Na konci zápasu fotbalového Mistrovství Evropy proti Rusku vypadali čeští reprezentanti dost zničeně. Po hřišti už jen chodili, běh byl nad jejich síly a i kdejaký běžec si jistě u televize řekl: „To jsem tam mohl jet já, mě by síly nedošly.“ Ale ono to tak jednoduché není…
Ne běh, ale psychika rozhodla
„Myslím si, že to nic nevypovídá,“ hodnotí zápas vynikající český vytrvalec Milan Janoušek, který ještě před pár lety hrál fotbal závodně. Než přešel na běh. „Je možné, že Rusové na tom jsou fyzicky líp, ale ten hlavní rozdíl pramenil z rozhodnutého stavu utkání,“ vysvětluje Janoušek.
Takže psychika. Podobná situace, jako když se před pár týdny „zlomil“ Roman Kreuziger při Giro d´ Italia a nabral ztrátu v řádu minut. Co na tom, že se vzchopil a další etapu vyhrál, v jeho budoucnost v týmu Astana už asi nevěří nikdo včetně jeho samotného.
Milan ještě dodává, že hráči české repre v průběhu sezóny problémy s ostřejším tempem nemívali a dodává: „Kdyby byl český fanoušek soudný, tak ví, že sport je dřina a nikdo nejde do zápasu s tím, aby ho prohrál, zároveň však není možné vyhrávat neustále.“ Odborníci dodávají, že v posledních minutách už mají „dost“ všichni hráči a jde jen o vůli.
Čeští fanoušci a média po zápase nešetřili kritikou. Zkrátka, vidět hráče národního výběru, jak na Mistrovství Evropy chodí a v podstatě jen čekají na závěrečný hvizd, to se neodpouští. Naštěstí výhra nad Řeckem poněkud zlepšila náladu mezi českými fanoušky a fantastická druhá polovina utkání proti Polsku způsobila přímo fotbalovou euforii. Postupujeme z prvního místa ve skupině do čtvrtfinále.
Běhat po lese? Ale ne!
Rozhodli jsme se zaměřit na otázku běžecké zdatnosti fotbalistů. Jsou skutečně fotbalisté pomalí? Kondičního trenér českého národního týmu Jan Netscher pro BezvaBĚH říká, že problém není v počtu naběhaných kilometrů v přípravě, ale v tempu naběhaných kilometrů a hlavně v tempu hry a všech herních cvičení.
„Na mezinárodní úrovni a v zahraničních klubech jsou všechny herní tréninky ve vyšším tempu a hráči si na to postupně zvyknou,“ říká Netscher a dodává, že zatímco v Čechách se běhá monotónním tempem v lese, v zahraničí již tento model nefunguje. Převažují herní tréninky v maximálním tempu a rychlostní tréninky.
I doma se ale situace pomalu mění. Velké kluby angažují kondiční trenéry, hráči začínají používat sporttestery a chodí na předsezónní fyzické testy.
Že měli hráči pořádně trénovat na soustředění v Bad Waltersdorfu? Ale jděte! Sem přece přijeli čeští reprezentanti startující v různých evropských ligách, z nichž každý měl konec sezóny někdy jindy, připomíná fotbalový expert Luděk Mádl z webu Aktuálně.cz.
Proto se trenér Bílek snažil tým dle svých slov především sladit. Unavenější hráči, kterým sezona právě skončila, měli regenerační program, jiní měli spíše běhat. „Po kondiční stránce vypadal v utkání s Ruskem velmi špatně třeba Jaroslav Plašil, který hrál zápas francouzské ligy za Bordeaux ještě 20. května a za týmem tedy dorazil později,“ přiznává Mádl, že klubové povinnosti se na kondici některých hráčů podepsali.
Klidně i 13 km za zápas
Mezi nejlepší běžce v české lize patřil podle Netschera určitě Petr Janda, který působil v loňském roce ve Slavii a přestoupil do Turecka. Ze zahraničních hráčů v české lize vybral trenér jméno Vitalii Trubila (Bělorusko). „Trubila byl schopný za jeden zápas za národní tým naběhat i 13 km,“ říká Netscher.
Co se české reprezentace týká, Mádl jmenuje Petra Jiráčka. Prohlásil to ještě před výtečným sobotním sprintem přes celé hřiště, který zakončil gólem. „Hráči za utkání naběhají až 10 kilometrů. I brankáři jsou v pohybu na čtyřkilometrové trasy,“ konstatuje k distancím, které fotbalisté za zápas absolvují.
„Na běžeckou průpravu klademe velký důraz, protože bez běhání se vrcholový fotbal hrát dnes již nedá,“ říká Netscher k úloze běhu ve fotbalu, ale dodává: „Na druhou stranu, z výborného běžce, který neumí kopnout do balónu, výborného fotbalistu taky neuděláte. Fotbalová technika se musí skloubit s běžeckou rychlostí.“
V podobném duchu mluví i kondiční trenér FC Viktoria Plzeň Bohumil Rodek, když říká: „Projev týmu je důsledkem komplexní práce v mnoha činnostech, fyzická příprava je bezesporu jednou z důležitých součástí.“ Takže i na hezkém fotbalu, jaký Plzeň předvádí, má svůj podíl běžecká příprava.
Techniku i rychlost prostě musí fotbalista získávat postupně a současně. Když to zvládá, pak přichází na řadu kondice, aby hráč techniku i rychlost udržel po uběhnutí pěti, osmi, deseti a někdy i třinácti kilometrů.
