Skončilo hokejové mistrovství světa. Český tým získal třetí místo. Skvělé. Nerozumím ale tomu, proč kolem toho bylo tolik povyku, neřku-li jakéhosi pseudopatriotství…
Předně chci poznamenat, že české hokejové reprezentaci takový úspěch – a bezesporu to úspěch je – přeji a nechci ho nijak snižovat. Jen by mě zajímalo, proč nemají tolik publicity i jiní sportovci, kteří by si to jistě zasloužili…
Hokej na každém kroku
Po celé republice jezdila několik týdnů auta s českými vlajkami, na náměstí větších měst se fandilo, vše ještě okořenila semifinálová bitva se Slovenskem. Mluvilo a psalo se o tom, kde hokejisté jsou, jak se mají, co dělají, co dělali a co budou dělat. Sportovní weby na tom byly co do sestavy zpráv podobně – hokej, hokej, hokej. Bylo to až moc informací.
Hokejistům sice takovou pozornost nechci upírat, je to ale nefér vůči jiným sportům. Nechme stranou rallye (Martin Prokop), tenis (Petra Kvitová a Tomáš Berdych), cyklistiku (Roman Kreuziger, Zdeněk Štybar nebo Jaroslav Kulhavý), sportovní střelbu (Kateřina Emmons), veslování (Ondřej Synek), box (Lukáš Konečný) nebo atletický oštěp (Barbora Špotáková). Zaměřme se jen a pouze na běh.
Minulý týden se v Praze konalo Mistrovství ČR v maratonu a Jan Kreisinger zaběhl limit na olympiádu. Kromě toho ten víkend v Praze sportovalo víc jak deset tisíc lidí. V porovnání s hokejem, který se navíc koná kdesi ve Skandinávii, to média prostě nezajímalo. Fandové hokeje můžou namítnout, že nelze porovnávat Mistrovství světa a Mistrovství republiky. Ale ani tomu prostoru, který dostaly v televizi finálové boje mezi Kometou Brno a Pardubicemi, se běh nemůže rovnat.
Svoboda, Rosolová, Holuša a další
A to český běh zažívá skvělou éru! Jen za poslední rok a půl získal Petr Svoboda (60 metrů překážek) a Denisa Rosolová (400 metrů) zlato na halovém Mistrovství Evropy 2011, Jakub Holuša letos na halovém mistrovství světa doběhl druhý na trati 800 metrů. Ivana Sekyrová v Rotterdamu v dubnu zaběhla maratonský čas, o kterém se nedávno mohlo českým běžkyním jen snít. Jede také na olympiádu. Skvěle běhá také rovněž Pavel Maslák, Milan Kocourek, Zuzana Hejnová nebo česká dívčí štafeta. A to ani nemluvím o dalších běžcích a běžkyních jako Lucie Škrobáková, Katka Čechová, Martin Mazáč a tak bych mohl pokračovat.
O něco lépe na tom jsou, co se týká mediální pozornosti, běžci na lyžích, ale také jejich výsledky jsou nedoceněny. To, co v uplynulých letech dokázali zejména Stanislav Řezáč, Lukáš Bauer a Martin Koukal, by zasloužilo ne krátký článek kdesi v rubrice sport, ale pořádně tučný titulek i s fotkou na první straně všech novin.
Proč se o běžcích nepíše, nemluví a v době jejich úspěchů jim nedržely palce tisíce lidí na Staroměstském náměstí? Je to skutečně proto, že jsme hokejový národ? Nebo je to prostě o tom, že „běhat umí každý“?
„Já si jdu taky občas zaběhat,“ řekl mi kdysi Franta Zouhar, výborný český vytrvalec, jak na jeho výkonnost pohlíží někteří kolegové v armádě. To je možná přesně ono. Žádný z běžců, kteří si jdou „jen tak občas zaběhat“ ale nikdy nic nevyhrál. Asi moc nepřeženu, když napíšu, že špičkoví atleti trénují stejně tvrdě jako špičkoví hokejisti.
Je to nuda?
Možná je běh nudný. Maraton v televizi je trochu nuda, já u toho vždycky usnu. Hokej ale ani nevydržím sledovat celou dobu. To však takový maraton prožitý přímo v ulicích Prahy, to je vzrušující zážitek. Člověk se podívá na start, který je sám o sobě silným okamžikem, pak může běžce vidět hned několikrát, protože se trať různě „točí“ kolem centra. Sleduje, jak se závod vyvíjí, kdo má asi jakou taktiku, počítá si, kdo běží na jaký čas, vidí často i své známé a kamarády, kteří běží a pak v cíli se často dočká i soubojů o pozice a vyvrcholení opravdu silných životních příběhů.
