Dnes odpoledne byl v Pečkách nejrychlejší Ondřej Fejfar, který tak obhájil loňské vítězství. Mezi ženami dopadl tradiční souboj Petry Kamínkové s Ivanou Sekyrovou lépe pro závodnici z Olomouce.

Zatímco před týdnem v Kbelích běžce přivítalo slunečné počasí, v Pečkách bylo zataženo a dal se očekávat vítr v druhé polovině. To však neodradilo stovky běžců k tomu, aby se postavili na start. Magická tisícovka účastníků na hlavní trati sice nepadla, 817 běžců v cíli je ale přesto nový rekord.

Černý Petr pro Pechka

Od začátku se do čela prosadili hlavní favorité, z nichž se záhy oddělilo kvarteto, kde nechyběli ti nejlepší – Vítek Pavlišta, Ondřej Fejfar, Petr Pechek a Kamil Krunka. V polovině už měli tito mladí závodníci obrovský náskok a bylo jasné, že o tři místa na stupních vítězů si to rozdá právě tato čtveřice.

Na obrátce Ondra zahodil rukavice, se kterými jako jeden z mála běžel, a pořádně zrychlil tempo. Kousek za polovinou začal ztrácet Kamil Krunka a zdálo se, že si Černého Petra vytáhne on.

Nebylo tomu tak, zhruba po šesti a půl kilometrech bylo nastavené tempo moc rychlé i na nedávno zraněného Petra Pechka a Kamil jej prakticky hned doběhl. Petr běžel s ním, ale zhruba dvanáct set metrů před cílem mu soupeř, se kterými tu před pár lety svedl vyrovnaný a úspěšný souboj o vítězství, utekl.

Tou dobou už byl rozhodnutý souboj o první místo, protože Ondra při seběhu v Ratenicích natáhl krok a utekl Vítkovi. „Trochu jsem Vítkovi cuknul v seběhu ve vesnici a už jsem si to pohlídal,“ usmíval se v cíli vítěz. Tento reprezentant AK Kroměříž vyhrál v čase 31:17, druhou polovinu měl navíc o půl minuty rychlejší než první. Vítek Pavlišta (AC Slovan Liberec) měl čas 31:30 a třetí Kamil Krunka závodící za SK Nové Město nad Metují byl v cíli o 19 vteřin později. Ceny jim stejně jako ostatním úspěšným závodníkům a závodnicím předala Jitka Bartoničková, která ukázala i bronzovou medaili z nedávného halového mistrovství Evropy.

Ondra má letos na jaře v plánu půlmaraton, mezi možnostmi je vedle Berlína také ten Pardubický, a v červnu jej čekají bakalářské státnice na ČVUT. „Běhat ale budu dál,“ ujišťuje čtenáře BezvaBĚHu.

„Myslím si, že zranění mělo vliv na můj výkon. Asi bych na první dva neměl, ale s Kamilem bych o třetí místo mohl bojovat,“ přemýšlel v cíli Petr Pechek (TJ Maratonstav Úpice), který zaběhl čas 32:07. Nedávno si totiž v Turecku poranil kotník a po zdlouhavé léčbě nyní začíná opět běhat. Kotník prý dnes nebolel, tak Petr doufá, že ještě stihne něco natrénovat na maraton v Praze.

Zdravotně stoprocentní není ani stav Milana Janouška, který zaběhl traťový rekord při letošním půlmaratonu v Ostravě. „Koleno vydrželo, ale osobák to nebyl,“ zhodnotil závod v čase 33:05 a desáté místo v kategorii mladý běžec reprezentující Sokol Kolín Atletika.

Ve Kbelích budil pozornost svou čepicí ve tvaru lišky, v Pečkách si jí vzal jen na vyhlášení. Řeč je o skvělém vytrvalci Michalu Kovářovi (TJ Slavoj Banes Pacov), který obsadil s časem 33:49 v kategorii mladších veteránů třetí místo. „Tento závod byl lepší, nejen pocitově, ale také jsem zaběhl o 15 vteřin lepší čas. Oba závody jsou super,“ porovnal Kbely a Pečky a dodal: „Za týden bude Český Brod, tam budu taky. A za čtrnáct dní Bratislava Maraton…“ A ta čepice? To je prý jen taková recese.

