Jedná se o nejdelší trasu Nachmeleného pochoďáku, měří 26 kilometrů. Přihlásit na ni se můžeš tady www.nachmeleny.cz
Zájmové body na trase, pojďme na to:
1. Železniční stanice ve Studénce má za sebou historii dlouhou již více než 150 let. Během této doby prošla dlouhou řadou změn, vyvolaných měnícími se potřebami železničního provozu ale i geodetickými vlivy.
První nádraží ve Studénce zřídila Severní dráha císaře Ferdinanda – první parostrojní železnice v Rakouské monarchii. Tato společnost kromě hlavní trati Přerov – Bohumín později postavila i místní dráhu do Bílovce. Vedle toho vzniklo ve Studénce ještě další, původně samostatné, nádraží soukromé Studénsko-štramberské dráhy. Čti dále…
2. Mlýnka (neboli Mlýnský náhon) odbočuje doleva z Odry nad jezem ve Studénce pod mostem přes Odru na ul. Oderská. Dále Mlýnka protéká CHKO Poodří v levobřežní inundaci Odry a napájí rybniční soustavu směrem k Ostravě. Mlýnka je recipientem Lužního potoku v Jistebníku. Mlýnka protéká horizontálně od západu na východ katastr Jistebníku, a tvoří horní (severní) hranici rybniční soustavy Jistebníku. Tato soustava je tedy z jihu lemována Odrou a ze severu Mlýnkou a tvoří širokou údolní inundaci často dosahující šířky až 1200 m, svědčící o vysoké aktivitě Odry v Době Ledové. Mlýnka se vlévá zprava do Porubky v ostravském Svinově, cca 200 m před jejím soutokem zleva s Odrou.
Samotná Mlýnka je vodním dílem už z 15.století a je tím pádem starší, než známá Zlatá stoka na Třeboňsku. Je dlouhá 21 km a je nejdelším náhonem v CHKO Poodří. V minulosti poháněla mlýny a zásobovala vodou desítky rybníků ve Studénce, Jistebníku, Polance i Svinově.
Na březích náhonu Mlýnky můžeme vidět vrby hlavaté. Ty v minulosti sloužily jako nevyčerpatelný zdroj palivového dříví.
3. Přírodní rezervace Bažantula. Součástí PR Bažantula jsou 4 rybníky, ve kterých je chován rybí plůdek – Malý Okluk, Velký Okluk, Bažantula a Kozák. Voda je proto průzračná a umožňuje růst vodním rostlinám mj. také kotvici plovoucí, kterou v této době můžeme nalézt v podobě plodů se čtyřmi ostny. Tato rostlina byla v minulosti dosti hojná, a proto se její plody používaly jako krmivo pro zvířata. V dobách nouze se plody mlely a připravoval se z nich chléb.
plody Kotvice plovoucí
Rybníky tvořící přírodní rezervaci jsou domovem několika kriticky ohrožených druhů vodních rostlin. Jedná se o vodní kapradinu nepukalku vzplývající (Salvinia natans), žlutě kvetoucí plavín štítnatý (Nymphoides peltata), bíle kvetoucí kotvici plovoucí (Trapa natans) a jednoletou vodní ponořenou rostlinu řečanku menší (Najas minor). Významné je i společenstvo hlubší vody s výskytem rdestu světlého (Magnopotamion), které je předmětem ochrany Evropsky významné lokality Poodří. V prohřátých mělčinách se místy vyskytuje masožravá bublinatka jižní (Utricularia australis), doplňující si výživu polapenými drobounkými vodními živočichy. Tvrdé litorální porosty jsou tvořeny orobincem širolistým (Typha latifolia), orobincem úzkolistým (Typha angustifolia) nebo rákosem (Phragmites australis), mají význam jako úkryt pro obojživelníky a jako hnízdiště vodních ptáků. Druhově i věkově rozmanité jsou porosty dřevin na rybničních hrázích.
4. Říčka Bílovka. Bílovka pramení v lesích severovýchodně od Leskovce v nadmořské výšce okolo 500 m. Nejprve směřuje na severovýchod k obci Skřipov, u níž se její tok obrací na jihovýchod. Tento směr si říčka ponechává až ke svému ústí. Protéká Starou Vsí, Bílovcem, Velkými Albrechticemi a Studénkou u soutoku se Sezinou je vedena přes údolí říčky dálnice D1. Vlévá se do Odry u severního okraje Petřvaldíku v nadmořské výšce 223 m. V 60.letech minulého století byla zregulována, břehy byly napřímeny a opevněny kamením. Na mapách je proto rovná jako pravítko.