A sprinty? To je několik sekund maximálního napětí, ty jsou nejen pro atlety, ale i pro diváka maximálně vzrušující. Málokdo je ale sleduje.
Zelená je tráva…
Dobrá, u hokeje obrovský zájem ještě jakž takž chápu, tam hrajeme o medaile. Netuším ale, proč už zase začíná mediální šílenství kolem šampionátu Euro 2012, kam se Češi dostali „s odřenýma ušima“ a nedá se očekávat, že budou alespoň tak úspěšní jako výše zmiňovaní běžci. I když bych jim to přál, neboť jako sportovního fanouška mě těší jakýkoliv úspěch českých sportovců, ať už ve fotbale, v tenisu nebo v běhu.
Oproti tomu olympiáda, kde se nějaká ta medaile pro naše barvy dá očekávat, zdá se, snad ani nikoho nezajímá. Zatímco na zahraničních sportovních webech je snad každá druhá zpráva k olympiádě, u nás je každá druhá zpráva o fotbale. Ta první o hokeji. Nebo se mýlím?
Pokud někdo rozumí tomu, proč je hokej a fotbal tak oblíbený a o běh se veřejnost jako celek příliš nezajímá, napište do diskuze pod článkem, na mail nebo na náš facebook.
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
Komentáře (Celkem 13)
21.05.2012 10:09 Martin Singr offline jeho tréninkový deník
403
1 fanoušek
Skončilo hokejové mistrovství světa. Český tým získal třetí místo. Skvělé. Nerozumím ale tomu, proč kolem toho bylo tolik povyku, neřku-li jakéhosi pseudopatriotství…
Odkaz na článek
21.05.2012 10:09 Radek Leszczynski offline jeho tréninkový deník
152
12 fanoušků
Nebýt toho, že jsem viděl ty vlajky na autech a že o hokeji něco mluvili kolegové v práci, tak ani nevím, že nějaké mistrovství bylo. Ale je to tím, že mě tyto „nesmyslné“ kolektivní (týmové) sporty absolutně nezajímají, nevzrušují a nemám tak přehled, kdy a kde se jaké zápasy hrají. Jejich popularitu ale asi chápu. Zápas se odehrává na jednom místě na hřišti a děje se tam spousta akcí a zvratů. Není problém, aby vše vysílala TV. Na to se samozřejmě nabalí sponzoři, reklama, byznys…
Zatím co běh, hlavně ten vytrvalostní, je z hlediska diváka, TV a dalších médií dost nudný sport. Často se stává, že divák běžce vidí na startu a pak až v cíli. Navíc se žádné dramatické zvraty a akce většinou nekonají. Proč by měl běžný průměrný divák sledovat, jak maratonci běží 2,5 hod. maraton.
Běh je zajímavý sport většinou jen pro samotné běžce. Jen oni chápou, co je to za dřinu i krásu. Jen oni umí ocenit a uznat výkony Kreisingera, Sekyrové, Kamínkové a dalších.
Vyjímkou jsou jen závody na dráze v rámci velkých mítinků, ME, MS a OH. Tam sedí divák na tribuně (stejně jako při hokeji) a sem tam nějakou tu patnáctistovku nebo stýpla zvládnou…
21.05.2012 10:59 Pavlis offline jeho tréninkový deník
64
1 fanoušek
Peníze, peníze, peníze, peníze. Nic víc za tím nehledej.
21.05.2012 21:55 Martin Singr offline jeho tréninkový deník
403
1 fanoušek
>> Radek Leszczynski, 21. 05. 2012 10:09:42
Ale Radku, ligové atletické závody se také odehrávají na jednom místě a diváků tam moc není. Je to taky týmový sport – závodníci jednotlivých klubů chtějí získat v součtu víc bodů než jejich soupeři.
