Tentokrát se mi na nohy dostaly k otestování boty Wave EVO Cursoris od zavedené běžecké značky Mizuno, která tímto modelem (spolu s Wave EVO Levitas), chce nabídnout svoje boty i běžcům, kteří upřednostňují přirozený došlap. Mizuno Cursoris jsou dělané pro došlap přes střední až přední část chodidla.
Mají nulový sklon mezi patou a špičkou, ale narozdíl od jiných minimalistických bot mají taky vyšší míru ochrany chodidla v podobě 12mm podrážky. Já poslední dobou běhám v botech, které toho tlumení moc nemají a tak jsem měl z počátku obavy jestli si na ně vůbec zvyknu. Taky už jsem dlouho neběhal v klasických silničních botách. První a poslední, které jsem měl (shodou okolností taky Mizuna), už jsem dávno vyřadil.
Když jsem je poprvé obul, tak to zas tak hrozné nebylo. Bota sedí na noze celkem příjemně. Ve špici je dostatek místa, takže by měla vyhovovat i běžcům s širším chodidlem, jako jsem já. Navíc svršek je v přední části, kromě ochrany palce, tvořen jen pružnou síťovinou, tak chodidlu nic nebrání, se při došlapu rozprostřít do stran.
První proběhnutí jsem absolvoval na silnici abych si zvyknul, a vyzkoušel jak se bota chová na rovném podkladu. Pro mě to byl zprvu nezvykle měkký došlap, ale ani přes výrazné tlumení mě bota nenutila do nějakého, pro mě nepříjemného došlapu, a nechala chodidlo přirozeně pracovat.
Po několika seznamovacích silničních bězích, jsem si řekl, že přece kvůli testování silniční boty nebudu zanedbávat svoje oblíbené lesní trasy. Tak jsem vyrazil do terénu. Byl jsem zvědavý jak se bude bota chovat na členitém povrchu lesních cest a stezek. Jestli měkká tlumivá podrážka nebude mít nepříznivý vliv na stabilitu při došlapu, ale moje obavy se nenaplnily. Bota si s nerovnostmi poradila dobře a navíc díky měkké podrážce, jsem nemusel číhat na každý kamínek, abych se mu vyhnul. V terénu se však projevil jiný problém. Cítil jsem malou oporu pro patu.
Na rovince a hladkém povrchu to není problém, protože se došlapuje přes přední část, ale v terénu a hlavně v sebězích, kdy se jde občas přes patu, to už může zavánět nepříjemným zvrtnutím kotníku. Ale pokud s tím člověk počítá, tak to není zas takový problém. Taky jsem si při běhání mimo silnici musel vždy tak po 3 km dotáhnout pořádně tkaničky, aby obepnula nohu, pak už držela na noze dobře.
Pořádně zabrat jsem botám dal na dovolené v Beskydech, kde jsem je prohnal po různých cestách od hladkého asfaltu až po prudké seběhy přes kamení a kořeny z Lysé hory. Přestože jsou to spíše silniční boty, tak mě i v těžkém terénu podržely a ve zdraví donesly do cíle. Podrážka taky kupodivu drží a nesmeká se ani na lesních cestách a horských pěšinách o nic víc než nějaká trailová bota.
Neměl jsem příležitost vyzkoušet boty na nějakém rychlejším závodě (10km, půlmaraton) a při tréninku si na nějaké sprinty moc nepotrpím, takže nemůžu posoudit, jak by se v nich běželo. Doporučil bych je ale spíš na objemový trénink, na závod možná pro pomalejší hobby běžce.
V jednom závodě jsem je ale přece jenom vyzkoušel. Nebylo to nic kratšího než tradiční letní stomílový Transmoravský masochistický terénní běh. Z bot v mém botníku jsem asi nemohl líp vybrat. Tady jsem konečně pořádně ocenil těch 12mm gumy pod chodidlem, kdy ani po porci 161km jsem neměl nohy otlučené. Síťovaný svršek v přední části taky dobře odvětrával, takže se nohy tak nepotily a celkově jsem se v nich i po těch skoro 18 hodinách cítil „komfortně“.
Mizuno Wave Cursoris po 420 km s autentickým prachem z TMMTR.
Celkem jsem v nich za 5 týdnů naběhal 420 km a boty vypadají, samozřejmě po vyprání, skoro jako nové. Podrážka je sjetá úměrně počtu naběhaných kilometrů, hlavně z vnější strany na kterou došlapuju. Svršek se nikde netrhá ani neodlepuje a ani vevnitř nejsou boty nikde prodřené, takže to vypadá, že výdrž bude dobrá.
Abych to shrnul. Po původních obavách, pramenících spíš z toho, že nejsem zvyklý na silniční boty, jsem s Mizuno Cursoris spokojený. Osvědčily se i jako bota na dlouhé ultra a své místo v mém botníku obhájily.
Boty nám k testování poskytla firma TERM, spol. s r. o., výhradní dovozce značky MIZUNO pro český a slovenský trh.
Autorem článku je Jiří Helleší, vyznavač minimalismu. Běhá v New Balance, v létě pak v pětiprsťácích Vibram Five Fingers KSO. A taky bloguje.
