Blížící se zářijový Kladenský maraton představujeme rozhovorem s jeho ředitelem Františkem Tůmou, který je zároveň i prezidentem Maratónklubu Kladno.
Jak vlastně uzrála myšlenka Kladeňáků na vlastní domácí maraton?
S tím nápadem přišel Zdeněk Kučera někdy v listopadu 2001. Okamžitě se mezi námi rozpoutala nadšená diskuse o trati, termínu, názvu maratónu, sponzorech a organizaci. Měli jsme sice zkušenosti s pořádáním řady závodů, ale maratón bylo přece jen větší sousto. Především bylo potřeba velké množství pořadatelů pro prezenci závodníků, šatny, značení trati, počítání kol, občerstvení běžců, cílových rozhodčích a pořadatelů pro vyhlašování vítězů. To vše bylo třeba zkoordinovat. Postupně jsme sbírali zkušenosti, učili se a zdokonalovali. Dnes Maratón klub Kladno spolupracuje s AC Tepo Kladno a tak disponujeme týmem zdatných organizátorů se zkušenostmi s pořádáním extraligy, mistrovství republiky i mezinárodních mítinků. Díky této spolupráci a podpoře kladenského magistrátu máme k dispozici překrásný atletický stadion s kompletním zázemím a to je obrovská deviza, kterou určitě chceme využít.
Na některých závodech s finančními cenami pro několik prvních závodníků se objevují afričtí běžci. Podporují jejich účast pořadatelé v Kladně nějakými zvláštními benefity nebo jsou na tom všichni závodníci stejně?
Jsem zásadně proti jakékoli diskriminaci. Na našem maratónu rozhoduje pouze výkonnost a ne zdánlivá marketingová výhoda, proto máme finanční bonusy nastavené na traťové rekordy. Samozřejmě se snažíme vytvořit co nejlepší podmínky pro všechny maratónce. Každoročně se prezentuje řada prvomaratónců, pro které je Kladenský maratón ideální debutem. Trať totiž tvoří 8 okruhů a je tedy jednodušší, v případě potřeby, závod předčasně ukončit. O oblíbenosti Kladenského maratónu svědčí i to, že se řada běžců do Kladna vrací. Mezi nejvěrnější patří Josef Beránek a Otakar Pachmann, kteří se zúčastnili všech deseti dosavadních ročníků a oba jsou přihlášeni i letos.
Jak se jako pořadatelé maratonu díváte na kombinaci závodu s dalšími běhy, půlmaratonem či nějakými „vloženými“ štafetami či desítkou?
Všechny tyto náměty narážejí na potřebu většího počtu pořadatelů, propustnost trati, technické zabezpečení a s tím souvisejícími nároky na finance. Z těchto důvodů pořádáme pouze doprovodné dětské běhy a zatím o žádném dalším rozšíření neuvažujeme.
Kolik pořadatelů je třeba na množství závodníků běžících v Kladně a jak se vyvíjela účast Kladenského maratonu od prvních ročníků a jaké je očekávání letošního roku či směřování do budoucnosti?
Celou akci zabezpečují přímo na stadionu čtyři desítky pořadatelů a rozhodčích. Pro užší tým je to ale celoroční organizační starost, hlavně se sháněním finančních prostředků. Počet maratónců se pravidelně zvyšoval ze 72 v prvním ročníku až na 253 při MČR veteránů v roce 2008. Nyní se účast ustálila na čísle lehce přesahujícím dvě stovky. Potěšitelná je i stabilní účast stovky dětí ve vložených bězích v deseti věkových kategoriích. A budoucnost? V současné době je základní předpoklad sehnat finance a přežít. Pokud se nám to bude nadále dařit, umíme nabídnout maratóncům výborné zázemí, znalé organizátory a optimální podmínky pro dobré výkony. Naším heslem je: „Maratónci maratóncům“ a podle zpětných ohlasů soudím, že zájem běžců o Kladenský maratón trvá a to je velká naděje do budoucna.
Web pořadatele závodu
Propozice, informace
Ivo Domanský: Miloše Kmuníčka, autora knihy Rozběhnuto… rozběhnu to, je možno označit za běžeckého pábitele. Procestoval kvůli své oblíbené disciplíně skoro celý svět, závodil v Japonsku i ve Spojených státech. Povídání o běhání je mozaikou autorových vzpomínek na domácí i zahraniční starty, kamarády běžce a je oknem do duše i aktivní životní filosofie sportujícího padesátníka.