Já prostě jen nechápu, že sponzoři jsou pořád radši do fotbalu, který v poslední době pamatuje dost větších i menších skandálů. Přitom běh jako pro člověka nejpřirozenější pohyb nikoho moc neláká… Peníze bych za tím nehledal, přízeň sportovních fanoušků si prostě nekoupíš, fakt nevím, čím to je…
21.05.2012 21:56 Martin Singr offline jeho tréninkový deník
403
1 fanoušek
>> Pavlis, 21. 05. 2012 10:59:29
Jak jsem psal u Radka, přízeň sportovních fanoušků si nekoupíš. Nebo myslíš – čistě hypoteticky – tučné peníze od sponzorů repre do médií, aby propagovali fotbal?
22.05.2012 08:56 Bača offline jeho tréninkový deník
24
0 fanoušků
Martine s tvým článkem se plně ztotožňuji. Hokej a fotbal to prostě frčí, protože víc jak polovina národa žije jednoduchým způsobem života. Za starého Říma, aby se otroci nebouřili patricijové vymysleli jednoduchý způsob jak zabavit lidi – chléb a hry. A tak polovina českého národa sedí doma nebo někde v hospodě u obrazovky, popíjí pivo a pozoruje jak se na obrazovce pohybují postavičky. A to se nezmiňuji o jejich komentářích. Před obrazovkou jsou všichni nejlepší trenéři. Ale, kdyby se měli zvednout a začít se sebou něco dělat, tak najednou mají tisíce důvodů proč nemohou sami sportovat. A protože si nezažili na vlastní kůži fyzickou námahu, posílení vůle, odříkání, překonání sebe sama, spokojí se s obrazovkou a pár pivama. Takový styl života vede k sebezničení, nejdříve mentálního a psychického a později i fyzického. Stačí se podívat na postavy Čechů – nadváha, obezita, čtyrský valach je v porovnání s některými Čechy hubeňour. A takové mentality využívají sdělovací prostředky a lidé to prostě žerou, nejsou schopni zmáčknout ten malinký knoflík u TV, byť jejich oblíbený sportovní profesionální tým hraje „pod psa“. Raději ho omluví, že tým není ve formě, že se ještě nesehrál, že tréninkové soustředění v zahraničí bylo nedostačující apod. To mi lezou oči z důlků, když slyším ty jejich trapné výklady. Prostě bída a přitom existuje tolik sportů, které vůbec nejsou presentovány. Například v sobotu 19.5. se jel Silesia bike maraton (55 a 90km). O tom se nikde nedočteš na titulních stránkách českých deníků. Nehledě na tom, že tento bike maraton jela také jedna nevidomá na tandemu. Super akce, které se zúčastnilo přes 1000 závodníků. To už je co říct. Ale to nevadí, myslím, že podhoubí roste dobře a jednou z něho vyroste krásná houba, která zastíní všechny ty preferované sporty. Stejně jsou jen o penězích a postech. Jaký rozdíl je mezi nohama Honzy Kreisingera a Tomáše Rosického? Velký. Ty Honzovy jsou kráné rovné, hezky tvarované, samý sval a jsou jeho. Ty Tomášovy jsou podobné jen trochu do O a stojí několik desítek miliónů a jsou pořád nemocné. Jakmile se zlomí, jeho majitel končí a končí i jeho zlatý důl a možná i jeho psychika. Honza, ale bude pokračovat dál, protože víc co to obnáší sám se nominovat na olympiádu. Tak jen pár řádků. Jindra.
22.05.2012 11:02 Radek Leszczynski offline jeho tréninkový deník
152
12 fanoušků
Počkejme si, až Jarda Kulhavý vyhraje v Londýně Olympiádu nebo bude aspoň třetí (má na to!). To se pak roztrhne pytel s reklamou podobně jako u Sáblíkové a okrajového sportu rychlobruslení.
Jak píše Bača , sledováni hokeje a fotbalu je víceméně primitivní a pasivní zábava pro velkou masu, protože se neumí odreagovat jinak, než sezením u velké obrazovky v hospodě, lít do sebe pivo, řvát, rozumovat a radit jak se to má hrát. Na to se samozřejmě nabalí byznys a média.
Co se týká běhu, myslím, že popularita teprve přijde. Nebude to sice nikdy jako s hokejem, ale když vidím, kolik běhajících lidí přibylo za posledních 5 let v Olomouci, je to nárůst o 100%.
