Když jsem se dozvěděla, že jsem pověřena vyzkoušet trailové boty Mizuno byla jsem nadšena. I přes obavy jestli dost dobře dokážu odhadnout „chování“ této boty do terénu jsem se těšila až je vyzkouším v akci. Silniční verzi obuvi firmy Mizuno jsem totiž volila i při svých trénincích na triatlon. Takže jsem očekávala jen to nejlepší.
Tyto boty mi byly poskytnuty v rámci série závodu Lysacup. Kdo by snad nevěděl, tak je to závod do vrchu, v mém případě převážně běh do hodiny s průměrnou tepovkou okolo 190TF :-) Takže když jsem otevřela krabici, bylo na první pohled zřejmé, že bota není na tento úprk, kdy řešíte každý gram na úkor pohodlí, to nejlepší.
Boty Mizuno Wave Cabrakan 3 nejsou žádné závodní speciálky. Ale nelze se vůbec divit, že firma Mizuno vsadila u těchto trailových bot na komfort, protože co se týče závodů pořádaných v terénu, téměř všechny se časově pohybují nad 2 hodiny a to už běžec ocení jisté pohodlí, které tato bota poskytuje.
Nechtěla jsem boty hned odsoudit a proto jsem je na etapě z Šance vyzkoušela. Žádný sníh, jen listí a kameny, ale i přesto mě bota nezklamala. Zejména pak oceňuji pevnou podrážku, nejen kvůli náročnosti terénu, ale nemám ráda měkké „papuče“, které sice tlumí nerovnosti a dopady, ale nepodrží klenbu. Bohužel však musím podotknout, že jako majitelka užšího typu chodidla bych ocenila u dámské verze Mizuno Wave Cabrakan 3 užší verzi. Ze začátku se mi totiž stávalo, že mi občas trnul nárt, to když jsem v úmyslu zabránit „plavání“ nohy v botě tkaničky příliš dotáhla.
Mizuno Wave Cabrakan 3 bych určitě volila na objemový trénink v terénu, po nezpevněných cestách, ale klidně i na silnici. Zejména však na stále oblíbenější závody typu B7, LH24, 5BV atd.
Sama jsem pak v těchto botech absolvovala jak objemové tréninky, pochody, přechody hor (Malá Fatra), ale také delší závody – PoPas (30km okruh Lysá hora-Smrk) a můžu je s klidným svědomím doporučit. Jsou vhodné nejen pro suché a slunečné dny, ale díky voděodpudivé povrchové úpravě NANOMesh můžete bez nepříjemných pocitů pokračovat i v zimě na sněhu.
Autorkou recenze je Tamara Stonová, bývalá plavkyně, která v současné době dává přednost triatlonu. V zimě se zúčastňuje běžeckého etapového závodu Lysacup, ve kterém je prakticky mezi ženami neporazitelná. Je mistryní republiky v aquatlonu 2009 z Pardubic. Patří do širší české špičky závodnic v triatlonu, do kterého vlétla po ukončení závodní kariéry v plavání. Byla plaveckou reprezentantkou ČR v letech 1999–2006, účastnicí MEJ 2000 Dunkerque, ME 2004 Vídeň a 2005 v Terstu (krátký bazén) a Univerziády 2005 v Izmiru.
