Určitě jste už mnohokrát zaslechli, že „běhání ničí kolena“.

Naše kolena na tom ale nejsou vůbec špatně, navzdory tomu, že nás o opaku neustále přesvědčují všichni v okolí. Jistě to nemyslí špatně, ale rozhodně nejsou dobře informováni, protože dodnes neexistuje jediný důkaz o vlivu pravidelného běhání na poškození kolen.

Neznamená to, že by kolena běžce vůbec netrápila, ale mnoho problémů s koleny je pouhým důsledkem toho, co se děje v jiných částech našeho těla, a stačí pouhých pár změn k tomu, abychom je napravili.

Největší běžecký časopis na světě Runner's World nedávno uvedl pět důležitých věcí, které by každý běžec měl o svých kolenou vědět:

1. Artritidu v kolenou běžci rozhodně nemají častěji než neběžci

To jsou fakta. Když už nic jiného, dlouhodobé studie prokázaly, že běžce trápí osteoartróza kolena méně než ty, kteří se běhání nevěnují. Rozdíly bývají až dvanáctiprocentní (20% výskyt u běžců, 32% u neběžců). U běžců je navíc nástup artritidy dvakrát pomalejší. A dokonce u těch, kteří absolvují pravidelně největší kilometrovou zátěž, je míra artritidy vůbec nejnižší.

2. Výše uvedené platí bez ohledu na váš věk

Někteří lékařští odborníci tvrdí, že ztráta chrupavky, včetně těch v kolenou, je přirozenou součástí stáří. Neexistuje však důkaz, že by běhání této ztrátě napomáhalo. Nedávná studie dokonce prokázala, že když se lidé vystaveni většímu riziku vzniku artritidy začali pravidelně pohybovat, stav jejich chrupavky se znatelně zlepšil.

3. Doplňky stravy stav kolenního kloubu nezlepší

Navzdory tvrzení většiny reklam je zřejmé, že nejrůznější přípravky a doplňky znovuobnovení chrupavky v koleni nezaručí. Nejpopulárnější z nich, glukosamin, může kolenní chrupavku chránit a být nápomocný při gonartróze, mimo jiné napomáhá také lepšímu „mazání“ kolenního kloubu. Obnovit poškozenou chrupavku však ani on neumí. Nejrůznější výzkumy také potvrdily, že vitamin D, další oblíbený prostředek, bolest v kolenou ani riziko ztráty chrupavky nesnižuje.

4. Tzv. běžecké koleno mívá často příčinu jinde

Velmi častou nepříjemností běžců bývá nemoc zvaná běžecké koleno, oficiálně PFPS (Patellofemoral pain syndrome) nebo klinická chondromalacie, což je vlastně zánět chrupavky pod čéškou. Největší odborníci sportovní medicíny se shodují, že pacienti s touto nemocí mívají často společné biomechanické problémy.

Které to jsou? Slabé svalstvo boků a hýždí, jež způsobuje nestabilitu spodní části těla, slabé čtyřhlavé svalstvo, způsobující nesprávnost činnost čéšky, nebo také těsné hamstringy (zadní strana stehen), které přesunují dopady běhu právě na kolena. Je proto vhodné najít si správné cvičební metody (například zde), které mohou být vhodnou prevencí před běžeckým kolenem.

5. Existuje několik jednoduchých způsobů, jak svá kolena udržet ve formě

Jak jsme již uvedli výše, slabost svalstva v kterékoliv jiné části našeho těla může kolena poškozovat. Proto posilujte, dřete a zpevňujte. Pamatujte také, že nadváha je výraznou nepříjemností a vede k pravidelnému zatěžování kolen. Podle Americké školy sportovní medicíny klade každé naše kilo hmotnosti čtyřkilovou zátěž na kolena. Že je běhání skvělým způsobem pro udržování ideální hmotnosti ví snad každý, výše jsme navíc dokázali, že běžce artritida trápí mnohem méně. Dva v jednom.

Trápí-li vás bolest kolen, běhejte raději na rovném povrchu. Předejdete tak zbytečným točivým pohybům, které kolenům neprospívají. Pokud máte v anamnéze bolesti kolenního kloubu, třeba i důsledkem jiných sportů než běhání, zvažte větší zapojení přední části vašich chodidel – běh tedy více tlačte přes špičky než přes paty. Podle vědeckých průzkumů je zřejmé, že běháním přes paty zvyšujete zátěž kolenou, zatímco běháním přes špičky posilujete méně rizikové kotníky.