Jste mezi námi běžci úplně noví a netušíte do jakých bot investovat? Jedna rada na úvod – ostatní běžci vám mohou doporučovat to, co nejlépe vyhovuje jim samotným. A byť z nich může mluvit mnohaletá zkušenost s desítkami párů obuvi všch možných značek, buďte na pozoru! Pro každého běžce a pro každý účel se optimum bude nacházet někde úplně jinde…
Lépe už by vám měli být schopni poradit v běžeckých speciálkách (ideálně v těch které nabízí pestrou paletu značek a nebudou tedy inklinovat k prosazování té jejich “zaručeně nejlepší”). Některé dokonce nabídnou i analýzu vašeho kroku na běžeckém pásu a to obvykle v rámci ceny za boty, které si u nich následně (jak se předpokládá) zakoupíte. Pro úplného nováčka, který nemá žádné zkušenosti, bych tento způsob volby s klidným svědomím doporučil. Nemusí vás “vychytat” na 100%, ale určitě nešlápnou úplně vedle…
Čím se ale řídit, pokud tuto možnost nemáte, popřípadě jí nedůvěřujete? Další možností je metoda “pokus-omyl”, kdy na základě nějakého počátečního odhadu zakoupíte více různých párů a postupně zkoušíte a porovnáváte vlastní pocity (a následky) běhu v nich. Tato metoda je však velmi nákladný a neekonomická. Pojďme tedy postupně probrat možnosti, jak se zkusit trefit co nejdříve do optima.
Na úvod bych každému prvoběžci (pokud počasí a prostředí dovolí) doporučil absolvovat první běžecké krůčky co nejčastěji naboso. Tuto fázi ale můžete zařadit i když už nějaký pátek v teniskách běháte. Ideální je trávník, ušlapaná hlína, písečná pláž,… Obzvláště pokud začínate třeba na několika minutách běhu (co vám dech dovolí) prokládaného chůzí, není riziko velkého přetížení chodidel veliké. Ti pokročilejší tak mohou absolvovat třeba výklus a rozklus před tréninkem na dráze. Od začátku vás to bude učit využívat k běhu svůj pohybový aparát (od paty, přes prsty na nohou až po ramena a hlavu), tak jak ho kdysi mocná a vševědoucí příroda navrhnula.
Pokud se vám podaří postupně rozběhat naboso a bude to se při tom a po tom cítit dobře, můžete následně volit obuv podporující přirozený styl běhu (lehčí, s menším sklonem, méně podpůrných funkcí,…). V tomto případě můžete zkusit vhodné boty vybrat i sami. Nekupujte určitě hned ty nejminimalističtější. Použijte zdravý rozum. Obzvláště pokud se chystáte rychle navyšovat běžecké objemy (už teď máte v plánu maraton nebo ultra), tak tlumení a podporu úplně nezatracujte.
Na druhou stranu můžete při rozbíhání se naboso zjistit, že to není pro vás. Že vás něco bolí nebo tahá při běhu nebo následně po něm. Pokud je to jen mírný problém, který odeznívá a nepřetrvává, můžete to opatrně zkoušet i nadále (tělo, hlavně u prvoběžců, se s novým pohybem srovnává a vadí mu třeba jen běh samotný). Jestli vám je ale běh naboso vyloženě nepříjemný nebo vám působí dokonce bolest či se s ním prostě ani po několika pokusech nemůžete vůbec srovnat, budete spíše kandidáty na těžší boty s podporou.
Základní představu o tom, do kterého tábora tedy patříte si po této fázi asi uděláte. Jaká jsou další kritéria pro konkrétní volbu modelu?
