Vír – Jubilejní šedesátý ročník Malého svrateckého maratonu, silničního běhu na 32 kilometrů, byl zároveň veteránským šampionátem v maratonu.
Malý svratecký maratón založil RNDr. František Vojta (1902–1973), lektor a asistent na brněnských vysokých školách, atlet, zakladatel vysokoškolského sportu v Brně. Do Víru se dostal v roce 1954 jako dělník na stavbě přehrady a jeho láska ke sportu vyústila v uspořádání Malého svrateckého maratonu.
Závod se běží za plného silničního provozu z Víru do Nedvědice, kde je obrátka závodu. Po stejné silnici pak zpět do Víru. Trať měří 32 km. Převážný povrch trati je asfalt, pouze přes Vír dlažební kostky. Do Nedvědice trať klesá po proudu řeky Svratky, převýšení na 16 kilometrech je přibližně 50m a do cesty se postaví jediný vyšší kopec na třináctém, respektivě osmnáctém při cestě zpět, kilometru v Ujčově.
I když ve výsledkové listině dělí vítězného Mulugetu Serbessu a druhého Daniela Orálka propastné tři minuty, většinu závodu tradičně odtáhl Orálek a Serbessa si ho podal v koncovce. Čas vítěze je 1:50:01, jeho traťový rekord je o pět minut lepší.
Po obrátce se zdálo, že si v pohodě běží pro třetí místo Michal Kovář, ale druhá půlka proti proudu řeky je zrádná. Michal se postupně propadl až na osmé místo a je škoda, se nezúčastnil vyhlašování výsledků, protože byl třetí v kategorii 40 – 44 let. Třetí doběhl Tomáš Ondráček za 2:01:42.
Smeknout je nutno před vítězem kategorie 50 – 54 let Pavlem Kratochvílem, který se celý závod pohyboval okolo pátého místa a nakonec v koncovce vybojoval čtvrté za 2:05:05.
Na startu byl i král všech jedlíků, domácí Kamil Hamerský. Tento týden jsem ho viděl v televizi jak za dvacet minut dal přes dvěstě švestkových knedlíčků. Z tréninku byl trochu pohublý, ale s tratí se popral se ctí. V konkurenci více jak devadesáti vytrvalců doběhl na 58. místě za 2:51:56.
Nejstarším účastníkem byl pětasedmdesátiletý Milan Hrubý z Blanska, který se dostal pod čtyři hodiny.
Jak pravil moderátor, v soutěži žen proběhl tradiční duel Martincová – Krátká. A zápas měl obvyklý průběh. Letos na férovku běžící Martincová, nezneužila svého doprovodu na kole, nedala Krátké nejmenší šanci. Bylo na ní vidět, že je v absolutní pohodě i po závodě a doslova zářila po svém desátém vítězství v tomto závodě. Dokonce nepatrně lépe zaběhla než vloni – 2:18:57, celkově dvacáté místo. Její letitý traťový rekord je o deset minut lepší.
Krátká vyhrála tento závod pětkrát. „Dneska jsem na Ivanu neměla, do půlky jsem byla ráda, že se držím v jejím stínu. Pak si mě podala a byla jsem ráda, že jsem udržela druhé místo,“ konstatovala v cíli Krátká, na níž bylo po závodě vidět, že toho má dost – 24. místo za 2:25:12. V koncovce ji totiž dobíhala nejlepší žena kategorie 55 – 59 let Alena Krcháková 2:27:36.
Krátká se mohla později radovat z prvenství v poháru Běháme Vysočinou, což je součet časů tohoto závodu a jarního Běhu okolo Vírské přehrady, který vyhrála. Druhá byla Tereza Procházková a třetí Zdena Komárková. Stejnou soutěž mužů vyhrál Sebessa před v závodě šestým Michalem Glierem a Ondráčkem.
Při Malé svrateckém maratonu probíhá tradičně i soutěž dvoučlenných družstev, jde o součet časů, a zde byli nejlepší Orálek s Glierem.
Smutní nebyli ani ti vzadu, protože věcnou cenu dle vlastního výběru a pořadí obdržel každý, kdo dokončil. Navíc bylo pivko a gulášek, tričko závodu. Nerad bych na něco zapomněl. Pořadatelé mají letos velkou jedničku.
Jo a v devět večer byl ohňostroj! :-)
