Loni narychlo uspořádaný závod Běh okolo rybníka Chobot, což je jedna z dominant obce Nemojany, se ujal a tak se letos běželo po stejné trati opět, jen cíl byl trochu jinde, aby do běžců nenajížděli nezodpovědní řidiči aut.
Tomáš Steiner to nakopl
Opravdu to tak bylo. Tomáš Steiner /AK Drnovice – 17:49/ to od startu napálil a na trati pak utekl Pavlu Dvořákovi. Náskok si už do cíle jen pohlídal.
Pavel Dvořák /Atletika Alojzov – 18:06/ tím pádem doběhl druhý a třetí skončil Zdeněk Hochman /Orel Blučina – 19:01/.
Irena Pospíšilová lehce zvítězila
Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 20:59/ začala také zostra, ale jak si získala slušný náskok, tak zvolnila a už si kontrolovala jen své první místo. Lenka Jančaříková /AAC Brno – 21:25/ stejně jako loni obhájila druhé místo.
Třetí pak skončila Lenka Hrabovská /AK Drnovice – 21:34/, která utekla na trati nakonec čtvrté Anežce Langhammerové /AK Drnovice – 21:40/.
Další závod v Nemojanech si asi vybuduje svoje místo na slunci
Běh okolo rybníka Chobot opět uspořádal atletický klub Drnovice ve spolupráci s OÚ Nemojany a Luleč za přispění místního Sokola, který poskytl zázemí pro běžce ve své budově. Také tento závod, další ze seriálu Nemojského běžeckého léta, je zařazený do okresní běžecké soutěže Vyškovská běžecká tour. Kvůli tomu se vlastně celá akce připravila.
Závod měl délku jen 5,1 km, kterou mohl opravdu absolvovat každý. Sice to nebylo nic rychlého, protože se běželo jak po silnici, tak po zvlněných polních a lesních cestách, k tomu i okolo rybníka Chobot po hrázi, ale o to nešlo. Prostě jsme se sešli, proběhli se a pobavili v partě, která tady na závody jezdí. A také přidali body do celoroční soutěže.
Trasa byla po lijácích docela rozbitá
Proti loňskému roku se trasa trochu zkrátila. Cíl byl o něco dřív, aby do nás nenajížděli řidiči aut a po lijácích byly cesty v lese a po polích vymleté. S tím se nedá nic dělat, ale běžci jsou tvrdí lidé, ti se poperou se vším.
„Nakopl jsem to a čekal, co to se mnou provede,“ přiznal se mi po závodě Tomáš Steiner. „Když jsem viděl, že mi Pavel nestačí, tak už jsem si jen kontroloval odstup a hlídal, aby se ke mně moc nepřibližoval.“
„Dnes to Tomášovi běželo,“ uznale pochválil výkon svého soupeře Pavel Dvořák. „Skoro dva kilometry jsme běželi spolu, ale pak se mi utrhl a už jsem se k němu nedokázal dotáhnout.“
„Asi jsem to dnes rozběhla hodně rychle,“ konstatovala v cíli Irena Pospíšilová. „Proto jsem taky po náběhu na silnici zvolnila a už se nesnažila držet tak ostré tempo.“
„Já už ani běhat nesmím, abych se nepřizabila,“ ukazovala i podřené koleno a ruku hned po příjezdu Lenka Jančaříková. „Budu ráda, když to dnes doběhnu.“ No a doběhla velmi dobře, jakoby jí ani nic nebylo. Někdo to prostě má v sobě.
„Běželi jsme s Anežkou spolu,“ řekla mi Lenka Hrabovská po doběhu. „Ale ona se dost trápila, tak jsem věřila, že mi v závěru neuteče. A taky to tak dopadlo.“
Závod se nám opět vydařil a spokojení běžci měli na mě prosbu, abych své akce pořádal dál. Nemám s tím problém, dělám to pro kamarády rád, jen mě mrzí, že jich jezdí tak málo. To se pak dost těžko jedná s případnými sponzory. Tak uvidíme, co přinese příští rok. Letošní Nemojské běžecké léto tedy skončilo a doufám, že už bude jenom líp.
