Nejprve musím uvést na pravou míru tu holku, v letošním roce oslavím 55. narozeniny. Běhám tedy již opravdu velmi dlouho, ale toto byla moje první zkušenost s trailem v Alpách. Nejvyšší kopec, který se vyskytuje v okolí mého bydliště, měří přibližně 300m nad mořem. Tedy žádná velehora to není.
Již několik let jezdíme začátkem července do krásného údolí Pitztal v Alpách. Zde se účastníme silničního velmi dobře organizovaného běhu. Je na výběr maraton, půlmaratón a 11 km dlouhý fan běh. Takže každý si může vybrat podle svých schopností. V letošním roce nám to z časových důvodů nevyšlo a mě to moc mrzelo. Rozhodla jsem se tedy, že zkusím přesvědčit rodinu, abychom zkusili trailový běh (Pitztal Alpine Glacier Trail), který se běhá v Pitztalu začátkem srpna. V loňském roce jsme obdivovali závodníky, kteří mají na výběr z několika tras: 100 km, 85 km, 42 km, 26 km a 15 km.
Musím se přiznat, že jsem se nechala nalákat informačním letáčkem, kde u trati na 15 km bylo uvedeno, že je vhodná pro začátečníky (možná to bylo trochu klamavé, navíc trať byla podle GPS delší než 15 km). Rodina mi oznámila, že jsem se už asi opravdu zbláznila. Ale brzy se mi podařilo přesvědčit dceru a jejího přítele. Manžel se nejprve zdráhal, ale potom konstatoval, že mě v tom samotnou nenechá, protože jsme si slíbili, že budeme život sdílet v dobrém i ve zlém.
Nastudovala jsem několik článků o běhání v horách a koupila si svoje první trailové boty. Musím říci, že při prvním výběhu jsem si vytvořila puchýře velikosti desetikoruny. Jakoby botky tušily, co je čeká a chtěly mě zastavit. Nedala jsem se odradit, puchýře se zahojily a my jsme koncem července vyjeli do Alp. Ve všech článcích doporučovali alespoň týdenní aklimatizaci v horách. Počasí nám během celého týdne přálo, nastoupali jsme mnoho metrů a naběhali tréninkové kilometry.
V den závodu, bylo opět pěkné počasí, nejprve pod mrakem, ale později se objevilo slunce a před námi byl krásný den. Na startu patnáctky bylo asi 150 běžců. Startovali jsme společně s šestadvacítkou a maratónci. Na začátku závodu nás čekalo asi 4km prudké stoupání k jezeru Rifflesee. Cesta byla náročná, po nočním dešti byly kameny kluzké a dlouhý had závodníků stoupal, někde spíše lezl po čtyřech. Překonali jsme převýšení 850m.
Následoval běh kolem krásného jezera Rifflesee a trasa dále pokračovala do údolí Taschach. Při velmi prudkém seběhu pastvinou jsem soupeřila se skupinkou ovcí, které mi jasně dávaly najevo, že toto je jejich území a běh jim šel mnohem lépe než mě. Občas mě nutily běžet potokem, ale jinak byly velmi zábavné. Po doběhu k řece mě čekalo již jen několik kilometrů do cíle.
Závod jsem dokončila na čtvrtém místě mezi seniorkami v čase 2:59. Ostatní členové rodiny dosáhli také dobrých výsledků a všichni jsme byli spokojeni.
Rozhodli jsme se, že příští rok zkusíme oba dva závody, jak silniční, tak trailový a já už se moc těším.
Zuzana Strejčková
