Josef Odložil (1938 – 1993) zůstává prozatím posledním českým běžcem, kterému se podařilo získat olympijskou medaili na 1500m. Od jeho stříbrného závodu na hrách v Tokiu uplyne letos 48 let.

Budu atletem, krev a tretry

Po přesunu do Olomouce, kde Odložil pokračoval v navazujícím studiu na Učilišti protivzdušné obrany, trénoval v rámci vycházek třikrát týdně na stadionu místního Slovanu. Zpočátku se z respektu převlékal na tribuně a běhal pokud možno mimo zraky místních atletů, ale už zanedlouho ho objevil zdejší trenér a reprezentant JUDr. Jaroslav Slavíček, pod jehož vedením zaběhl devatenáctiletý Odložil 800m za 2:00,9, respektive 1500m př. za 4:38.

Skutečný průlom nastal při další vojenské štaci v Košicích, tam si atletického benjamínka vzal do parády trenér Jan Liška a během jednoho roku si Odložil vylepšil osobní rekord na 800 m na 1:56,4, respektive na 1500 m na 4:05,2. V barvách košické Slávie se umístil šestý na mistrovství Slovenska v přespolním běhu, vyhrál mistrovství Slovenska na 800m, kvalifikoval se na Rošického memoriál a poprvé obul tretry zn. Adidas.

„Příležitost koupit si západoněmecké tretry, po kterých jsem moc toužil, se mi naskytla u klubového kolegy. Kapesné v učilišti ale nebylo příliš vysoké, poprosil jsem proto doktora, aby mne poslal darovat krev, a za získané peníze si je pořídil,“ přiznal Odložil způsob výdělků, za který by se mu od trenérů nejspíše příliš chvály nedostalo.

V jednadvaceti letech se Odložil stává poručíkem protivzdušné obrany a na trénování mu zbývá čas pouze mezi prací, přesto trénuje 6× týdně dvoufázově, i na úkor spánku. Už na jaře 1960 ovšem sklízí sladké ovoce: vítězí na mistrovství Slovenska v přespolním běhu a při svém druhém startu na Rošického memoriálu obsazuje v kvalitní zahraniční konkurenci v závodě na 800 m třetí místo (1:50,3), čímž si vyslouží pozvánku k mezistátnímu utkání proti Švédsku.

V severské zemi spatří poprvé moře a velmi si cení tamního šetrného přístupu k přírodě, tak odlišného od české kotliny drancované těžkým průmyslem. „Ono je možné také stavět, aniž všechno v okolí několika verst padne popelem? Začal se přede mnou otevírat svět,“ zapsal si Odložil.

Tři týdny na to pak zaběhl v utkání s Maďarskem v Budapešti čas 1:49,4, pouhé dvě setiny od olympijského limitu. Svazoví funkcionáři v této situaci slibovali Odložilovi divokou kartu, ale na OH v Římě nakonec poslali teprve devatenáctiletého Jaromíra Šlégra, jehož osobní rekord byl o celé tři sekundy horší než Odložilův!

Duklákem

Neprůhledné politiky atletických bafuňářů nerozložily Odložila duševně, natož fyzicky, přihlásí se k dvouoborovému studiu tělesné výchovy a češtiny na ITVS a přestupuje do pražské Dukly. Zde se seznamuje s tréninkovou školou JUDr. Ladislava Fišera a získává mnohem lepší podmínky k tréninku, zejména pak možnost soustředění ve staroboleslavských lesích a na škvárové dráze stadionu v Houštce, dějišti řady československých i světových rekordů.

Roku 1962 odjíždí Odložil na ME v Bělehradě, na trati 800 m však končí už v semifinále. Svoje naděje směřuje stále častěji k 15-ti stovce, na níž si mezi roky 1962 a 1963 vylepší osobní rekord o tři vteřiny na 3:43,6. Rostoucí výkonnost se přitom netýkala pouze Odložila, nýbrž celé reprezentační party kolem Tomáše Salingera či Miroslava Jůzy, která získala potřebné ostruhy a sebevědomí v mezistátních utkáních po celé Evropě. Reprezentačních startů nasbírá Odložil za svoji desetiletou kariéru více než třicet.

Pokračování příště…

Zdroj: Popper, Jan: Josef Odložil vypráví, Sportovní a turistické nakladatelství, Praha 1967, Jirka a kol.: Kdo byl kdo v české atletice, Olympia, Praha 2004

Autorem příspěvku je Milan Janoušek, student Právnické fakulty UK v Praze. Jeho hlavními zálibami jsou masmédia a literatura. Odmalička oblékal dres fotbalového AFK Kolín, ale od roku 2010 visí kopačky na hřebíku a Milan běhá, co mu síly stačí :-)