Výdrž: Obecně se dá říci, že lehčí boty méně vydrží, ale nemusí to být pravidlem. Velkou roli může také hrát materiál podrážky a svršku. Důležitá je také vaše hmotnost, styl běhu a povrch po kterém běháte. Čím jste těžší a více při běhu skáčete, tím větší rázy boty dostanou a méně vydrží. Budete-li běhat v dešti, sněhu a bahně, určitě boty nevydrží tolik, jako když je budete používat na suchém tartanovém oválu nebo třeba na běhátku. Životnost boty může ovlivnit i jakákoliv anomálie ve vašem došlapu/odrazu. Objeví se pak určité místo, které vám boty znehodnotí, i když jinak vypadají ještě jako nové…
Cena: Nemusí to platit absolutně, ale dražší modely (v rámci jedné značky) obvykle déle vydrží. Určitě bych nekupoval ty nejlevnější “no name” boty. Mohly by vám teoreticky vyhovovat, ale bez zkušeností můžete snadno šlápnete vedle. Zavedené značky za sebou mají léta zkušeností se zákazníky a trh obykle sám po několika sezonách diskvalifikuje ty, k jejichž modelům se lidi po zkušenostech nevrací.
Nemalou roli prirozeně hraje vaše schopnost a ochota investovat.
Povrch: Kam vás to táhne a pustí? V polední pauze vás to z práce pustí jen na cyklostezku nebo na běhátko – pak volte lehčí boty s hladší podrážkou a měkčím svrškem. Pokud patříte ke šťastlivcům, kteří stíhají vyběhnout na polní a lesní cesty, využijete spíše trailové boty s pevnější konstrukcí a hrubším vzorkem. Do hlubšího sněhu, deště a bahna se zase dají pořídit boty s Goretexem nebo jinou povrchovou úpravou (plasmaguard,…).
Drop (rozdíl mezi výškou podrážky mezi špičkou a patou): Obecně volte menší rozdíl, pokud vám dělá běhání naboso dobře a běháte více přes špičku nebo dopadáte relativně naplocho. Naopak volte větší drop (a tlumení v oblasti paty) v případě, že hodně dopadáte na paty nebo máte větší nadváhu. Tato oblast je ale hodně individuální a chce to zkoušet…
Pronace, supinace, nohy výrazně do “O” nebo do “X”: V této oblasti to sami jako začátečníci správně trefíte jen těžko a doporučil bych konzultaci v běžecké specíálce nebo u zkušeného ortopeda či fyzioterapeuta. Hodně v této oblasti může vyřešit i speciální vložka vytvarovaná podle vašeho chodidla.
Velikost: Čím delší vzdálenosti se chystáte běhat, tím raději zvolte obuv o půl až celé číslo větší. Při dlouhém běhu chodidlo nepatrně nateče a bota se rázem stane “menší”. Totéž platí v případě, že se k běhu obvykle dostnete až večer po celém dni stráveném ve stoje, vsedě nebo v chůzi. Budete-li tedy běhat spíše ráno po probuzení a kratší vzdálenosti, může bota sedět těsněji. U večerních a delších výběhů to bude naopak. Době vašeho běhání by měl odpovídat i čas, kdy si boty půjdete do obchodu zkoušet. Totéž platí o ponožkách, ve kterých pak budete běhat – vemte si je s sebou. Rozdílné modely a síly materiálu mohou znamenat botu i o číslo větší nebo naopak menší.
Když procházíte výše uvedená kritéria, nevyhnutelně se dostanete do situace, že jeden pár nemůže pokrýt všechny vaše volby najednou. A tím se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu. Pokud chcete běhat pravidelně, s jedním párem určitě nevystačíte. Ať už zvolíte jeden na ráno a druhý na večer, jeden na dráhu či silnici a druhý do terénu nebo jeden na dlouhé tréninky a druhý na rychlé závody, uděláte jen dobře. Čím více párů bot budete při běhu pravidelně střídat, tím déle vám kumulativně vydrží (boty si budou mít čas “odpočinout”. Tím větší bude také pravděpodobnost, že každý jednotlivý výběh absolvujete v optimálním modelu a tím dříve zjistíte, ve kterých botách se vám vlastně běhá nejlépe.
Jak jste se s hledáním optimálních bot popasovali vy? Poradíte ostatním?
