Dnes jsem vyzpovídal Alfa Vytiska z MK Seitl Ostrava, nenápadného běžce z Ostravy, který běhá bez přestávky rovných 40 let. V ostravském regionu pravděpodobně není běžec, který tak dlouho závodí. Možná Dan Šindelek. Alf si dlouhodobě udržuje vysokou formu a minimálně od padesátníků jej můžete téměř pokaždé vidět na bedně.
Prozraď nám na úvod něco o sobě, kdy jsi začal běhat nebo vůbec sportovat?
Běhat pravidelně jsem začal v roce 1984.
A tvůj první závod?
To si vzpomínám přesně, bylo to 5 km v Ostravě, v Komenského sadech. Jel jsem tam samozřejmě bez jakýchkoliv ambicí, nikoho jsem tam neznal, převlíkali jsme se normálně na louce. Uviděl jsem tam jenom Ivo Knopa ze Svinova, který běhal ultramaratony. Závod jsem dal kolem 22 minut.
Další závod byl v Čavisově a já jsem byl tak naivní, že jsem si myslel, že přijedu do Čavisova a uvidím tam úplně jinou partu, ale zase tam byli ti stejní běžci jako v Komenského sadech. No tak jsem začínal v čtyřiaosmdesátém. (smích)
No, a první závod, kde o něco šlo, jsem běžel 9. května 1985, Hrabyň-Poruba, to byla taková politická akce, 40 let po osvobození.
Dělal jsi i jiný sport?
Hrál jsem po vojně amatérsky fotbal v jedné z nejnižších soutěží za Slavoj Martinov. Pracoval jsem v potravinářském průmyslu v Martinově. Narodil jsem se ve Vítkovicích.
Tak to jsi běžel kolem vítkovické nemocnice při Ostravském Zátopkově maratonu.
No to se musím přiznat, to byla moje srdcovka, bo jsem se proběhnul přes celu Ostravu.
Kdy jsi zkusil první maraton?
To si samozřejmě pamatuju, bylo to v září 1988, start byl na stadioně tehdejší Nové huti v Ostravě-Zábřehu, a bylo to vlastně po třech letech běhání.
Trénoval jsi na něj nějak speciálně?
Vůbec ne, jen jsme to se staršími běžci probírali… Ten den jsem ráno vstal, byl jsem dobře vyspaný, vůbec jsem si z toho nedělal hlavu a střihnul jsem to za 3:06h. To mi bylo 38. V té době jsem běhal měsíčně 250 až 300 km. Loni, když jsem se připravoval na ten Zátopkův maraton, tak jsem měl skoro 400 km.
Kolik máš za sebou maratonů?
107.
A ještě poběžíš ne?
Pokud bude ten Zátopkův, tak určitě. (Bude se konat 25.10.2025, pozn.red.)
Měl jsi v plánu už s těmi maratony skončit, ale tento tě nabudil, co? (smích)
To máš pravdu, ten maraton mě nabudil, protože, jak říkám, jsem rodilý Ostravák a proběhnout se přes celou Ostravu, to je zážitek.
Dnes jsou hodně populární 100 km závody jako např. B7, běžel jsi někdy 100 km?
Ne, ani mě to nikdy nelákalo. A navíc já terénní závody vůbec neběhám. Já mám rád asfalt, tam si držíš svoje tempo a nemusíš na nic myslet.
Jak to máš s cvičením a protahováním?
Cvičím každé ráno před snídaní. Většinou cviky od Oldy Juráka. 20–30 minut už od roku 2010.
Jakou závodní distanci máš nejraději?
10 až 15 kilometrů.
A maratony.
To taky, ale těch za rok moc nedáš. Ale pokud tě to zajímá, já teď běhám maratony trošku jinak, 10 až 11 minut běžím a potom 60 vteřin jdu a po tu dobu se snažím dýchat nosem.
Měl jsi někdy nějakého trenéra?
Ne, nikdy.
Vrátím se zpět k maratonu. Jaký je ideální věk pro nejlepší výkony na této trati?
Co se týká hobíků, kteří začnou později, třeba ve 30 letech, tak si myslím, že takovým výkonnostním vrcholem je věk kolem 45 let. Pak to začíná klesat, už jdeš s časy dolů. Pokud začneš běhat v 18, tak si myslím, že nejlepších výkonů budeš dosahovat kolem 30 let.
Kterého svého umístění v závodě si ceníš nejvíce?
Běchovice-Praha. Tam mám tři medaile, v letech 2014, 2015 a 2019. Zlato, stříbro a bronz. V roce 2014, to jsem byl pětašedesátník, jsem tam běžel za 43 minut. A v roce 2019 jako sedmdesátník za 46 minut. Pak si cením vítězství na Hornické 10 v roce 2019 v kat. 70+ a loni v kat. 75+.
Taky si ještě považuji, že jsem v sedmdesáti 3× zaběhl maraton pod 4 hodiny.
Máš nějaké DNF?
Jo, u 5 maratonů určitě, zranění, horko anebo z vyčerpání.
Který závod byl pro tebe v životě nejtěžší, kde ses vytrápil nejvíc?
Bylo to 6. července 2024 v Lomnici u Tišnova, kde jsem běžel za 30°C vedra kopcovitý maraton. Tam jsem se hodně vytrápil, podcenil jsem to, neměl jsem kšiltovku, spálil jsem si záda, prostě mladická nerozvážnost. (smích)
Každopádně závodění miluju. Závod je nejlepší trénink a zároveň je to ta nejlepší motivace, jak se udržet v dobré kondici co nejdéle. Prostě pohyb je život.
