Již nadcházející sobotu přesně v 10 hodin dopoledne bude v areálu Na Pile nedaleko vlakového nádraží v Ostravici odstartován 9. ročník extrémního vytrvalostního závodu Renault – Kilpi 24 hodin na Lysé hoře, který organizuje známý horolezec a zkušený organizátor Libor Uher. Jedná se o 24 hodin trvající extrémní horskou štafetu dvojic společně se sólo závodem jednotlivců, který je vyhlášen jako Zimní MČR v horském maratonu jednotlivců.
Závod se poprvé konal v lednu 2012, tehdy poprvé a naposled se základnou v hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Zvítězil legendární Zbyněk Cypra, který na o něco jiné trati, než je ta současná, dokázal absolvovat 14 okruhů s celkovou délkou 168 km a převýšením 9842 m.
Od následujícího roku se zázemí závodu z organizačních důvodů přesunulo do Ostravice na hotel Sepetná a do přilehlých rekreačních zařízení. Délka okruhu se nepatrně zkrátila na cca 11,5 km, ale zvětšilo se převýšení (764m) i náročnost trati a tak vítězům následujících ročníků: Janu Zemaníkovi (2013 a 2014), Václavu Utínkovi (2015) či Petru Žákovskému (2016) stačilo k primátu vždy 13 okruhů. Nejrychleji, za 21:56 hodin, je zvládl právě Utínek.
V roce 2017 uzavřel na tomto závodě vítězstvím svoji úspěšnou kariéru Zbyněk Cypra, kterému v těžkých klimatických podmínkách stačilo 12,5 okruhu. A už tehdy jej v posledních okruzích tvrdě naháněl Radek Chrobák, mladý psycholog z nedalekého Frýdku-Místku.
A byl to právě Radek, který se v posledních ročnících stal nekorunovaným králem tohoto závodu. V roce 2018 využil příznivých podmínek k vytvoření dosavadního traťového rekordu, když 14 okruhů zvládl za 23:05 hod. V loňském roce pak po taktickém výkonu v posledních hodinách předběhl dosud vedoucího Hrušku a odolal i závěrečnému vzepětí Petra Krále (13 okruhů za 23:02 hod.).
V ženách je historicky nejúspěšnější běžkyní trojnásobná vítězka Linda Beniačová ze Slovenska, ale traťový rekord patří Petře Ševčíkové, která v rychlém ročníku 2018 zvládla 11 okruhů za 21:25 hod. Ze stejného roku je datován i nejrychlejší výkon dvojice Víťa Otevřel – Tomáš Svoboda : 17 kol za 23:18 hod.
Loňský ročník patřil svými podmínkami k nejnáročnějším. Sice nepotrápil účastníky vysokými mrazy, ale naopak postupným oteplováním a velmi vysokou vrstvou sypkého sněhu (na Lysé hoře 220 cm), který neskutečným způsobem ubíral síly nejen na traverzu nad Malenovickým kotlem, ale i v seběhu z Lukšince na Albínovo náměstí.
A jaké výkony můžeme očekávat letos? Sněhový pokrývka Na Lysé hoře zdaleka nedosahuje loňských výšek a jen lehce přesahuje půl metru, spodní část tratě je dokonce úplně bez sněhu. To by sice mohlo nahrávat zdání mimořádně rychlé trati, ale tvrdé kamenité seběhy budou hodně bolet a likvidovat stehna všech borců, takže uvidíme…
Koho můžeme tedy očekávat na stupních vítězů?
Pokud použiji parodii z jednoho známého filmu, rozmohl se nám tady takový nešvar! Již na loňské Beskydské sedmičce tak trochu šokoval své soupeře Marek Causidis, když se zcela nečekaně bez předchozího přihlášení objevil na startu a zvítězil. Mám pocit, že podobná taktika se zalíbila i některým dalším borcům, které sice ve startovní listině nenajdeme , ale v kuloárech se proslýchá, že pod startovní branou chybět nebudou.
