Letos pátý ročník Měřínského krosu, Měřín je městečko na Vysočině mezi Jihlavou a Brnem u sjezdu z D1, vyhráli opět skuteční fofrníci a doslova a do písmene se jim vyrovnali i pořadatelé. S doběhem posledního závodníka na trati profilově horského běhu o délce 13 km ve stylu na horu a pak dolů, jeho čas byl pod dvě hodiny, vrcholilo vyhlašování výsledků.
Na běh totiž navazuje volejbalový turnaj, takže proto ten spěch. Vloni vyhrál jeden z nejlepších vytrvalců Vysočiny Jakub Exner, letos byl zraněn, sice je nyní ok, ale už dopředu avizoval, že nedorazí. Před rokem zapsal v pětileté historii závodu nejlepší čas 50:21. Letos závod ovládl borec z kategorie do 19 let Adam Jirků, jeho trenérem je dříve také výborný běžec Petr Hubáček z Nového Města na Moravě. Vítězný čas má letos hodnotu 51:59 minuty, ale bylo to díky teplu náročnější než před rokem.
Opět byla rekordní účast, ale o loňském příjemném vedru se mohlo startujícím jen zdát. Ve dvě odpoledne, kdy je start, bylo prostě hrozné tropické horko. Naštěstí do kopce se běželo s větrem v zádech a z něj v příjemném protivětru. A dle mého pozorování na trati nedokončil pouze jeden startující, který to po čtvrtině otočil zpět do cíle. Pořadatelé lákají na závod jako na opravdový kros a tomu odpovídá i jejich sloganem: „Ať jsou Tvé motivace jakékoliv. Ochutnej Vysočinu. Zkus si Dědkovskou ! Mákni si !“ A to zcela odráží skutečnost. Závod má délku cca 13 km a převýšení přes 200 metrů, součet stoupání je 250 metrů, ta padesátka se nasčítá v poslední čtvrtině. Občerstvovačka s pitím byla na vrcholu hory a druhá asi o kilometřík později v sedílku pod kopcem, kde byl připraven i malý gáblík.
Po zahřívacím kilometříku v městečku Měřín závod pokračoval kilometřík jetelovým polem, brambory byly až v závěru, strniště nebylo, protože pole nebylo sklizeno. Pak se na chvilku přešlo na klasické lesní cestičky, ale stoupání na vrchol Dědkovské hory (694 mnm) bylo vedeno dost náročným terénem, místy cestičky s trávou vysokou cca 1,5 metru, a i seběh z vrcholu stál za to. V koncovce stoupání se běželo po žluté turistické, na necelých dvou kilometrech se tam udělalo 160 výškových metrů, a dolů po zelené, v těchto místech byly opět stopy po intenzivní těžbě dřeva. Takže první půlka Měřínského krosu furt do kopce, třetí čtvrtina z kopce a koncovka je taková střídavka nahoru a dolu a doběh po obci je doslova nekonečný.
Vítězný Adama Jirků z Nového Města na Moravě mi k závodu řekl: „Běžel jsem zde poprvé. Na kopec se mi běželo hrozně, byl jsem s celkem značnou ztrátou druhý na vrcholu (cca 40 sekund). Z kopce jsem však zrychloval a zhruba čtyři kilometry před cílem jsem šel do vedení. Trať se mi líbila byla zajímavá. Pořadatelé byli super, vše zde klapalo jak má.“
Druhý proběhl cílem vítěz 20 – 35 let Marek Páral ze Žďáru nad Sázavou, který dal 6 km na vrchol kopce za 26 minut – 55:35 v cíli. Celkově třetí byl nejlepší „čtyřicátník“ Jan Michal z Laviček za 55:35.
O prvenství se bojovalo v kategorii nad 50 let. Na vrcholu byl první její dvojnásobný vítěz z Pardubic Mojmír Svoboda (57 let) – v cíli za za 64:43 a celkově 19. místo. Ale v závěru ho vzal podstatně mladší Michal Koudelík (50 let) z Velkého Meziříčí za 63:53, celkově na 16. místě. „Nějak jsem ho ani nezaregistroval, když mě předbíhal. Běžel asi ve skupince co mě brala. Myslel jsem si, že je to spíše čtyřicátník. Časově jsem byl o sedm minut horší než před rokem, takže prostě letos na vítězství nebylo.“
Na závod žen přijela obhájkyně prvenství Janička Klinecká z Hlinska, ale ve startovce bylo atleticky známější jméno Lucie Sárová z Nového Města na Moravě. Tato borka v prvním desetiletí tohoto století získala medaile i na domácích atletických šampionátech. V roce 2007 mimo jiné vyhrála pětku za 17:26 na dráhovém mistráku do 22 let. Letos je nováčkem v kategorii nad 35 let a vzhledem k tomu, že na startu pronesla něco v duchu, že nemá naběháno, bylo mi hned jasné, kdo zvítězí. A byl z toho i nejlepší ženský výkon v historii závodu – 61:11 a celkově 10. místo. Závodnice z Hlinska byla letos druhá za 69:09. „Vítězka byla prostě jinde, běžela si svůj závod a já se navíc o tři minuty v porovnání s loňskem zhoršila. Ale se svým výkonem jsem spokojená.“ Celkově třetí byla další veteránka Kateřina Vodehnalová z Havlíčkova Brodu za 79:05 (všechny na foto). Kategorii do 35 let vyhrála sedmá ženy v cíli Valerie Kučerová z Prahy za 83:10.
Z dalších zajímavých jmen stojí za zmínku přítomnost Aloise Bradáče. Běžecké legendy ze Žďáru nad Sázavou. Léta jsem ho neviděl a na to, že je mu přes osmdesát vypadá výborně a tradičně čile, prý třikrát oběhl zeměkouli (tedy naběhal za 40 let přes 60 tisíc kilometrů), a to začal až po čtyřicítce. Sice už závodnickou kariéru ukončil, dokonce dvakrát, tak bylo otázkou co zde dělá ? Při vyhlašování výsledků mi to však bylo jasné, protože ve „čtyřicátnicích“ byl druhý Jiří Bradáč za 56:26, celkově pátý. Pořadatelé ocenili i dva nejstarší účastníky ročníku narození 1956 – Josef Novák z Humpolce dal 79:19 a Zdeněk Procházka z Jihlavy dokonce 66:42.
Organizátoři nezapomněli ani na místní borce, oceněni byli všichni. Našlo se dokonce 7 statečných, nejlepšího času dosáhl Josef Pól – 65:36 a Jaroslava Vostalová 79:21.
V cíli každý absolvent závodu dostal originální účastnickou medaili a nakonec i ten teplý párek s pivčem či limčou po té neskutečné dřině chutnal. Tím běžecké aktivity na Vysočině zdaleka nekončí. Kdo by si chtěl dát na podzim centrální vysočinské kopce, ve výšce nad 800 mnm, má šanci v září na Saarchallenge v Hlinsku či v listopadovém Vyking trailu.