V únoru 2021 vyhrála Anna Korobko z Brna Pražskou stovku 2020 na padesátikilometrové trati, jiná distance se teda neběžela, a na přelomu března a dubna si vyjela do Turecka.
„Rozhodla jsem se, že si trochu odpočinu od našich omezení – podívám se do světa a zúčastním se závodu v horách Turecka. Během těchto devíti dnů se mi podařilo zaběhat si na Tahtali, po horách a lesích Kemeru, potkat s mnoha starými známými, navázat nová přátelství, projít si Istanbul. A hlavně vyhrát závod.“
Šlo o maraton, 45 kilometrů se součtem stoupání 2400 metrů, v rámci Merrell Alanya ultra trailu.
„Dopadlo to skvěle, byl to spíš taktický běh, s rychlým začátkem a snadným a příjemným koncem. Trailrunning se v Turecku vyvíjí, závody probíhají na slušné úrovni. Trať byla velmi pestrá – po kamenech, cestách, pláži, přes starou pevnost, s krásným výhledem na moře při posledním seběhu. Spousta skvělých zážitků.“
V rámci Alanya ultra trailu se běžely čtyři závody. Nejdelší měl 75 kilometrů a součet stoupání 4,3 kilometru. Naopak nejkratší 18 kilometrů a 950 metrů. Anička na maratonské trati k průběhu závodu vysvětlila:
„Tentokrát měl závod Alanya ultra trail generalního sponzora Merrell, proto přijelo mnoho silných atletů z mezinárodního týmu Merrell. Konkurence byla velmi dobrá. Na mé distanci byly dvě rychlé běžkyně ze Švédska – sestry Lina a Sanna El Kott.“
„Běžely jsme ve vlnách. Ony startovaly v první vlně a já ve druhé, asi o čtyři minuty později. Před závodem jsem žádala organizátory, aby mě také dali do první vlny, ale řekli, že je to elitní vlna. Zdálo se mi, že to vůči sestrám není fér, protože mě neznají. Naopak jsem měla výhodu, protože jsem je viděla před sebou. Takže ráno o půl sedmé začal start ve vlnách.“
„A tak jsem se pustila do stíhačky. Skoro vždycky začínám rychle. A tentokrát to bylo o to svižnější, že jsem je chtěla co nejrychleji dohnat. K mému překvapení jsem je měla už asi na 12. kilometru. Samozřejmě jsem holkám řekla, že mám na ně časovou výhodu. Lina a Sanna začaly běžet rychleji. Rozhodla jsem se, že za nimi poběžím, protože teď už bylo mým úkolem neprohrát tuto výhodu, když jsem je seběhla.“
„Jedna ze sester, Sanna, s námi nestíhala, a řekla Lině, ať utíká. Ukázalo se, že seběhy jsem běžela rychleji a ona mě předbíhala ve stoupáních. Při jednom výběhu mi utekla, nemohla jsem vydržet její tempo.“
„Ale když jsem přišla na občerstvovačku, zjistila jsem, že jdou zase spolu a za mnou. Bohužel Lina v jednom místě běžela špatným směrem. Počkala jsem na ně a zase jsme spolu běžely. Ale po 500 metrech v mírném stoupání za mnou zaostaly.“
„Pak už jsem byla jistá, že můžu závod vyhrát. V závěru byl dlouhý seběh, pak běh po hlubokém písku na pláži a závěrečný kopec s pevností. Posledních 15 kilometrů jsem nespěchala a obdivovala město Alanya, moře a úžasný cílový úsek. Běželi jsme podél pevnosti, přes podzemí, zdi, schody. Takový krásný finiš si nepamatuji !“
Anička měla v cíli čas 5:19 hodiny, Sanna a Linna 5:36, obě statovaly za Merrell stejně jako nejlepší muž, který maraton dal za 4:39. Anička byla celkově čtvrtá !
„Velmi se mi líbila organizace závodu a celý výlet do Turecka. V Turecku je mnoho zajímavých závodů v horách – na Tahtali, v Kappadokii, v blízkosti sopky Ergias, takže doporučuji něco vyzkoušet a já se tam určitě zas podívám.“
