Svoji plnoletost ve velkém stylu, rekord mužský i žensky, oslavil Hradubický běh. Unikátní závod, který má dva starty, Pardubice a Hradec Králové, jeden společný cíl mezi oběma městy v Čeperce a stejnou délku tratí – úředně změřených 10 km.
I pohled do historie závodu stojí za to. Poslední čtyři ročníky absolutně vyhrál Drahomír Randa ze Stěžer, letos byl na dovče, a držel na nové trati traťák z Hradce, ale i absolutní, 33:58. Mezi dalšími vítězi jsou třeba Jan Havelka, Miloš Kratochvíl, Jaromír Hradecký či Tomáš Mocek.
Stejně pestrá je galerie nej žen. Anna Cagwe, z obou měst vyhráli Jana Košková a Martina Seifrtová, Helena Uhlířová, Jana Horáková, Petra Škodová, Marcela Rambová či Erika Válková.
Letos padaly absolutní traťáky závodu. Trať z Hradce je rychlejší a po letech se na ni vydal také čtyřnásobný vítěz Michal Majoroš z Lanžova, zatím novou dal nejlépe 34:25.
„Před týdnem jsem běžel maraton, ale šel jsem ho zadrženě. Už jsem tehdy v hlavě měl myšlenku zaútočit na rekord závodu a povedlo se mi to. Škoda, že jsem běžel celou trať sólo,“ řekl v cíli – 33:20. Druhý Michal Ježek z Hradce dal 39:07, třetí Martin Marek z Nepolis 39:15.
K zajímavé situaci došlo v ženách. Dosavadní rekord držela z roku 2016 Daniela Čepová – 39:22. Letos vyhrála v novém traťáku Michaela Čepová také z Hradce – 38:13.
„Není to moje sestra, je to prostě shoda příjmení, které jsem si také všimla a je to celkem k zasmání,“ řekla mi v cíli Míša. Druhá byla manželka rekordmana Martina Majorošová – 43:16, která pod dívčím jménem Seifrtová vyhrála dvakrát. Na foto je doplňuje třetí Zuzana Říhová za 51:39.
K dokonalosti to dotáhli běžci z Pardubic. Vyhrála Eva Herzánová za 49:12 a absolutním vítězem byl její patnáctiletý syn Jan Herzán – 38:47. Rekordy z Pardubic drží čáslavská Ingrid Tillman 41:41 a v mužích Jaromír Hradecký – 34:09.
Zaujal mě výkon nejlepšího borce z Čeperky a pravidelného účastníka Petra Matese, který byl čtvrtý za 43:11 a jeho třináctiletý syn Patrik dal 54:00.
Nejmladším účastníkem závodu byl desetiletý Matyáš Kaplan z Vysoké u Holic, který běžel s tatínkem z Pardubic – 74:36. Nejstarší borec se vydal na trať z Hradce – Petr Souček (70 let) – 84:17.
Trať z Hradce je rychlejší, žádné dlouhé stoupání, většinou asfalt nebo beton, ale musí se přebíhat šest frekventovaných silnic. Z Pardubic se přebíhá pouze jedna, a to hned po startu, kde je navíc provoz regulován policii, která s organizátory spolupracuje i v Hradci.
Před polovinou pardubické tratě je kilometrové mírné krosové stoupání do Srchu, pak seběh a přeběh hradubické silnice, takže zase nahoru a dolů přes nadjezd. Více jak půlka této trasy vede po polních a lesních cestách. Krásný je závěrečný úsek od železniční stanice Stéblová do Čeperky, jehož tři kilometry jsou v liduprázdném lese vedené v totální zeleni po širokých cestách. Převýšení této trasy je dokonce dvacet metrů, kdežto hradecké jen pět metrů.
Pořadatelé nemohou ovlivnit, když se na závod jako letos dostaví mlsná psice, která by se měla chovat spíše nenápadně, ale tato pardubická orientačka hulákala na svůj doprovod na kole, že ji muselo být slyšet i na druhém konci města. Mlsní psi, to je můj název pro závodníky, kteří nemají číslo, pletou se do závodu, mají neurvalé chování a navíc, když jsem o nich posledně před x lety psal, jednalo se rovněž bohužel o orienťaky.
Poznají se snadno, před startem tak divně okolo popocházejí, nemají číslo, jako by značkovali. Pak se těsně před startem postaví ke trati a přidají se mezi běžce. Mlsná psice byla jiný formát, čekala za startovním polem a pak otravovala běžce na konci závodu.
