Všichni závodící běžci to důvěrně znají. Závodní boty, tréninkové boty, mikinu pro případ chladu, náhradní ponožky, závodní triko a kraťasy, brýle, kšiltovka, ručník, pití v bidonech, energy tyčinka a peníze na startovné. Toť základní výčet věcí, co si sbalit na závody. Tedy alespoň po té materiální stránce.
Jak se ale zajistit po té psychické stránce? Pohoda a klid před závodem je jeden z důležitých aspektů pro dobrý start a následný vývoj závodu. Běžec, co startuje nervózní a podrážděný, nejspíše v závodě excelovat nebude.
Pomohla by hodit se do pohody přítelkyně či přítel, nebo vaši nejbližší? To je otázka.
Každý běžec prožívá předzávodní okamžiky rozdílně. Někdo má svá jasně daná pravidla a rituály, které si nechce nechat narušovat. Někomu nevadí chaos a náhlé změny a vzpamatuje se až se startovním výstřelem.
Nemluvte na mě!
Jestli jako já, patříte do skupiny nerváků, své nejmilovanější nechejte raději doma, nebo je pošlete během svých předzávodních příprav na dobrou kávu. Stres a nervozita se projeví nejvíce v chování. Lidově řečeno, budete protivní, a rozhození.
Tento problém se celkem jednoduše dá rozbít jakýmisi zvyky a automatismy, které před samotným startem vykonáváme. Převléci se do teplého, rozběhat se a posléze protáhnout. Využít poslední možnosti toalety, popřípadě schovat do kapsičky gel nebo tyčinku a čekat na startovní lajně na výstřel.
Katastrofa veliká nastává, když se nám do našeho „obřadu“ vnucují naši nejbližší s dobrou myšlenkou nám pomoci a ulehčit přípravu na závod. Už prosté: „Tak si tu bundu sundej, já ti jí podržím, miláčku.“ Nebo zvědavé otázky nesportovce: „Co to je za gel? A to ho budeš při závodě držet v ruce? Máš už na noze čip?“
Celkem obyčejné otázky nás mohou v trochu napnuté situaci naprosto rozhodit a znervóznět. Jestli své polovičky skutečně milujete a nejsou zrovna krevní skupina běžec, ušetřete sebe i je těchto nepříjemných chvilek. Pokud jste na závodech spolu, pošlete je fandit, na trati budou fantastickými fanoušky a vás to nabudí.
Opačným případem je obrněný závodník, který si žádnou stresovou situaci neumí představit, natož prožít. Nevadí mu na start přiběhnout na poslední chvíli a až s protnutí startovní čáry se z něho stává opravdový závodník. Do té doby mu nevadí bavit se s milovanou osobou o čemkoliv, vtipkovat a ani nemá žádné rituály kromě převléknutí do závodního oblečení a navštívení toalety.
Může svůj předzávodní čas tak věnovat přítelkyni či příteli. Dává najevo, jak ho závody nechávají klidným, i když uvnitř sebe určitě cítí takovéto jemné chvění, které prožíváme úplně všichni bez rozdílu.
Ať jste jakýkoliv závodník, dávejte pozor, aby vám závody nestály to nejdražší – vztah. Život i vztah má svá pravidla, které si každý tvoří sám, nebo ve dvou. Milované polovičce vysvětlete, že i závod má svá pravidla. Ujistěte je, že barvu obkladaček nebo poznámku v žákajdě vaší ratolesti vyřešíte společně po závodě :-)
Autorkou článku je Věra Vjerka z Kopretinové ulice Hoštičková. Nejraději ze všeho má plavokoloběh. Často marně hledá kopce pro trénink v Českých Budějovicích. Ale jinak běhá všude tam, kam jí nohy donesou. V životním běhu i běžeckém životě má ráda hru fair play.
