Víte, kde se zahajuje závodní Nový rok na Moravě? Žádným Novoročním během, ale Zimním během přes Kosíř.
První lednová sobota, letos tedy druhá, to je termín, který zajímá běžce ze středu Moravy na počátku roku nejvíc. Proč? No přece kdo má nohy a ruce musí zdolat Kosíř. Přes to nejede vlak. A v tomto roce již po třiačtyřicáté. V sobotu se za mrazu a po umrzlém a náročném běhu vydal dav vytrvalců opět na trať, aby vzdal hold Ing. Květoslavu Křížkovi, zakladateli tohoto závodu a také proto, aby dokázali všem, že běžce žádný virus ani nařízení vlády nezdolá.
Tomáš Křivohlávek vyhrál zaslouženě
Tomáš Křivohlávek /33:21/ brzy po startu vzal nohy na ramena a s přehledem a také s velkým náskokem si doběhl pro vítězství.
Druhý Michal Hroch /36:09/ si dokázal při seběhu dolů z Kosíře vypracovat malý náskok, který udržel až do cíle.
Třetí Pavel Dvořák /Atletika Alojzov – 36:26/ sice nahoru tlačil na pilu, ale pak z kopce jako obvykle trochu ztrácel a už se k souboji o druhé místo nedostal.
Lenka Hrabovská neměla soupeřky
Lenka Hrabovská /AK Drnovice – 45:32/ při svém prvním startu na této trati nedala soupeřkám vůbec šanci a také si s velkým náskokem doběhla pro první místo.
Kateřina Ondrušík /AK Šternberk – 47:22/ Se opět po více jak roční pauze vrátila na závodní dráhu a opět ve velkém stylu. Druhé místo na Kosíři je toho důkazem.
A Lenka Drtilová /47:54/pak vybojovala třetí místo v davu žen, které se letos objevily na startu.
Zázemí běhu bylo tentokrát venku v informačním centru za lázněmi ve Slatinicích
43. ročník Zimního běhu přes Kosíř, memoriálu ing. Květoslav Křížka, ve Slatinicích zahájil letošní běžeckou sezónu běžců ze střední Moravy. Trasa běhu, která vede přes Velký Kosíř, neboli hanácký Mont Blanc, byla letos zase tradičně náročná. A musím dodat, že pořadatelé z TJ Liga 100 Olomouc pod vedením ředitele Pepy Vozňáka všechno zvládli s noblesou jim vlastní.
Zázemí závodu bylo vzhledem k opatřením tentokrát jen v autech a přihlášky pak v informačním centru. Letos opět pořadatele trochu zaskočil počet běžců, kterých se přihlásilo na závod tolik, že se musel posunout čas startu o 20 minut, aby se všichni stihli přihlásit.
V lednu je na Kosíři vesměs vždy náročný terén
Slatinice jsou tedy za námi a první ostrý test letošního roku naznačil, jak si kdo stojí.
Rozhodně to dnes nebylo jednoduché, ale kdy je to v zimě na Kosíři snadné. Musí se s tím prostě počítat. Ať je sníh nebo led, či bahno, všichni mají stejné podmínky a na trati se opět ukázalo, jak se s nimi kdo dokázal vypořádat. Letos se také nedalo úplně mluvit o ideálních podmínkách. Ale nebyl sníh a led, takže se dalo celkem dobře a hlavně rychle běžet. „Vůbec to neberu tak, že jsem přešel do jiné kategorie,“ řekl mi v cíli Pavel Dvořák, letos tedy již čtyřicátník,“ běžel jsem jako obvykle naplno a snažil se podat co nejlepší výkon. Dnes byli kluci ale lepší.“
„Už po startu jsem neměla před sebou žádnou ženu,“ popisovala mi dění v závodě Lenka Hrabovská. „Tak jsem se jen vezla ve skupince mužů. Sice jsem měla z náročné trati obavy, ale nakonec to vůbec nebylo tak hrozné, jak jsem čekala.“
Tak máme za sebou první závod Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje na Kosíři.
Jak říkám, navštívit Slatinice stojí vždy za to. A kdo si chce užít nádhernou přírodní rezervaci Velký Kosíř v plném květu na jaře, má možnost při Mánesově stezce 7. května v Lutíně.
Nebo se tam kdykoliv jen tak zajeďte podívat a proběhnout. V jakémkoliv ročním období. I z rozhledny na vrcholu se dá vidět daleko do překrásného kraje. Rozhodně nebudete litovat. Můžete mi věřit.
