Pro mě jako pro běžkyni je dnes vyběhnout bez hudby představa téměř nereálná. Už si dlouhé výběhy nedokážu bez hudby snad ani představit. Mám starý mobil se základními funkcemi a do roka oddělám několikery sluchátka, které se mi občas podaří i vyprat v pračce. Pokud se ale potřebuji soustředit na úseky a intervaly, sluchátka odkládám.
Téma, které je velmi diskutované mezi profi běžci i amatéry. Někdo sluchátka považuje za základní běžecké vybavení, druhý by zas vzteky ze sebe musel ztrhat všechno drátování a oddává se spíše naturálnímu běhu za doprovodu zvuků okolí. Tak tedy – běh se sluchátky ano nebo ani za zlaté prase?
Otázka je, když už hudbu posloucháme, tak jakou? Volte podle BPM. Pod záludnou zkratkou se skrývá počet „beatů“ bítů v písničce za minutu. Zkratka pochází z anglického (beats per minute). Funguje zde přímá úměra, čím víc bítů, tím by i vaše nohy měly rychleji kmitat. Ovšem jen tehdy, pokud běžíte podle rytmu. Jestli patříte mezi ,,poslouchače“ a máte už nějaký svůj oblíbený playlist a nevíte kolik která písnička má beatů, existuje šikovný program BPM analyzer, který se dá zdarma stáhnout.
Hudba jako motivace
Někdy hudba může fungovat jako motivační stimul pro běžce, co běhají často sami, bez ohledu na rychlost skladby. Hudbu volí i mnoho začátečníků pro lepší zvládání tréninku.
Motivační songy dokážou člověka nabudit a přinutit ho vymáčknout ze sebe poslední zbytky energie. Právě prohlížím alba v galerii telefonu, otvírám složku nazvanou „Na bjech“. Foster The People mě pro svou rytmiku donutí ke slušnému tempíčku. A Red Hoti mě dokážou pěkně rozpálit. Pak poslouchám, že Boys dont cry, Imodium vysílá Spojení a Trabanti zase Lano, co nás k nebi poutá. Teď přichází Young folk od Bjorna a Fixa představuje svojí Bubetku. Ale to jsou všechno Detaily (Fixa). The Kooks to zakončí povzdechnutím Ohh la na konci tréninku…
Pokud běháte i na silnici, tak si dávejte velký pozor. Hudba je sice pěkný společník, ale sluchátka mohou zapříčinit střet běžce s autem nebo kolem, když přebíháte přes cestu. Za další, když se vám do uší valí hudba, někdy stačí vizuálně nezaregistrovat auto, které vás předjede a začnete hopkat jak zmatený zajíc. Za prvé vypadáte jako trouba a za druhé můžete vymést pangejt nebo uskočit směrem k autu.
Běžci co rádi poslouchají jen svoje tělo, splašený dech a okolní zvuky města nebo přírody běh dokážou vnímat skutečně všemi smysly a póry těla. Oba názory jsou určitě pochopitelné a řekněme, že hodně záleží i na aktuální náladě a psychickém stavu. Po náročném dni si asi každý poslechne rád ticho, a pokud si potřebuje utřídit své myšlenky běh je parťák, který nám do ničeho nekecá a dává nám právě pro toto prostor.
