1972. A právě neúspěch na 10 000 metrech a maratonu v Tokiu 1964 ho přivedl na myšlenku běhat každý den.
Výsledky se dostavily – vítězství na maratonu v Bostonu v roce 1970 v čase 2:10:30 znamenalo traťový rekord. V době, kdy zaběhl svůj osobní rekord 2:09:28, byl teprve druhým člověkem na světě, který prolomil hranici 2:10. Byl držitelem světového rekordu na tratích 10 mil, 15 mil a 25 kilometrů. Vyhrál i maraton v Košicích. Navíc založil značku sportovního oblečení Ron Hill.
Nejblíže překonání rekordu je nyní Jon Sutherland z Kalifornie, který denně běhá 47 let a měsíců. Říká ale, že je smutný, že Hillova série skončila. Anglického vytrvalce považuje za jednu z nejdůležitějších osobností v evoluci běhu. Jestli ho ale dostihne si není jistý. „Nejhorší rok jsem měl v roce 2016,“ řekl. Loni sužován zraněními uběhl 1066 mil a dvacet dní celkem běžel jen jednu míli, aby držel sérii. Obvykle totiž běhá kolem tří mil v tempu devět až deset minut na míli. Říká, že ho běhání stále baví a snaží se nemyslet na to, kolik let už jeho série trvá.
Druhý je Jim Pearson z Washingonu s 46 lety a 11 měsíci. Třetí je dvaašedesátiletý Stephen De Boer z Minnesoty a netají se ambicemi stanovit nový rekord. Sice má nyní „pouze“ 45 let a 7 měsíců, ale v jeho případě hraje věk v jeho prospěch. „Je to má osobní věc, běhat denně. Nezáleží, kdo je přede mnou nebo za mnou,“ napsal v e-mailu pro Runner´s World.
Z českých vytrvalců běhá denně Pavel Baběrád, mimo jiné prodejce oblečení značky Ron Hill. „Já bohužel žádnou takovou sérii nemám a mít ani nebudu, a v podstatě neznám nikoho podobného, kdo by měl takovou sérii jako Ron,“ říká mistr ČR v maratonu z roku 1993. On sice běhá denně a pravidelně sdílí fotky či videa na facebooku, často s tagem #RunEveryDay, ale přiznává, že když přijde nemoc nebo zranění, tak ne. Není jako Ron Hill, který běhal i se sádrou na noze po nemocničním dvorku.
