V dnešní době není na trhu nouze o mnoho sportovních doplňků stravy podporující snad všechny funkce lidského těla. Různé energetické gely, hořčíkové kapsle na křeče, doplňky stravy plné minerálů, a tak dále. Běžec ale může načerpat potřebnou dávku živin také z toho, co si sám vypěstuje.
Kousek země a výsledek se dostaví
Pokud jste majiteli alespoň malého kousku obdělatelné zeminy, můžete se na svůj sportovní výkon připravit s čistě přírodními surovinami. Není k tomu ani potřeba mnoho financí a za vyzkoušení to rozhodně stojí. Vybrat si můžete z celé řady semínek, prodávaných na každém rohu a improvizovanou zahrádku si můžete vytvořit třeba i na balkoně v truhlíku.
Sport vs. Strava z přírodních zdrojů
Někteří běžci preferují hlavně stravu čistě přírodního původu. Ve správné kombinaci je plná vlákniny, vitamínů a minerálů, čímž tělo dokonale připraví na zátěž. Není ale jednoduché si správný poměr všech těchto látek ohlídat. Musíme se tak v začátcích obrnit notnou dávkou trpělivosti, než přijdou potřebné zkušenosti a s nimi i výsledky.
Mezi sportovci je populární příjem antioxidačních vitamínů C, A a E. Antioxidanty neutralizují volné radikály a tím chrání buňky před poškozením a tudíž před vznikem některých civilizačních chorob, ovšem studie na jejich zvýšený příjem nejsou jednoznačné.
Která zelenina se nejvíce hodí
Prakticky v každé zelenině, kterou si můžeme vypěstovat sami, najdeme mnoho prospěšných látek. Většina je také bohatá na vodu, čímž napomáhá hydratovat organismus. Asi 90 % obsahu plodů cukety, dýně, paprik, tykve a mnoha dalších tvoří voda. U rajčat je to dokonce až 94 %.
Významný podíl plodu CUKET tvoří i pro naše tělo prospěšná vláknina. Napomáhá předcházet civilizačním chorobám a usnadňuje trávení. Nejen tyto faktory cuketám nahrávají. Cukety jsou bohaté na důležité vitaminy a stopové prvky, z nichž mnoho najdeme ve slupce. Ve slupce najdeme i vitamin E, v celých plodech pak dále i mnoho hořčíku a vápníku, také fosfor, draslík, železo, měď, zinek a některé vitaminy skupiny B.
Pokud se rozhodnete pěstovat PAPRIKY, vězte, že ne každá půda a podnebí jim vyhovuje. Nicméně paprika obsahuje hodně křemíku a fluoru a rozhodně by se v našem jídelníčku měla objevit. Paprika není všemi přijímána s nadšením. Mnoho lidí má problém s jejím trávním, což způsobuje těžce stravitelná slupka. Můžete zkusit papriky ogrilovat a posléze sloupnout. Tím by se měla právě stravitelnost zlepšit.
Podobně jsou na tom i RAJČATA. Jsou bohatá na draslík, hořčík, sodík a vápník. Reagují v těle velmi rychle alkalicky a mají čistící účinek.
Pokud vlastníte větší prostor pro pěstování, můžete vyzkoušet TYKEV. Odmění se vám cukry, bílkovinami, vitamíny a jejich provitamíny (především C a A) atd. Semena jsou bohatá na rostlinné oleje, obsahují jich až 50 %. Mimo to však obsahují především silice, bílkoviny, lecitin, vitamín E a zinek.
Z listové zeleniny je velmi vhodný například HLÁVKOVÝ SALÁT nebo ŠPENÁT. Salát je zdrojem kyseliny listové – nezbytná pro funkci červených krvinek, vitamínu K – důležitý pro srážlivost krve, a karotenu, tedy vitaminu A. Obsahuje draslík, vápník, magnesium, provitamín A, vitamin B, K a C, je bohatý na vysoce hodnotné železo.
Klasika nikdy nezklame
Nesmíme zapomenout ani na BRAMBORY. Obsahují přibližně 24 % sušiny, z toho zhruba 75 % tvoří škrob a okolo 2 % rozpustné cukry. Bílkoviny tvoří okolo 5–10 % sušiny a tuky okolo 0,4 % sušiny. Hlízy dále obsahují významná množství minerálních látek (Mg, Fe, Zn, Cu, Mn, P, I, Ni, Ca, K aj.) a vitamínů C, B1, B2 a PP.
Další typicky nenáročnou zeleninou je MRKEV. Je doslova zásobárnou cenných látek. K nejcennějším patří betakaroten – předstupeň životně důležitého vitamínu A, který mimo jiné zlepšuje vidění a pomáhá při šerosleposti. Mrkev má však i neobyčejně vysoký obsah selenu, obsahuje vitamíny ze skupiny B, C, D, E a K, lecitin, draslík, vápník, železo, hořčík, jód a další minerální látky.
Pokud holdujete CIBULI, vězte, že je velmi výživná, dodává minerály, všeobecně stimuluje, vyvažuje činnost žláz, je antiseptická, a dokonce i afrodisiakální. Obsahuje řadu důležitých minerálů a jejich solí (síru, fosfor, vápník, železo, zinek, mangan, jód, sodík, draslík, magnesium, vápník). Z vitamínů jsou v cibuli obsaženy provitamín A, dále vitamíny B1, B2, B3 a vitamín C.
Hlavně pestrou stravu
Pokud se tedy rozhodnete vypěstovat vlastní zeleninu pro doplnění vitamínů a minerálů, rozhodně nezapomínejte na pestrý a vyvážený jídelníček. Doplňovat ho můžete třeba ovocem z vlastní zahrádky. Ale o tom zas jindy. :-)
Autorkou článku je Karolína Zídková, usměvavá studentka z Plzně, kterou lze často potkat i v Českých Budějovicích. Vášní Karolíny je příroda a sport. Ráda si odpočine na chalupě při zahradničení a mezi její oblíbené citáty patří: „Nic není nemožné.“