Stalo se tak proto, aby nemohla „způsobovat škody“ na okolních zemědělských plochách při povodních. Toto narušení přirozené funkce řeky mělo obrovský vliv na zdejší rostliny a živočichy, kteří byli na pravidelných rozlivech řeky Odry i Bílovky existenčně závislí. V novém tisíciletí se proto zahájila revitalizace, původní zasypané koryto bylo znovu vykopáno a 10.října 2013 byla poprvé vpuštěna voda do „staronové Bílovky“. Původní napřímené koryto zůstalo zachováno jako rezervní koryto pro případ extrémních průtoků za větších povodní.
5. Přírodní rezervace Rákosina. Přírodní rezervace se nachází v katastru Jistebníka mezi železniční tratí a Rybníky Bezruč a Bažantí. Je to jedna z nejrozsáhlejších terestrických rákosin v chráněné krajinné oblasti Poodří s navazujícími mokřady, loukami, lesním porostem a rozptýlenou zelení. Součástí rákosiny je několik otevřených vodních ploch s trvalou mělkou vodní hladinou. Území lemuje z jižní a východní strany náhon Mlýnka s břehovými porosty tvrdého luhu.
Vodní plochy částečně zarůstají plovoucími vodními rostlinami, na ně navazují společenstva rákosin, Vysokých bažinatých bylin a vysokých ostřic a dále pestrá luční společenstva mozaikovitého charakteru v závislosti na vodních a vláhových poměrech. Zoologicky významná lokalita pro mokřadní druhy bezobratlých, pro obojživelníky, vodní ptactvo a ptactvo rákosin, bahňáky. Jedná se o vlajkový biotop, protože právě na něj je navázaný jeden z hlavních předmětů ochrany, moták pochop, a jeden další, který nám odsud vymizel – bukač velký.
6. Polanská niva je národní přírodní rezervace a najdeme ji v severní části chráněné krajinné oblasti Poodří. Přírodní rezervace se rozkládá na levém břehu řeky Odry mezi městskými částmi Ostravy a to mezi Polankou nad Odrou a Starou Bělou. Severním směrem od Polanské nivy se nachází oblast přírodní rezervace Polanský les a Přemyšov. Jižním směrem od rezervace leží obec Proskovice a jihozápadně se rozkládá obec Jistebník.
Národní přírodní rezervaci Polanská niva tvoří přirozený porost lužního lesa u meandrujícího toku řeky Odry, část soustavy rybníků u obce Jistebník, mrtvá ramena řeky Odry s několika tůněmi a okolní louky. V oblasti přírodní rezervace se daří růstu řady chráněných druhů rostlin a můžeme tu objevit chráněné živočichy. Les rostoucí v této lokalitě nese název Blücherův les a tvoří jej stromy jasan ztepilý a lípa malolistá. Tyto stromy doplňuje dub letní, habr obecný, javory a jilmy. V podrostu pod stromy a na březích vodních ploch můžeme vidět porosty rákosin, orobinců či zblochanu. Na vodní ploše tůní se daří řadě ohrožených druhů rostlin jako kotvici plovoucí, nepukalce plovoucí, plavínu štítnatému či růžkatci potopenému. Oblast kolem rybníků slouží jako hnízdiště různých druhů ptáků.
Tato lokalita byla vyhlášena národní přírodní rezervací v roce 1985 a zaujímá rozlohu 122,30 hektarů. Rezervace se nachází v nadmořské výšce 220 metrů. Kolem části západního okraje přírodní rezervace vede červená turistická značka. Po červená značce dojdeme do těchto míst od železniční stanice v Polance nad Odrou či opačným směrem z Jistebníku. Kolem okraje rezervace vede rovněž značená cyklistická trasa, ovšem přímo do oblasti rezervace je vstup povolen pouze pěším.
- Katastrální území: Polanka nad Odrou
- Výměra: 122,30 hektarů
- Nadmořská výška: 220 metrů n.m.
- Vyhlášeno: r. 1985
7. Na Honculi je „odpočívka“ (zastavení, posezení, piknikové místo) u mostu přes řeku Odru (v blízkosti Polanky nad Odrou). Odpočívka se nachází na cyklostezkách a turistické stezce na katastru obce Stará Bělá. Místo je také hojně využíváno k inline bruslení, nabízí parkoviště pro automobily a v sezóně také občerstvení.
Je východištěm pro návštěvu Chráněné krajinné oblasti Poodří, národní přírodní rezervace Polanská niva a Polanských rybníků. Renovace hojně navštěvované lokality byla podpořena z městských zdrojů za účelem posílení významu turistiky a volnočasového pohybu a eliminace divokých ohnišť v okolí. Na místě je také rozcestník stezek a informační tabule.
Místo má název podle hospody Honcula u mostu přes Odru, po kterém se honil dobytek na louky za Odrou.
8. Posezení U kříže je odpočinkové místo ve Staré Bělé, směr Majerovec.
