Jedním z nejlepších atletů ve Zlínském kraji je Tomáš Navrátil. Vytrvalec z Kroměříže se pravidelně zúčastňuje závodů mistrovství republiky na desetikilometrových tratích a v půlmaratonu. Úspěšný bývá i na českém šampionátu v krosu. Dvaatřicetiletý přípravář a rozpočtář ve stavební firmě z Kroměřížska v letošní sezoně nejraději vzpomíná na start na Rohálovské desítce a na povedený závod na mistrovství republiky v běhu na 10 000 metrů na dráze ve Slavkově u Brna.
Přibližte Vaši sportovní kariéru. Jak se vyvíjela?
Na základní škole v Kroměříži jsem hrával basketbal. Po přechodu na gymnázium do Holešova jsem s basketbalem přestal. Poté jsem dva roky jenom přibíral na váze, než mě začalo hodně bavit kolo. V roce 2008 jsem si za přispění rodičů pořídil první kvalitní silniční kolo a na něm jsem postupně najížděl stále více kilometrů. Za nějaký rok jsem si koupil také horské kolo a v letech 2012 až 2015 jsem v bikových závodech reprezentoval klub BT Morkovice. Na podzim 2015 jsem absolvoval několik běžeckých závodů a od roku 2016 pravidelně běhám.
Kdy jste začal s atletikou?
Když jsem ještě jezdil na kole, tak jsem v zimním období běhával. V říjnu 2015 jsem jako výzvu absolvoval Chřibský maraton. V tomto roce jsem si zaběhl i několik regionálních desetikilometrových závodů. Po jednom z nich mě k běhání přesvědčil Ondřej Němec, který ve mně viděl potenciál běžce a asi se nemýlil.
S jakou představou jste šel do sezony 2020?
Už od 1. ledna jsem se soustředil na to, že na jaře zkombinuji start v dubnu na mistrovství republiky v půlmaratonu v Pardubicích s květnovým Pražským maratonem. V únoru jsem absolvoval velmi kvalitní devítidenní soustředění na Tenerife. Na konci února se mi dařilo v Rohálovské desítce. Potom sezonu zastavil koronavirus.
Co tedy bylo Vaším letošním vrcholem sezony?
Po přesunech jarních závodů se českému atletickému svazu podařilo v červnu ve Slavkově u Brna uspořádat mistrovství republiky na dráze na 10 000 metrů a v červenci se v Kostěnicích konalo mistrovství republiky v půlmaratonu. Na oba závody jsem se dokázal připravit. Ve Slavkově u Brna jsem skončil v osobním rekordu na 10 kilometrů na dráze 31:54,98 na 6. místě. V Kostěnicích v čase 1:09:10 na 7. příčce. Šesté místo na dráze pro mě bylo příjemným překvapením. Výsledek ze Slavkova u Brna spolu s únorovou prusinovickou Rohálovskou desítkou proto považuji na nejvydařenější závody v letošní sezoně. Ještě poslední týden před jarní karanténou se mi podařilo zaběhnout v Modřicích v rámci Brněnského běžeckého poháru závod dlouhý 9,8 kilometru za 30:00. Jednalo se ale o regionální závod s nepřesnou tratí, a tak tento výsledek trochu zaniká. Další vrcholy sezony 2020 už nemám. Na podzim jsem se už nedokázal připravit, jak bych chtěl.
Které jsou Vaše nejpovedenější letošní závody?
Určitě legendární Rohálovská desítka. V ní jsem nestačil jenom na českého rekordmana na 1500 metrů na dráze a halového mistra Evropy v Praze v běhu na 1500 metrů Jakuba Holušu. Časem 31:31 jsem na těžké trati zaostal jenom o 1 sekundu za osobním rekordem na 10 kilometrů. Rád vzpomínám i na 6. příčku na červnovém mistrovství republiky v běhu na 10 000 metrů na dráze ve Slavkově u Brna. Tenkrát bylo velké horko, ale já jsem tento závod zvládl takticky. Výborným počinkem bylo i 7. místo na mistrovství republiky v půlmaratonu v Kostěnicích. Tento závod se běžel 14 dnů po slavkovské desítce. Těžký půlmaraton na východě Čech jsem ovšem rozběhl ve skupině favoritů příliš rychle a od 14. kilometru už se mi v něm neběželo vůbec dobře.
Byly i závody, které se Vám nepovedly?
Po letní pauze jsem se na podzim nemohl dostat na jarní výkonnost. Navíc mě limitovala drobná bolest chodidla, kterou se v současné době snažím doléčit. Nevydařily se mi například srpnový Run Tour v Olomouci a zářijová Blanenská 10.
S jakou taktikou do závodů chodíte?
Ta se odvíjí podle soupeřů na startu a podle mojí aktuální formy. S většinou soupeřů se znám a vím, koho můžu porazit a koho nikoliv. Běh ale není o taktice, ale o výkonnosti. Myslím, že to je jeden z nejspravedlivějších sportů, v němž ve většině případů rozhoduje pouze výkonnost.
Které jsou Vaše nejoblíbenější závody?
