Léto je nejpříjemnější část roku. Dlouhé dny umožňují trénovat brzy ráno i později večer, sluníčko nám nalévá optimismu do žil a pokud jedeme na dovolenou, tak si ještě příjemně odpočineme. Ne všichni běžci jsou však ze slunce nadšeni, zejména pokud se jeho hřejivé paprsky promění v drtivou pěst.
NEZAVAŘTE SI MOZEK
Člověk je teplokrevný živočich, který udržuje svou teplota tělesného jádra na 37 stupních Celsia.
To lze pouze, je-li produkce tepla v rovnováze s jeho výdejem a je to umožněno systémem řízení tělesné teploty složitými regulačními mechanismy – termoregulací.
Teplota těla pak závisí na tvorbě vlastního tepla a na faktorech zevního prostředí. V klidu se na produkci tepla podílejí především vnitřní orgány (více než z poloviny), svaly a kůže jen z jedné pětiny.
Při tělesné zátěži je tvorba tepla mnohonásobně vyšší a svaly „v akci“ jej vyrábějí až 90%. Vznikne v nich přitom až 20× více tepla než při metabolismu v klidu.
Pro mechanickou práci se využívá jen pětina chemické energie, 80 % energie se uvolňuje ve formě tepla. Při výdeji tepla kůže vydává tepelné paprsky směrem ke chladnějším předmětům.
Je-li vzduch chladnější než kůže, dochází ke ztrátám tepla z kůže vedením do okolního vzduchu. Ochlazovací efekt se zesiluje proudením vzduchu. Při tělesných aktivitách vyšší intenzity ale tyto termoregulační mechanismy nestačí a teplo musí být odstraňováno pomocí odpařování vody, která se dostává na povrch těla v podobě potu. Když je teplota okolí větší než teplota kůže, nabývána důležitosti příjem tepla z vnějšího prostředí.
Fyziologové také prokázali přímo úměrnou závislost mezi intenzitou pohybové zátěže (vyjádřenou příjmem kyslíku) a mezi tělesnou teplotou. V naší běžecké praxi to znamená, že nechceme-li se utavit, musíme zpomalit tempo. I tak si mákneme.
JÁ MÁM ŽÍZEŇ, VĚČNOU ŽÍZEŇ…
V letním horku se obvykle více potíme, i když zrovna neběžíme. Je proto nutné upravit náš pitný režim a řada z nás to bez problémů zvládá. V tréninkové zátěži jsou však ztráty ještě daleko vyšší.
Ke ztrátám tekutin jsou nejvíce náchylné malé děti, které jsou složené z vyššího podílu vody a mají malý tělesný povrch a dále staří lidé, jejichž procento vody v organismu je sice daleko menší, ale mají často sníženou potřebu pít.
My všichni mezi tím bychom měli mít na paměti, že ztráta jednoho procenta ještě není nijak znát, ale při dvou se začíná lepit jazyk, tři už mohou znamenat rozdíl mezi vítězstvím a porážkou, při pěti nás bolí hlava, při šesti se přeruší výkon a při deseti hrozí smrt.
Pijme proto průběžně, ne až když máme žízeň – nejsme velbloudi, ale lidé. Vodítkem může být i moč – je-li čirá nebo jen světle žlutá, je to v pořádku. Tmavší odstíny je třeba „shora“ naředit.
A jak to tělo pozná? Při úbytku tekutin houstne krev, která protéká i kolem receptorů v hypotalamu. Na tento signál reaguje vegetativní nervstvo a my cítíme sucho v ústech.
Šokový stav při přehřátí organismu s poškozením mozku, ledvin, a jater se označuje jako úpal. Úžeh vzniká přímým působením slunečního záření.
K častým nepříjemnostem z horka patří dále vyčerpání z horka, které vzniká také z nedostatku tekutin v těle. I když má postižený žízeň, je nutné podávat vhodné nápoje po menších dávkách, zato častěji.
Jistě to znáte, zapomenete pít, tělo nějakou dobu ještě funguje, ale ztráty narůstají a tak nás v lepším případě přepadne únava, bolest hlavy nebo třeba křeče.
Při delším stání v horkém a dusném prostředí (např. v městském autobusu v parném létě) se teplem rozšiřují cévy mozku, ten ale není dostatečně prokrvován a může dojít k mdlobám (tzv. synkopě) z horka. Potížím lze předejít, dostatkem tekutin, ochlazováním a procházením se.
Když už někdo omdlí, přeneseme jej na chladné místo, uvolníme oděv a chladíme hlavu. Na trénink proto vyražte dostatečně napití a vezměte vodu s sebou.
Není-li vám příjemné na sobě vláčet třeba ledvinku nebo láhev v ruce, zvolte okruhy a pití si na trase schovejte.
Článek napsala MUDr. Vanda Kadeřábková – Březinová, která je autorkou mnoha článků o zdraví, životním stylu a aktivním mateřství. Je zároveň atletkou a vytrvalkyní, vystudovala Vyšší odbornou školu životního stylu a později také lékařskou fakultu. Své zkušenosti lidem předává mimo jiné i prostřednictvím webových stránek longrun.cz