22.05.2012 11:17 klasta offline jeho tréninkový deník
577
0 fanoušků
Já si myslím, že v tom je i trochu závisti od nás běžců, že masově populární sporty jsou společensky a mediálně protěžované. Každá země má nějaký sport, ve kterém vyniká a ten je pro ni pupek světa a dokazuje si v něm svojí výjimečnost – u nás hokej, v Belgii cyklokros, apod. Trochu ošidné na tom je, že tyto sporty jsou masově populární pouze v zemích, kde se dělají na špičkové úrovni a těch je jen pár. (hokej 8 – 10 zemí, cyklokros 5–6 zemí). Ve zbytku světa většina lidí nemá ponětí, že něco jako hokej existuje. Pak jsou celoplanetární masové sporty, jako je fotbal,nebo basketbal. Prosadit se v nich je mnohem složitější, konkurence nesrovnatelně větší.Proto podle mě opodstatněná publicita ME ve fotbale. Co se týče pseudofanouškovství a rádobypatriotismu při sledování přenosů v TV, je úplně jedno, zda jde o fotbal, hokej, či atletiku. Vždy bude skupina lidí, která přenos sleduje pro zábavu, z odborného hlediska, z ryzího fandovského zájmu, nebo právě pro ukojení primitivních pudů. A tyhle skupiny budou vždy v každém odvětví úměrné tomu, jak ten sport sledován celkově. (můj otec je schopen po doběhu osmistovky říct „proč tam jezdil, když doběhl pátej…“ – to je stejný, jak kdyby radil, jak se má přihrávat…).
22.05.2012 13:15 Juraman offline jeho tréninkový deník
578
0 fanoušků
Je to tím, že má každý právo dát své peníze na co chce. Pokud se nenastaví strop investicím a sponzorům do sportu bude to pořád stejné. Pak se možná ty peníze najdou i na ostatní sporty. Je smutné, když triatlonista nemůže odjet na Havai a závodit, protože na to nemá peníze a žádný sponzor se nenajde. Obecně je ve sportě velká nespravedlnost, peníze by měli dostávat všichni stejný.
22.05.2012 16:23 Martin Singr offline jeho tréninkový deník
403
1 fanoušek
>> Bača, 22. 05. 2012 08:56:13
Díky, je to tak, znám taky pár „fanoušků“, kteří u piva vědí přesně, jak hrát fotbal nebo hokej. Naštěstí se daleko častěji a radši potkávám s běžci, kteří ví, co to je sportovat a měřit síly s ostatními.
Třeba Tomáše Rosického bych až tak neponižoval, hraje za jeden z nejlepších klubů ve světě, je fakt dobrej, ale Denča Rosolová je taky fakt dobrá a nikoho to nějak moc nezajímá…
22.05.2012 16:26 Martin Singr offline jeho tréninkový deník
403
1 fanoušek
>> Juraman, 22. 05. 2012 13:15:52
Přesně. Asi nikdo nemůže zakázat Coca-Cole, aby sponzorovala fotbal, ale když ti hráči mají spoustu peněz od sponzorů a ze vstupného od diváků a kdoví odkud, proč nefunguje někdo, kdo jim část těch peněz vezme a rozdělí to i do sportů, které nejsou (zatím) tak sponzorsky zajímavé?
I když, jestli si tím na sebe nepleteme bič, my běžci. Možná bychom měli být rádi, že se v běhu netočí tak velký prachy a je to o radosti. Když vidím jak se všude kolem nás mluví o korupci, jsem rád, že pak můžu jít na závody a doběhnu na místě, na jaké mám a ne na místě, jaké si zaplatím :-)
22.05.2012 16:28 Martin Singr offline jeho tréninkový deník
403
1 fanoušek
>> klasta, 22. 05. 2012 11:17:04
V zásadě souhlasím, ale přesto si neodpustím poznámku: Je podle Tebe těžší prosadit se v celosvětovém měřítku ve fotbale, nebo v běhu? :-P
23.05.2012 09:36 filip8 offline jeho tréninkový deník
119
0 fanoušků
>> Martin Singr, 22. 05. 2012 16:28:45
Nechci se tady nikoho dotknout a netvrdim že nemate v nekteryh věceh pravdu.ale kdyby to melo fungovat tak jak ste to tady nastinili tak je to na zpusob Komunismu.a nekteři co tady pišou opovrhovane o jinych sportovci.tak by si meli uvedomit že patři mezi nejlepši ve svem oboru.a to že jim nekdo ty penize da snad nemuže.Na jeho miste byto udelal každy.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.