Kamínková vs. Sekyrová? 1:1

„Asi to nebylo moudrý, minulý týden běžet Kbely s bráchou,“ usmíval se v cíli Vítek, který však přeci jen vyhrál – tým Pomalí kluci, jehož byl součástí, vyhrál soutěž čtyřčlenných družstev. Trochu paradoxně byl v týmu i Ondra Fejfar, dále pak rovněž rychlý Jan Schulhof a Vendula Peteříková. Jelikož byla podmínka závodu týmů účast ženy, utkali se Petra Kamínková s Ivanou Sekyrovou již v tomto hodnocení – Ivana byla úspěšnější, když s pomocí týmových kolegů (Schoř, Kovář, Rektor) vystoupala na druhý stupínek, Petra byla se svým týmem (Beshir, Havelka, Petronyuk) o jedno místo horší.

V pořadí žen tomu ale bylo přesně naopak – vyhrála Petra Kamínková (AK Olomouc), která jen těsně nepokořila hranici 35 minut, zaběhla čas 35:05. Druhá skončila o 12 vteřin olympionička Ivana Sekyrová (AK Sokolov) a na stupních vítězů je doplnila s časem 36:39 Táňa Metelková (TJ Sokol Hradec Králové). Ta dnes pokořila o devět vteřin svojí tradiční rivalku a loňskou vítězku Martu Fenclovou (AC Pardubice).

Na předních místech (pátá v ženách a první v nejmladší věkové kategorii) nechyběla Kateřina Kriegelová (Velké Losiny), která loni vyhrála Salomon Running Cup. Běžela i Kbely, chce snad letos získat pohárový double? „Ještě mě dneska bolely nohy z Kbel, takže oba seriály rozhodně nepoběžím, to by bylo vyčerpávající. Možná se ještě objevím v Jablonci, ale tím pro mě Mizuno Running Cup skončí,“ řekla sympatická běžkyně v cíli.

Chce běžet i mistrovství republiky v maratonu, ale s tím, že by patřila mezi českou špičku nepočítá. „Budu ráda, když zopakuji čas ze Stromovky,“ vzpomněla na své nedávné vítězství a čas 2:59:37.

Kbely nebo Pečky?

Po vítězství ve Kbelích zaběhla Ilona Bajerová třetí místo v kategorii v Pečkách. „Člověk očekával vítr, věděli jsme, že bude škaredě a tak bylo příjemné překvapení, že nepršelo a nefoukal vítr. Neběželo se lehce, každý závod je těžký. Ale doběh do cíle je o to radostnější,“ řekla dobře naladěná Ilona poté, co sestoupila ze stupňů vítězů.

„Běželo se mi dobře, začala jsem zlehka a pořád jsem zrychlovala až do cíle,“ řekla v cíli Karolína, která po roli vodiče ve Kbelích dnes běžela na co nejlepší čas. Oba závody, Kbely i Pečky, byly podle Karolíny úžasné. Nelze nesouhlasit, také účastníci závodu v Pečkách získali funkční triko Mizuno, navíc ještě pamětní diplom, bagetu a banán pro doplnění energie po doběhu.

Tradičně se rozdávalo vedle čaje, iontového nápoje a zákusku i Postřižinské pivo. „Musím pořadatelům navrhnout, aby příště dávali nealkoholické pivo. Jsem tu autem a řídím, tak nemůžu,“ říkal po závodě Miloslav Kozák a Marcel Ungr ho doplnil: „Kdyby to aspoň neotevírali. To bych si ho dal doma, ale takhle ho musím vypít hned.“ To je tedy zajímavý námět ke zlepšení na příští ročník.

Fanoušci BezvaBĚHu tipovali čas Martiny Steklé, která v seriálu na webu popisuje svojí maratonskou přípravu. Osobní rekord 56:00 nepadl, ale zlepšení oproti minulé sobotě bylo výrazné. Martina zaběhla po odečtení čekání na startu čas 56:36. Osobák si zaběhla alespoň v první polovině – na 5 km. „Běželo se mi dobře, atmosféra byla super, tak jsem celkově spokojená,“ zhodnotila závod Martina.

Výsledky

Fotogalerie

Fotky Kateřiny Vašíčkové

Mizuno Running Cup

Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze, ve všední dni i o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.