Oblečení do pračky, tělo naložit do vany, kam se zabahněnými botami?
S podzimem nastává babí léto, krásně barevné scenérie, které jsou ale mnohdy smáčené provazci deště a plískanicemi. Ani mlha, co jistě do zásoby už vaří vodník Kebule, ani bahnité běžecké stezky skalní běžce neodradí od podzimních krosů a tréninků.
Někdo se v tomto období vyloženě vyžívá a má to rád, druhý zas podzimní nepohodu nesnáší. Začíná období vrstev oblečení a zabahněných bot. Propocené a zaplískané elastáky i bundu jednoduše hodíte do pračky na třicet. Prochladlému tělu můžete dopřát teplou sprchu, ale jak se staráte o svoje běžecké boty?
Je několik možností jak s nimi (jim) naložit.
Pěkně na punk a nejednodušší je prát v deštivém období přímo na dešti nebo v loužích. Sem tam se stane, že se nějaké louži běžec nevyhne a hle, už je vypráno – dohněda. Zaschlé bahno se pak oklepne nebo oprší při dalším běhu mezi kapkami deště. Poté co jsou úplně oddělané a potrhané, můžou bez výčitek putovat rovnou do popelnice nebo na rýpání záhonku.
Další možnost je vzít rejžák, hadřík a pěkně postaru v kyblíku s vlažnou vodou a mýdlem s jelenem botky vypucovat alespoň do okrové barvy. Tohle je ta méně zábavnější a zdlouhavá technika. Naštěstí jsem se k ní nikdy nemusela uchýlit, protože pak by mi bylo akorát líto, že je hned na dalším tréninku zase „vymaluju“ bahnem. Nedělejte to, radši si užijte pořádně drsný podzimní běh i za cenu zmazaných bot.
Moje vlastnoručně otestovaná technika je praní bot v pračce. Když už se odér z předsíně, kde mám vyřádkovanou svou běžeckou chloubu nedá cítit, nebo se z většiny párů podezřele drolí bahno a už to nemůžu jako obvykle svést na psa, nebo jiného příslušníka rodiny, jdu prát.
Klasicky, žádná věda. Z bot akorát vyndám vložky a povolím tkaničky, dám dva až tři páry do pračky. Za hodinu a půl mám čistoskvoucí boty, bez známek většího zápachu. Uschnou za jeden den a ani se při tom nespotíte.
Poslední varianta pro milionáře nebo tuneláře – když jsou boty špinavé, vyhodím je a koupím si nové.
Rejža: A co ta „blátivá“ fotka s ASICS botou? To není moc dobrá reklama :-)
Autorkou článku je Věra Vjerka z Kopretinové ulice Hoštičková. Nejraději ze všeho má plavokoloběh. Často marně hledá kopce pro trénink v Českých Budějovicích. Ale jinak běhá všude tam, kam jí nohy donesou. V životním běhu i běžeckém životě má ráda hru fair play.
