Horko, tropy, dusno. Nejčastější slova, která skloňovali všichni obyvatelé České republiky v uplynulých několika dnech. Nejinak tomu bylo ve středu, kdy se v celé naši vlasti konal další ročník Běhu olympijského dne. Mezi řadou dalších měst byla i Ostrava, kde se na počest olympijské myšlenky běželo již po třiadvacáté.
Na start se v areálu bassebalového klubu Arrows v Porubě postavilo 126 běžců. Účast konstatní, protože v předešlých letech byl počet účastníků podobný. Počasí nikdo moc neřešil, protože o tomto závodě je známo, že teplota okolo tropické třicítky je zde zcela pravidelná.
Ze zkušenosti pamětníků lze říci, že během posledních 15 let nebylo horko snad jen jednou. Proto jako blesk z čistého nebe zapůsobila informace, kterou všichni uslyšeli tesně před startem. Z úst ředitele závodů pana Horáka se dozvěděli, že závod je z důvodu vysokých teplot zkrácen.
Podnětem k tomuto rozhodnutí byla informace, že při dopoledním závodě dětí tři žáci zkolabovali. Malé vysvětlení pro nezasvěcené, Běh olympijského dne v Ostravě má dle propozic 10 km, ale ve skutečnosti je jeho délka cca 8,8 km. Při letošním zkrácení, kdy byl vynechán Plesenský kopec a celý úsek přes Martinov, činí jeho délka jen okolo 6,6 km.
Nelze se divit tomu, že mnozí účastníci, kteří vážili cestu do Ostravy z celého Moravskoslezského kraje, byli touto skutečností překvapeni a zklamáni. Někteří dokonce tvrdili, že se jim to za celou běžeckou kariéru stalo vůbec poprvé.
Podle jejích názoru jsou běžci dospělé a svéprávné osoby, které ví co si mohou nebo nemohou dovolit. Kdo se v teplém počasí necítí, tak na závod nepřijde. Tento běh se navíc započítával do MBP a i tato skutečnost hrála svoji roli.
Pro objektivitu je ale třeba přiznat, že někteří zejména kondiční běžci zkrácení tratě uvítali. Ke cti pořadatelů z Ligy100 je třeba taky uvést, že pohotově byly zřízeny hned dvě občerstvovací stanice.
V samotném závodě se o vítězi rozhodlo hned po startu. Robert Antczak z Polska se odpoutal po prvním kilometru od zbytku startovního pole a v čase 23:42 si doběhl pro bezpečné vítězství. Situaci měl ulehčenou, protože obhájce z posledních dvou let Vašek Bitala se tentokrát na startu neobjevil.
O další pořadí si to rozdala dvojice triatlonistů Mára Zeman, Tomáš Sosna a nejrychlejší veterán Mára Škapa. Nejvíce sil měl v závěru prvně jmenovaný člen SSK Vítkovice, kterému závody na kratší vzdálenosti vyhovují. Na bronzové pozici v celkovém pořadí doběhl vítěz kategorie B Škapa.
V cíli se svěřili, že vzhledem ke zkrácení závodu na nějaké velké taktizování nebyl čas a prostor. Od startu do cíle se běželo naplno.
V ženách nenašla přemožitelku Adéla Esentierová z Baláž Extreme Teamu před vítkovickou dvojicí Kateřinou Bluchovou a Andreou Krstevovou.
Foto 120× – BezvaBĚH.cz
Autorem článku je Marek Škapa, člen běžeckého oddílu X-AIR Ostrava. Když je 35°C ve stínu a trať je do kopce, je schopen porazit prakticky kohokoliv. Mimochodem nenajdete v širokém okolí běžce, který má takový přehled o sportovních a kulturních událostech, jako Mára.
