Srdce běžce plesá, hlava se někdy nadře. Jak se orientovat v pestrém výběru už okolo tří desítek značek, které se objevují na tuzemském trhu? Přidáváme vám malý střípek do mozaiky – test zajímavého modelu Newton Distance U.
Formou rozhovoru ho provedla Simona Vlašimská, vítězka letošního projektu Women´s Challenge. Žena, která v nich absolvovala kompletní závodní program seriálu RunCzech až k nedávnému Ústeckému půlmaratonu za 1:34. Kompletní nabídku Newton najdete na www.temposport.cz.
Kolik a kde jsi v nich odběhala?
V newtonkách běhám téměř deset měsíců, tři až pětkrát týdně. Trénuji na asfaltových a zpevněných přírodních cestách, zde mně výborně drží. Běhám v nich veškeré vzdálenosti, od třicetiminutových po několikahodinové, nejdelší trvala čtyři a půl hodiny. Se sprinty a rychlejšími tréninky nemám moc zkušeností.
Jaké máš pocity s originální neobvykle minimalistickou podrážkou, jak se přesně chová?
Když jsem boty poprvé obula, neobvyklé byly zejména „drapáky“ v přední části boty, které nohu samy „překulily“ dopředu. Nevěděla jsem, zda mám dopadat na špičku nebo na patu, nicméně bota sama mě navedla. Dnes se v botách cítím velice příjemně. Díky minimálnímu sklonu podrážky (2 mm) mezi patou a špičkou běhám přirozeněji, mám pocit lepší komunikace nohy s povrchem, po kterém běžím.
Zvykáš si opatrně, nebo jsi na to vlítla hned na větší dávky?
Před newtonkama jsem běhala v Asics Gel Kayanech, které měly podstatně vyšší hmotnost, větší sklon mezi patou a špičkou (13 mm oproti 2 mm u modelu Newton Distance U) a byly hůře prodyšné. A tak když jsem poprvé obula Newtonky, připadaly mi jako peříčko, krásně dýchaly, byly „rychlé“. Nedbala jsem instrukcí prodejce a s nedostatečně posílenou nohou jsem vyběhla v botách rovnou na asi šest kilometrů. Aniž bych dala nohám odpočinout, vydala jsem se hned následující den na trasu ještě delší. Dokud jsem běžela, bylo vše v pořádku, když jsem se však zastavila, náhle jsem ucítila prudkou bolest od třísla až k plantě, nemohla jsem se postavit na pravou nohu. Boty jsem sundala a s velikými bolestmi jsem se dobelhala domů.
Jak získaly zpět tvoji důvěru?
Okamžitě jsem kontaktovala prodejce se žádostí o pomoc. Poradil delší odpočinek s návratem k původním botám do okamžiku, než bude noha opět v pořádku. Na měsíc jsem newtony odložila a pak jsem zvolila pomalejší adaptaci, která spočívala v kratších vzdálenostech a jednodenních pauzách mezi výběhy. Přibližně za měsíc se mi podařilo na novou botu zcela adaptovat.
Vyhovuje ti i materiál svrchní části, hodně odlehčený a odvětraný?
Maximálně. Newtonky skvěle dýchají a rychle schnou, což je nesmírná výhoda. Při pražském maratonu jsem si vlastní neopatrností na osvěžovačce nalila do bot vodu, po pár kilometrech byly opět zcela suché.
Na jaký druh běhu jsou podle tebe boty nejvhodnější?
Boty Newton Distance U, ve kterých běhám, jsou vynikajícím společníkem pro běhy na zpevněném povrchu a na silnici. Botám nevyhovuje příliš členitý terén, také při sebězích se cítím nejistá. Uvažuji o koupi modelu Terra Momentum určeného do terénu.
Jakou máš zkušenost s vyloženě závodním zatížením a kde ti nejvíc pomohly?
Boty mě drží na každém pevnějším povrchu. Letos jsem v nich absolvovala pražský maraton, šest půlmaratonů a několik desítek. Nedokážu posoudit kratší závodní tratě, s těmi nemám zkušenost.
Co cítíš jako největší výhodu?
Action/Reaction technologie výrazně tlumí nárazy, což je velmi příznivé k mým opakovaně operovaným kolenům. Vlastně od doby, kdy jsem se na newtonky adaptovala, nemám s koleny sebemenší problém, naopak cítím, že mi běh prospívá. Pochopitelně musím zmínit lehké provedení boty a také širší špičku, která dává dostatek prostoru pro prsty. Nesmím zapomenout na barvy, které má Newton opravdu nádherné. „Růžovky“, jak mým botám říkám, kombinuji s lýtkovými kompresními návleky, dohromady mi dělají ohromnou službu.
Co naopak tobě nevyhovuje?
Boty nedrží v terénu a na mokrých kamenech, ale model Distance U vlastně není k tomuto určen. A tak mě nenapadá nic, čím by mě boty zklamaly. Naopak, mým „Růžovkám“ jsem už pořídila dvojče.
Autorem článku je Tomáš Nohejl, sportovní novinář, běžec, triatlonista, lyžař atd., a majitel komunikační agentury. Baví ho cestovat za sportem a poznávat zajímavé lidi, prostě „být u toho“, kde se něco děje a vzniká.
