Běhat či neběhat, necítíme-li se dobře neboli tehdy, jsme-li nějak „zavirovaní“? Co člověk, to názor – někdo jen lehce poleví a nepřekousne, že by si měl dát pár dní pohov, jiného skolí zcela neškodná rýmička.
Optimum se tu nachází opět někde mezi. Můžeme tedy běhat při lehkém nachlazení? Obecně platí, že jsou-li problémy lokalizované od krku nahoru, – proč ne? Jsou-li od krku dolů, tak platí – raději ne, nebo ještě lépe – vůbec ne.
Jednoznačné stop ale znamená teplota, i jen mírně zvýšená. S tou hajdy do peřin a k bylinkovým čajům! Také, pokud na nás právě něco leze a necítíme se, sáhněme raději po vitamínech a čaji – tělo s něčím bojuje a pokud mu v tu chvíli trochu klidu dopřejeme a nebudeme jeho síly tříštit ještě tréninkem, máme šanci, že nápor vetřelců elegantně odrazíme a v dalších dnech můžeme v pohodě vyrazit.
Dokud nás pálí v nose či krku, buďme obezřetní – zdaleka nemáme vyhráno a zůstaňme spíše doma. S rozvahou přistupujme i k dalším dnům, kdy už nás případné hleny „pouze obtěžují.“ Tělo je po viróze oslabené, snadno chytí další a pozor také na fakt, že některé ze „smrťáků“ při závodech jsou následky nedoléčených viróz.
Tyhle drobounké potvůrky totiž napáchají neviditelné škody třeba v srdečním svalu, které se mohou projevit až ve zvýšené zátěži! Také s návratem neradno spěchat – několik dní pouze mírně klušeme, teprve pak najedeme na plán. Pokud se do toho opřeme příliš brzy, oslabené tělo to nemusí vydržet a zaděláme si na další dny a týdny nedobrovolného odpočinku znova.
Běhat lze samozřejmě i na sněhu a v teplotách hluboko pod bodem mrazu. Nad přemoudřelými radami neběžců typu „chceš si snad uhnat zápal plic?“ se lze skutečně pousmát, musíme se však dobře obléknout.
Nebýt jako sněhulák, ale jako cibule – funkční prádlo, funkční triko, bunda či fleeska, elasťáky či šusťáky, popřípadě pod to nějaká ta „moira“ či „jaggerovky“, nákrčník, čepice či alespon čelenka přes uši, rukavice a po doběhu šup do tepla a do suchého, na pití raději teplý čaj v termosce umístěné buďto v ledvince, nebo šikovně někde za stromem na svém oblíbeném okruhu..
Imunitu posilujeme obecnými prostředky, jako jsou vitamíny, minerály a stopové prvky – a dalšími, speciálními jako je například betaglukan, kolostrum, echinacea, cistus incanus, mladý ječmen a mnoho dalších. K otužení organismu samozřejmě běhání venku velmi dobře přispívá.
Kdesi jsem četla, že právě běh má vynikající účinky na obranyschopnost – ale jen asi 20 km týdně, což by nám, co chceme závodit a vůbec potřebujeme běhat více, rozhodně nestačilo.
Vyšší dávky odolnost naopak tlumí, protože pro organismus představují zátěž. Logické a pravdivé: proto platí, že pokud od svého těla něco chceme, musíme mu také něco dát a také pozor – tělo je nejvíce náchylné k infekci právě v době několika hodin po náročnějším tréninku či závodě.
TIP: Vsaďte na tekuté kolostrum a „sprej první pomoci“ z aloe vera nebo Cistus incanus(jeden z druhů středomořské růže). Kombinace těchto prostředků dokáže zastavit leckdy i rozjetou rýmu – a z těch horších stavů při zvýšených dávkách vás dříve dostane.
Kolostrum lze sehnat v kapslích, prášku nebo tekuté formě, která je jednoznačně nejlepší. Tekuté mlezivo od krav, které se pasou na šťavnatých čistých loukách Švýcarska, Rakouska a Německa a čtyři generace zpět nepoznaly antibiotika, se zpracovává šetrně zmrazením, takže se v něm uchová řada pro nás důležitých látek: až 20% imunoglobulinů všech tříd, růstové faktory podporující regeneraci, a celé spektrum dalších užitečných látek. Tento zázrak chuti syrovátky mohou bez problémů užívat i sportovci bez toho, že by to byl doping :-)
Článek napsala MUDr. Vanda Kadeřábková – Březinová, která je autorkou mnoha článků o zdraví, životním stylu a aktivním mateřství. Je zároveň atletkou a vytrvalkyní, vystudovala Vyšší odbornou školu životního stylu a později také lékařskou fakultu. Své zkušenosti lidem předává mimo jiné i prostřednictvím webových stránek Longrun.
