Hronov – V minulých čtrnácti dnech jsem absolvoval dva běžecké závody na Náchodsku a snad s nadhledem se pokusím o nich napsat několik vět.
Prvním byl trailový běh Pepy Kolíska z Pekla kilometřík do nebe až k Jiráskově rozhledně na Dobrošově. Tedy cca 13 kilometrů se součtem stoupání kilometr. Bohužel Pepa není schopen celou náročnou trať řádně označit, navíc trvá na některých svých vychytávkách. No spíše tento závod připomíná orienťák.
A teď k sobotnímu Hronovu. Zde se běžel již 34. ročník běhu Kladským pomezím, rovněž je zařazen do Velké ceny. Jezdím na něj 20 let. Dříve to bylo necelých 15 kilometrů, později 11 a poslední dva roky je to obrátková desítka.
Jel jsem s pár kámoši, běžci s ambicemi na bedničku ve vypsaných devíti věkových kategoriích s finanční dotací závodu pět tisíc korun, opsáno z internetu, co v Hronově byli poprvé.
Jeden pravil: „To se nám ty ceny ani nevejdou do auta.“ Tak jsem ho dopředu uklidnil, ať nemá obavy. Pan Kymr, který to s rodinnou pořádá, k tomu přistupuje po svém. No pro zvědavé musím sdělit, že nebyly vyplaceny ani dvě třetiny této částky.
Hronovští pořadatele měli označenu trať a zajištěno zázemí. Ale ten závěr. No dám radši slovo vítězi závodu Milanu Janatovi: „Vyhlašován je pouze první muž a žena. Ostatní mohou pouze spoléhat na štěstí, neboť losování deseti startovních čísel určí komu bude náležet odměna 200 Kč. Forma předání typu „nezdržuj a běž“ mluví za vše.“
Jiný běžec, který objíždí celý seriál Velké ceny, tento závod, dokonce označil jako za jeden z nejhorších v seriálu. Ještě dodám, že pořadatel na startu uvedl, že se bude losovat v 11:45, a kdo tam nebude má smůlu, ale v tuto dobu bylo již dávno po losovačce. Je to spíše na zamyšlení pro pořadatele Velké ceny, zda takovéto podniky zařazovat a tím kazit jméno soutěže.
K průběhu závodu použiji opět pár slov od Milana Janaty: „První kilometr se stabilním stoupáním přivedl běžce na horizont. Hned od této části jsem se pohyboval na čele a snažil se udržovat vlastní tempo, kilometr okolo 3:40 minuty na kilometr. V následném seběhu jsem za sebou cítil běžce a chtěl kompenzovat ztrátu z výběhu tempem okolo 3:15 na kilometr. Asi na 2,5 km do mírného kopce jsem utrhl běžce za sebou a snažil se běžet sice zadrženě, ale svižně. Houpavou částí jsem se dostal před obrátku po průběhu vesnicí (čtvrtý kilometr za 3:08). Na obrátce jsem zjistil náskok cca 100 m na dvojici za sebou, v které běžel Jirka Čivrný. V poklidu jsem se snažil šetřit síly do závěrečného stoupání, což se dařilo a i tak bylo tempo solidní. Hlídal jsem si rozestup za sebou a až v začátku cílového seběhu (1 km do cíle) jsem zjistil, že bych mohl bojovat i o prolomení 32 min. Seběh jsem proto stupňoval, ale snahu jsem začal pozdě a do cíle doběhl i tak v solidním čase 32:16 min, který mě příjemně překvapil.“
Soutěž žen vyhrála Taťána Metelková s super kvalitním čase 35:22 před Lenkou Hanušovou, Annou Krátkou a Romanou Brumlichovou.
No nezbývá mi než se těšit na sobotu 12.7. do Police nad Metují, kde se od 14:30 poběží Běh na Hvězdu, který pořádá Jaroslav Mazač. Závod je zařazen do Velké ceny, ale i Českého poháru v běhu do vrchu. Absolvoval jsem poslední dva ročníky a vše zde klapalo jak má.
Už jenom Jardou vydané propozice hovoří za vše a věřím mu, že co je v nich napsáno bude i dodrženo. Součástí startovného je i vstup do místního Muzea a papírových modelů a musím upřímně přiznat, že jsem vloni doslova čučel, co lidé z papíru vytvoří.
