Po týdnech putování jsem dorazil do městečka, s atypickým názvem WEB. Pod ním v závorce jsem rozluštil drobný nápis: World Wide Web. V podvědomí jsem louskal doslovný překlad. Z mnohovýznamných slov jsem sestavil srozumitelný text: „Celosvětová pavučina“.

Realita odpovídala názvu městečka. Uličky byly rozvětvené jako pavučiny. Náměstíčka měla zkratkovité názvy HTTP nebo HTML. Kolem mne stály v moderní kompaktní zástavbě polyfunkční domy. Hned na kraji ulice mě upoutal nový dům ohraničený živým plotem. Po schůdcích jsem přistoupil ke vstupním dveřím na kterých byl název, který by se dal volně přeložit jako BezvaBĚH.

TIP: Čtěte také Voják běhá pořád!

Sídlila zde zřejmě společnost zabývající se tímto druhem sportu. Zmáčknul jsem kliku dveří. Nebyly zamčeny. V chodbě jsem slyšel jsem podbízivý šepot. Neodolal jsem. Postupně jsem zvídavě otevíral dveře. Na bílých dveřích dominovala jmenovka Začni běhat! Potěš pánbůh. ,,Že by tady někdo běhal“? Teď již bez zaklepání jsem rázně vstoupil do dveří. Místnost byla prázdná. V úhledné knihovničce jsem nalezl titul: 10 důvodů proč začít běhat. Vedle byla brožurka: Jak přirozeně dýchat.

Náhle mě vyrušil zvuk. Vyběhl jsem do chodby. Bylo to zřejmě projíždějící auto. Letmo na odchodu jsem četl další vizitky Prevence zranění, Výživa, hubnutí..

Vyšel jsem z domu. Zastavil jsem se v místním bufetu. Bageta mě nasytila. Při chůzi ulicí jsem se podvědomě vracel k předchozí návštěvě domu. Jeho záhadnost mě magnetizovala. Brzy se do něj vrátím a rád…