Petr Jiráček je podle fotbalového experta Luďka Mádla nejlepším běžcem v české reprezentaci.
foto: ©Getty Images / uefa.com
90 minut sprintů s míčem u nohy
Například asistent jihlavského trenéra Josef Vrzáček odhaduje, že stopeři naběhají za zápas kolem šesti kilometrů, středoví hráči klidě i deset až dvanáct a hrotoví hráči o něco méně.
Milan Janoušek tipuje, že ještě v době, kdy hrál v dorostu za AFK Kolín, mohl za zápas naběhat osm až dvanáct kilometrů. „Tyhle čísla jsou vždy dost individuální, vycházejí z typologie hráče, postu, na kterém hraje, vývoji hry a podobně,“ říká ale a dodává, že on sám měl většinou za úkol „nahánět“ soupeře.
Ačkoliv ve fotbalových trénincích běhal jen v zimní a letní přípravě distance mezi třemi a deseti kilometry, po přechodu na vytrvalostní běh patří k středočeské špičce. Pokud by však zůstal u fotbalu, neběhal by tak rychle – i on ví, že rozvoj vytrvalosti je vždy na úkor fotbalových dovedností.
„Myslím, že můžu garantovat, že takový Pavel Horváth, ačkoliv by měl problémy dát 10 km pod 55 minut, tak by nás běžce na hřišti s míčem náramně povodil,“ usmívá se Milan a pro vysvětlení dodává: „Běžet v rovnoměrném tempu bez míče klade úplně jiné nároky než opakované sprinty v průběhu 90 minut a navíc s míčem u nohy!“
Milan si myslí, že pro běžce (hlavně pro ty, co neradi trénují rychlost), může být tak fotbal i dobrá forma doplňkového tréninku. Obzvláště fotbal na malé ploše, kde je míč neustále ve hře, je podle zahraničních zdrojů výborným tréninkem laktátové kondice fotbalistů. Prý je docela náročný…
Nicméně někteří kondiční běžci se fotbálku s přáteli rozhodně nebrání. Ve „fotbalové“ anketě na facebooku BezvaBĚH pro bezva lidi nejvíce fanoušků odpovědělo možností „Fotbal je bezva, ale běh je lepší“.
Vrcholoví hráči však nejen že naběhají asi deset kilometrů za zápas, ale podstatnou část zde tvoří několik desítek metrů dlouhé sprinty, výskoky a střelba, která rovněž bere dost sil. Jde tedy také o to, jak rychle hráč běhá. Smyslem je utéct soupeři a pak přihrát spoluhráči. V tomto ohledu asi vítězí hráči působící v týmech anglické Premier League, odhadují odborníci.
Polský web polskabiega.sport.pl odhaduje, že až pětina času, kdy hráč vede míč, je v maximální rychlosti. Kromě toho záleží nejen na rychlosti nohou, ale také na reakční době. Když je hráč v dobré laktátové kondici, zvládne za zápas klidě i padesát krátkých sprintů do pokutového území protivníka. A pak musí mít ještě dost síly i přesnost pro střelbu na branku.
Po operacích nohou radši kolo
Vynikající podmínky – park Stromovku přímo vedle stadionu – má AC Sparta Praha. Zde se ale běhají zejména regenerační pozápasové tréninky v délce do deseti kilometrů, kdy hráči běhají po štěrkových plochách a také se zde protahují a posilují, sdělil nám kondiční trenér Pavel Rada.
Podobné objemy absolvují i hráči prvoligové Jihlavy, v členitém terénu i na atletické dráze naběhají dle typu vytrvalostního tréninku šest až deset kilometrů.
O tréninku obecné vytrvalosti v FC Viktoria Plzeň nám více řekl Bohumil Rodek. „V počáteční fázi přípravy běhají hráči individuálně, po zahájení společné přípravy v Plzni pak v okolí plzeňských rybníků (Kamenný rybník, Senecký rybník),“ uvádí Rodek a dodává, že v tomto období má běh devět až deset km.
„Do Stromovky také posíláme hráče vracející se do kondice po zranění, kteří mají individuální tréninkový plán,“ prozrazuje Rada. Pokud jsou ale fotbalisté po absolvování operací dolních končetin (kolen, kotníků, zlomeniny), absolvují před návratem tréninky na kole, nikoli běžecké jednotky.
Fotbalisté Sparty musí trénovat i rychlost. Specifická forma spočívá v práci na hřišti s míčem, kdy jde o simulování herních situací, sprinty do dvaceti metrů se změnami směru, které se přibližují reálnému pohybu v zápase. Kromě toho se také provádí atletická cvičení ve Stromovce.
V Plzni kromě speciálních fotbalových tréninků rozvíjí rychlost i speciálními atletickými tréninky formou různých polohových, letmých startů, letmých a frekvenčních úseků.
Fotbalisté Sparty jsou tak jistě dobří běžci, ale v závodech se neobjevují. Ředitel komunikace AC Sparta Praha Ondřej Kasík BezvaBĚHu potvrzuje, že by hráči zřejmě byli schopni zaběhnout dobré časy, ale proti realizaci je sezónní kalendář a také povrch městských závodů. Vedení klubu se prostě bojí o klouby hráčů a radši neriskuje komplikace.
To plzeňský Daniel Kolář za sebou má atletickou minulost. Nebo takový jihlavský David Helísek si na Silvestra domácí závod klidně zaběhl. :-)
Text jsme 18. června 2012 v 10:00 aktualizovali o trénink v FC Viktoria Plzeň.
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
