Kyselina mléčná je bezbarvá kyselina, která vzniká mléčným kvašením cukru (v sýrech, jogurtech, mléce a některé zelenině). Využívá se při metabolismu sacharidů, tvorbě krevní glukózy, slouží jako zásobárna energie a zároveň podporuje správné využití zásobního glykogenu z jater.
Také nám pomáhá “přežít” stresové situace. Co ale mnozí neví je, že bolest svalů, která se projevuje při náročném tréninku, není způsobená vyhradně tvorbou pravě této sloučeniny (pouze laktátem samotným). Naopak, bez laktátu by bolest svalu byla mnohem větší, jelikož přítomnost této sloučeniny snižuje acidózu (překyselení organismu) tím, že “absorbuje vodíkové ionty”. Během intenzívního anaerobního tréninku se ATP přeměňuje na ADP, čímž se právě “kyselost” organismu zvyšuje.
Je vědecky dokázáno, že atleti mohou mít při náročnějších trénincích větší množství kyseliny mléčné v těle. Nicméně, jejich organismus dokáže mnohem efektivněji dopravit tuto sloučeninu do mitochondrií, kde může být “spálena” a přeměněna na energii. Je také vědecky dokázáno, že atleti obecně mají v těle větší množství mitochondrií, které jim umožňují laktát zpracovat a přeměnit na energii dříve, než se sám nakupí. Navíc, laktát je zdrojem energie nejen pro pracující svaly, ale také pro mozek či játra.
A jak si zvýšit jejich tvorbu?
• Zařazovat běhy s délkou 20 až 40 minut na hranici ANP (na hranici laktátového prahu) • Užíváním některých doplňků stravy obsahujicích L-laktát (např. Cytomax)
Jak ho naopak odstranit?
• Konzumací některých výživových doplňků (L-karnitin, Kreatin, Beta-alanin,…) • Pravidelnou a důslednou aerobní zátěží (mezi které patří i důsledné vyklusání po závodech či náročném tréninku) • Kvalitní výživou po náročných závodech a trénincích, která obsahuje vysoké množství antioxidantů (ovoce, zelenina) a bílkovin • Důslednou regenerací (masáže, kryoterapie, sauna,….)
Cvičíme proto, že svoje tělo milujeme, nikoliv, že ho nenávidíme. Nerosteme s lehkým tréninkem, rosteme, když čelíme bolesti a překážkám.