Mezi přihlášenými muži medailisty loňských let nenajdeme, takže nejsilnější se zdají být loni bramborový Vladimír Řehák z Karviné a hned za ním doběhnuvší Kamil Bezděk Nového Jičína. Z dalších můžeme jmenovat loni se zlepšujícího Tomáše Štveráka ze Zubří, Petra Horsáka z Otrokovic nebo kvalitního slovenského maratonce Martina Plačka. Ale pozor, svou účast prý plánuje i nepřihlášený a loni druhý domácí Petr Král z Ostravice.
V ženách sváděly loni veliký boj na trati Eliška Kaniová s Barborou Cichou. Eliška byla v čele závodu plných 9,5 kola ale na závěrečné zrychlení Barči nakonec nestačila. A obě nebudou na startu chybět ani letos. Ale pozor! Na poslední chvíli potvrdila svou účast i předloňská vítězka Petra Ševčíková, která by měla být papírově nejsilnější. Mimochodem Petra s Barčou vybojovaly loni v českých repre dresech 8. a 9. místo na ME v Ultra sky maratonu (50 km s převýšením 5000 m). Při tak kvalitním konkurenci se letos poprvé klidně můžeme dočkat situace, kdy ve výsledkové listině najdeme trojici žen do 10.místa absolutního pořadí.
Další kvalitní závodnice na startu jsou třeba Marcela Rambová z Hradce Králové, Klára Zelenková z Prahy nebo Ostravačka Katka Hollá.
V kategorii dvojic, které poběží štafetovým způsobem budou největším favoritem ostřílení domácí borci Standa Najvert s Petrem Žákovským. Oba spolu již vyhráli Beskydskou sedmičku v roce 2014. Na této je Standa dokonce čtyřnásobný mistr ČR, Petr pro změnu vyhrál LH 24 v roce 2016 a loni byl na B7 třetí.
Velmi silnou bude i dvojka Dominik Chlupáč – Tomáš Klimša z Brna, kteří loni vyhráli kategorii dvojic na B7 i několik Horských výzev. V nejmladší kategorii mohou uspět i Lukáš a Filip Košutové z Třince.
V ženských štafetách musíme určitě favorizovat mladičkou vedoucí závodnici letošního Lysa cupu (a v minulosti i vítězku B7) Barboru Macurovou s Veronikou Magnuskovou (obě z Frýdlantu n.O.). Vyrovnanými soupeřkami by jim mohly být Martina Dvořáková s Annou Hovořákovou. A na medaile můžou určitě myslet i Elen Šimonová s Radkou Bukovskou nebo na poslední chvíli přihlášené atletky z FM Kateřina Klepáčová a Veronika Siebeltová.
Zajímavý souboj můžeme očekávat i v kategorii smíšených dvojic. Objeví se tam totiž dvojnásobný vítěz Radek Chrobák se svoji nejen sportovní partnerkou Hankou Holoubkovou (ta loni s Petrou Ševčíkovou vyhrála na LH24 dvojice a zvítězila i na Lysohorském ultratrailu). Svou účast zvažují i manželé Víťa a Kristýna Otevřelovi, ale podle posledních informací to vypadá, že Víťa upřednostní boj o obhajobu vítězství v Lysá cupu.
Každopádně při vzájemném souboji těchto dvojic by nejspíš rozhodovaly kvalitnější seběhy Hanky. Na medaili mají našlápnuto i Linda Tekeliová s Radovanem Kelerem a Patrik Bartík s Věrou Vystrčilovou. Překvapit můžou i dvojky Přibylka – Gemelová nebo Šafránek – Henková.
Za připomínku stojí i pro letošní rok nové pravidlo, či spíše důrazné doporučení, že doprovod závodníků na trati není možný a odporuje pravidlům fair-play. Takové počínání, v minulých letech docela obvyklé, může být tentokrát „oceněno“ i časovou penalizací závodníka.
Každopádně i letos se mohou všichni fanoušci a diváci těšit na určitě zajímavou podívanou.
