Cílová čára při maratonu by měla být označena stuhou a automatickým externím defibrilátorem (AED), protože je to místo, kde dochází k většině náhlých srdečních příhod.
Podle Keven M. DuPrey z Crozer-Keystone Health System v americkém Springfieldu celkem 22 z 30 náhlých srdečních zástav u běžců se stalo po 25 kilometru. Ale 16 z nich se přihodilo mezi 37 kilometrem a cílovou čárou.
Celkem 20 sportovců tuto zástavu srdce přežilo a defibrilátor byl použit u 17 z nich – jeho použití bylo tedy významně spojeno s jejich přežitím.
„Neexistují žádná pravidla či nařízení o tom, kde a kolik automatických externích defibrilátorů by mělo být na trati maratonu umístěno,“ řekl DuPrey portálu MedPage Today.
„Každý ředitel závodu má pravomoc umístit je do různých lékařských stanic podél trati. Z naší studie jsme ale zjistili, že většina případů se stala na posledních pěti kilometrech. Takže to je místo, kterému by měla být věnována největší pozornost,“ dodal.
DuPrey také poznamenal, že celkové riziko náhlé srdeční zástavy během maratonu je nízká, ale bez jakéhokoliv zásahu je riziko úmrtí větší než 95%.
Za každou minutu, kdy není použita defibrilace, klesá přežití o 7% až 10%.
Ukázal na studii, která dokazuje zvýšení počtu přežití při maratonu, když lékařští ředitelé provedli strategické změny v plánu pro mimořádné události, které mohou v závodě nastat. Počet úmrtí klesl z jednoho z 55.000 účastníků na jedno z 220.000.
V rámci této studie, DuPrey a jeho kolegové, provedli webový průzkum a poslali 33 dotazů organizátorům všech 400 amerických maratonů. Míra odezvy byla 22%.
Maratony ve studii se uskutečnily v letech 1976 – 2009 a zahrnovaly celkem 1.700.000 běžců. Jednalo se o maratony od 30 do 30.000 běžců.
Výzkumníci zjistili, že riziko náhlé srdeční zástavy bylo jedno z 55.000, přičemž riziko náhlé srdeční smrti bylo jedno z 171.000 účastníků.
Zvláště byli v ohrožení muži, a to v 93%, jejich průměrný věk byl 49 let. Pitvy u 10 běžců, kteří zemřeli, prokázaly, že příčinou úmrtí u sedmi z nich, byla ischemická choroba srdeční. Jeden z nich měl anomální koronární tepny, u jednoho nebyla příčina smrti určena, a u jednoho nebyla pitva provedena.
„Je těžké říci, zda skrytá abnormalita má přímý vliv na srdeční zástavu,“ řekl. Dodal však, že k poškození často dochází právě u maratonu.
U 17 přeživších, kterým byly defibrilátorem aplikovány nárazy, byla přístrojem zaznamenána arytmie. Komorová tachykardie je nejčastější arytmií, která vede k náhlé zástavě srdce.
DuPrey řekl, že každý běžec by měl absolvovat před maratonem lékařské vyšetření, protože je zde malé, ale reálné riziko náhlé zástavy srdce a následné smrti.
Zdroj: American Academy of Family Physicians, DuPrey KM, et al „Sudden cardiac arrest and death in U.S. marathons“
Čtěte také: Náhlá úmrtí při maratonu.
