Současnou největší aktivně sportující legendou ultra běhu a doslova ikonou stovkařského hnutí je Jirka Hofman z Prahy (48 let) (na foto s manželkou), který pracuje jako opravář lokomotiv. I když se může pochlubit několika tituly Mistra České republiky v ultra běhu, neměl nikdy trenéra. Aktivní stovkařkou je i jeho manželka Renáta, která je však v počtu absolvovaných akcí o řád níže než Jirka, ale i ona vloni několik stovek dala. Vzhledem k pro většinu lidí nepředstavitelným výkonům jsem Jirku Hofmana požádal o rozhovor.
Sportoval jsi v dětství?
V dětství jsem moc nesportoval, ale jezdil jsem s rodiči často na podnikovou chatu v Krkonoších, kde jsem se postupně dostával k turistice a navyšoval jsem počty kilometrů na túrách. Postupem času už jsem chodil sám a často. Mezi 15 –19. rokem života jsem chodil kolem 50 kilometrů, jezdil jsem i hodně na Slovensko na horské túry. Bavilo mě chodit co nejvíce kilometrů.
V květnu 1989 (v 19 letech) jsem šel 70 km na pochodě Praha – Prčice, kde jsem neměl žádné potíže, proto jsem se rozhodl, že další týden, 26. 5.1989, půjdu 100 km pochod. Byly to nakonec Pražské šance, což byl pochod okolo Prahy a dalo se tam na každých 15 km ukončit. Nakonec jsem to zvládl celé, což bylo 120 km. Na podzim jsem už chodil skoro každý týden. V roce 1994 jsem dal 47 stovek, což bylo nejvíce za rok.
Jak jsi se dostal k běhání?
K běhu jsem se dostal nějak postupně. Občas jsem na stovce úseky běžel a po vojně jsem se zúčastnil několika akcí v zahraničí, kde jsem zjistil, že mi to docela jde, ale až po třicítce jsem začal ultra maratonské závody brát vážněji a více jsem na ně trénoval. Osobáky mám na maraton 3:16 hodiny, na 100 km 8:22, za 24 hodin mám 220,3 km, za 48 hodin jsem dal 360,5 km. Běžel jsem i závod na 96 hodin, v němž jsem uběhl 542 km.
V současnosti už vyloženě netrénuji, prakticky trénink jsou pochody a výlety. Občas si dám přes 100 km na kole, kde můj rekord je z Ostravy do Prahy za 22 hodin.
Jakých běžeckých výkonů a umístění si nejvíce ceníš?
Nejvíce si vážím čtyř titulů Mistra České republiky z toho 1 krát 100 km, 2 krát v běhu na 24 hodin, 1 krát na 48 hodin. Dále 11. místa na mistrovství Evropy na 24 hodin a 2. místa na Světovém poháru v Brně v hale na 48 hod.
Podle ultra maratonských tabulek jsem v roce 2006 měl pátý nejlepší světový výkon v běhu na 48 hod. Vše už je ale více než 10. let staré. Poslední dobou si vážím dvakrát dokončené Rondy v Andoře, což bylo 170 km se součtem stoupání 13.000 metrů a Tor des Geants 340 km, 25.000 součet stoupání. Dohromady mám nachozeno a naběháno 863 stovek a více kilometrových pochodů a závodů a na organizovaných akcích nachozeno a naběháno 112.000 km.
Na jakém povrchu nejraději sportuješ a Tvoje plány do budoucna?
Ultramaratony jsem běhal hlavně na silnici, na okruzích, teď už dosti rád chodím v terénu. V budoucnu rekordy lámat nebudu, ale určitě bych chtěl zase zvládnout Tor des Geants a možná některé jiné podobné akce, ale takový celoživotní cíl, což dříve bylo spíše sci-fi, v současnosti už cítím, že je to na dosah, je ujít 1000 stokilometrových akcí.
Jirko a závěrem mě napadlo, kde jsi se vlastně seznámil s manželkou?
„S Renátou jsem se seznámil v roce 2000, když šla první svoji stovku a první 2 roky chodila taky 30 stovek ročně. Nemá to evidovaný, ale myslíme si, že má asi osmdesát pět sto kilometrových pochodů.“
