Jak hodnotit uplynulý rok, pozitivně nebo negativně? Myslím, že kladné věci jednoznačně převažovaly. Tou nejlepší bylo, že jsem běhal celý rok bez vážných problémů a zranění. Proti roku 2013 významná změna. Snažím se svoje tělo pravidelně týrat několika jednoduchými cviky, které čas od času měním, a stal se malý zázrak.

SI se mi za loňský rok bloklo jen jednou na jaře a růžový prášky jsem měl za celý rok jen v počtu 2 ks. To je obrovská změna a nechápejte to tak, že bych analgetika nebral ze zásadních důvodů. Pokud mám nějaký důvod typu velká bolest nebo zánět, tak si je prostě vezmu, ale vždy zvažuji rizika. Bolest svalů nebo samotný fakt, že běžím nějaký těžký ultra, rozhodně není důvod pro pilulku. Teda tu růžovou, tu s celaskonem nebo hořčíkem si klidně dejte, pokud vám to udělá dobře.

Závody

Negativní bylo, že výkonost rozhodně nebyla stabilní a na závodech se mi dařilo střídavě. Celkem slušný začátek byly závody na 50 km v Brdech a v CastelBolognese v Itálii. Sice jsem v závěru Brdské stezky prohrál s Radkem Brunnerem, ale bylo to více než čestné. Prostě mi došlo dřív.

To se vyrovnává s nedokončeným závodem TransGranCanaria. Prostě ultratraily téhle obtížnosti nejsou pro mě. A podobně to pokračovalo po zbytek roku. Pěkný půlmaraton v Brně, utrápený PIM, solidní MUM a miniTMMTR, ale před tím vytrpěných 100 mil v nádherném prostředí Floridy na Keys100.

Největší radost jsem si udělal ve Winschotenu, kde se mi povedlo počtvrté zvítězit při mých deseti účastech. Bylo to se štěstím, ale na to se historie ptát nebude, protože 4× v historii tohoto závodu vyhrál jenom jeden běžec a chvilku to tak zůstane.

Hned týden po Winschotenu jsem si užil Brněnský masakr, ale aby se to vyrovnalo, tak jsem krutě protrpěl Ostravský maraton. Závěr roku se potom nepříjemně nepovedl na MS 100 km v Doha (Katar), kde u mého jména bude navždy DNF.

Ono s tím DNF je to tak, že když jsem se ploužil na 65 km a moje tělo odmítalo byť jenom napodobeninu běhu, tak jsem prostě nenašel jediný důvod pokračovat. Samozřejmě, že hned druhý den jsem si říkal „Ono to možná ještě trochu šlo. Měl jsem to vydržet.“

Trénink

Jak bylo psáno v úvodu, mohl jsem trénovat téměř bez omezení. Zpětně si začínám říkat, jestli tam nemělo být o trochu více odpočinku. Odběhal jsem asi nejvíc kilometrů za rok ve své historii. Pravda je, že palmu vítězství sám nad sebou z roku 2009 jsem získal jen o 5 km, což je v rámci nějaké statistické chyby, ale je to tam.

Také počet tréninkových jednotek je nejvyšší a tady je důvod v tom, že jsem v létě zařadil i pár ranních fází navíc. K dvojfázovému tréninku jsem se tak vrátil přesně po 20 letech. Bylo jich sice jenom 12, ale díky za každé ráno, kdy jsem se vykopal z postele o hodinu dříve.

Ve statistice rozdělení kilometrů na jednotlivá tempa je vidět výrazný posun v tempech pod 4:30 – 5:00 min/km. To znamená, že hodně aerobních tréninků jsem zrychlil. Ty opravdu rychlé kilometry jsou většinou odběhány na krátkých závodech. Na dráze jsem odběhal jen asi 20 tréninků.

Když jsme u těch statistik, tak jsem nastoupal v roce 2014 dle Garmina přibližně 92.000 výškových metrů. Dle svých záznamů ve svém novodobém tréninkovém deníčku jsem od roku 2005, kdy jsem ho začal znovu vést, naběhal 75.000 km. To znamená, že příští rok už budu mít naši zeměkouli oběhnutou 2×.

Závody

Absolvoval jsem 68 závodů, což je jedno z nejvyšších čísel, co jsem kdy naběhal. Byly ale očividně kratší, protože jsem závodil „jen“ 2250 km, oproti roku 2012, kdy to bylo 2420 km. Zde je přehled výkonnosti a umístění. Pochopitelně, že většina závodů byla krátkých a „malých“ v rámci jižní Moravy, ale přesto jsem za ně rád a stále mě to baví :-)

Nepodařilo se mi zlepšit žádný osobní rekord na standardních tratích, ale to se s přibývajícími roky nedá očekávat zrovna často. Přesto, že čas se nedá zastavit, tak doufám ve zlepšení hlavně v těch ultradlouhých distancích. Nicméně v roce 2015 se budu snažit i na té krátké stokilometrové.

Další statistika na ultradao.cz

Seznam závodů s výsledky.