O více než tři minuty zlepšil nejlepší dosažený čas v slovenském Kysuckém maratonu i u nás známý Kiprotich Sawe Elisha. V cílové rovince lehce vyklusávající Keňan dosáhl času 2:17:58 hodiny. Na druhém místě doběhl Polák Krzysztof Bartkiewicz. Celkově třetí a nejlepším čtyřicátníkem byl brněnský Daniel Orálek za 2:35:18.
Keňané to je opravdu jiný svět. Sawe zaběhl ve středu desítku ve Velkých Albrechticích za 29:47, aby sobotní maraton zaběhl na úrovni svého osobáku.
Jak hodnotí svůj výkon, jsme se zeptali ikony slovenského vytrvalostního běhu a chůze, účastníka olympijských her v Atlantě (1996) Petera Tichého.
Peter, jak jsi spokojený se svým dnešním výkonem? Třetí místo v kategorii a 6. místo celkově, to není špatný výsledek.
Hoci som z doterajších deviatich štartov na KM bežal včera najpomalšie, na spokojnosti mi to neubralo. Mňa v súčasnosti totiž už uspokojuje každé dobehnutie do cieľa bez ohľadu na výkon, samozrejme, každé pódiove umiestnenie poteší :-) To, že mi výkon nad 2:50 stačil na celkové 6.miesto a 3. v kategórii, by ma osobne ma na jednej strane mohlo tešiť, na druhej strane by som bol radšej, ak by sa zdvihla celková výkonnostná úroveň mladých bežcov.
Počasí dnes bylo jako na houpačce, velmi často bývá v Čadci při maratonu horko, vadil ti déšť a poměrně vysoká vlhkost vzduchu?
Ešte počas chodeckej kariéry som sa naučil počasím nezaoberať, preto som nikdy nerozmýšľal na tým či mi vadí teplo, dážď, zima či vietor. Jednoducho nad vecami, ktoré ovplyvniť nemôžem, sa nezaťažujem a snažím sa radšej nájsť riešenie, ako zvládnuť negatívne vplyvy čo nalepšie. Čo sa týka včerajška, viac ako vysoká vlhkosť mi vadilo ochladenie a dážď, ale to len z hľadiska mojich občasných zdravotných problémov s krížami.
Jsi pravidelný účastník tohoto maratonu. Rok od roku stoupá na trase počet projíždějících vozidel. Co na to říkáš?
Hustá automobilová premávka je žiaľ čoraz väčší problém nielen Kysuckého maratónu, ale napríklad aj Rajeckého či iných nemestských maratónov. Pokiaľ sa neobmedzí premávka posilnením policajných hliadok, asi ťažko sa s tým dá niečo robiť. Pomôcť môže možno aj včas a intenzívne informovať vodičov o čase konania maratónu a potom už len veriť v ich obozrenosť, trpezlivosť a ohľaduplnosť.
............................................................................................................................................................................
Nepříjemně šokovaná odjížděla z Čadce nejlepší žena, kterou byla Anna Krátká z Hvězdy SKP Pardubice.
„Závod se mi líbil. Chtěla jsem dosáhnout času pod 3:10 (běžela za 3:17:33), ale když mi to nešlo, těšila jsem se jak si užiji doběh s věncem na krku. Ale když jsem přiběhla do cílové rovinky, byli vyhlašování muži a mě si nikdo nevšiml. Můj doprovod, poté co jsem měla pět minut po závodě, se byl zeptat děvčat v kroji, pro koho mají ten věnec, tak prý pro první ženu.“
S téměř dvacetiminutovou ztrátou byla druhá slovenská Danica Božová a třetí ostravská Iva Pachtová za 3:37:59.
Smutný příběh vítězky v chladném a deštivém počasí pokračoval.
„Byla mi zima. V propozicích bylo napsáno, že vyhlašování probíhá průběžně. Fakt nevím co si mám pod tím představit, když jsem v cíli byla jako jediná žena. Tak jsem se šla převléknout a umýt. Když jsem se po půlhodině vrátila na náměstí, bylo mi řečeno, že vyhlašování již proběhlo. Takže o veškerou radost z vítězství a i v propozicích slibovanou věcnou cenu jsem přišla. Toto jsem teda ještě na žádném maratonu nezažila.“
Na článku spolupracoval Rostislav Bažanowski