Rohálovská desítka. V Prusinovicích jsem běžel svůj úplně první závod v kariéře. V Rohálově je velmi těžká trať. A když vytrvalec nemá zrovna svůj den, tak se Rohálovskou desítkou protrápí od startu až do cíle. Líbí se mi i Olomoucký půlmaraton ze série Czech Run. Diváci v Olomouci jsou fantastičtí. Všechny běžce ženou na trati neskutečně vpřed. Výbornou půmaratonskou trať mají i v Karlových Varech. Ale na závod v nejznámějším lázeňském městě nemám kladné vzpomínky. Vynikajícím závodem je Ostravický kros konaný na golfovém hřišti. Také se těším, až premiérově poběžím Pražský maraton.
Máte i neoblíbené závody?
To jsou ty, kde se mi nedařilo. Také se mi nelíbí na sílu konané komerční závody, nebo závody v průmyslových areálech. I když i v nich si občas také zazávodím.
Kdo Vás kolem sportu nejvíc podporuje?
Moje rodina. Doma jsou trpěliví, když chodím trénovat, nebo když o víkendech objíždím závody. A také Ondřej Němec. Ten mě podpořil v začátcích, a když potřebuji, tak mi vychází vstříc při pořizování běžecké výbavy. Potěší mě, když se kamarádi zajímají nebo dokonce dívají, když je nějaký závod v přímém přenosu v České televizi.
Kde berete recept na takovou sportovní výkonnost?
Nejlepším receptem je každodenní trénink a trpělivost. Běh je vytrvalostní sport a dostat se na nějaký standard trvá určitou dobu. Důležitý je také spánek, správné jídlo, regenerace, kvalitní trénink. Je to ale těžké v hlavě nastavit na delší dobu. Zpětně vím, že moje nejlepší výsledky přišly vždy, když jsem se soustředil jenom na tento model. Velmi mi také pomáhají společná soustředění s běžeckými kamarády. S nimi odběhám mnohem těžší tréninky, než sám v Kroměříži. Mít alespoň jednoho parťáka je obrovská výhoda.
Jaké jsou Vaše největší úspěchy v kariéře?
Mým Top závodem jsou zatím asi Běchovice v roce 2017. Ty jsou každý rok mistrovstvím republiky v silničním běhu na 10 kilometrů. Před 3 lety jsem v nich skončil na 6. místě. Tenkrát jsem dokonce ještě na Hrdlořezském kopci běžel ve skupině českých elitních běžců bojujících o druhou až šestou příčku. To, že jsem skončil až šestý, nebyla žádná kaňka na skvělém zážitku.
S jakými známými atleti jste si doposud setkal a zazávodil?
Pravidelně se potkávám s předními českými vytrvalci Jiřím Homoláčem, Janem Kreisingerem, Evou Vrabcovou, Marcelou Joglovou. Výbornou zkušenost mám po letošní Rohálovské desítce ze souboje s Jakubem Holušou. Osobně jsem se potkal i s Danou Zátopkovou, která ještě před třemi roky startovala závod v Mikulčicích. Na letošním mistrovství republiky v půlmaratonu nám předávala ceny Jarmila Kratochvílová.
Sbíral jste úspěchy i v dalších sportech?
Několik pódiových umístění jsem vybojoval v závodech horských kol. Většinou to ale bylo, když se na startu nesešla kvalitní konkurence.
Co děláte v současné době vládních opatření?
Možná až moc od sportu odpočívám. Hlavně chodím do práce. Slíbil jsem nějaké projekty, ale asi jsem to trochu přehnal. Také doléčuji zranění chodidla. V říjnu jsem od běhu odpočíval. Jezdil jsem na kole a posiloval. Od listopadu se ale začínám systematicky připravovat na start v Pražském maratonu 2021. Rovněž mě baví manuálně se realizovat. Proto si dělám nějaké úpravy v autě.
Jak se udržujete v kondici?
Pravidelně posiluji, jezdím na kole a fyzičku si udržuji i na cyklistickém trenažéru.
Která jsou Vaše nejoblíbenější místa pro trénink?
Bez rozmýšlení bych mohl říct, že Tenerife, nebo slovinské středisko Rogla. Obě tyto soustředění byly super, ale také si vzpomenu, jak jsme s tréninkovými partnery někdy obtížně hledali ideální běžecké trasy a já konstatoval, že na cyklostezku z Kroměříže do Kvasic nic nemá. Ale když po ní běhám několikrát týdně, spoustu měsíců po sobě, tak je to velká nuda (úsměv).
Při čem nejraději relaxujete?
Jako skvělou regeneraci považuji saunu. V ní si pouštím oblíbenou hudbu. Také mám rád kriminální seriály a thrillery. Občas si sednu ke knize. Ovšem realita je taková, že většinou sedím u počítače a rýsuji.
Jaké máte kromě běhání další záliby?
Kolo silniční i horské, turistiku, rád chodím po horách. Občas se věnuji i via ferratám, v zimě běžky.
Na čem si nejvíc pochutnáte?
Mám rád zeleninové saláty na 1000 způsobů. Po závodech se většinou odměním dobrou pizzou, Pochutnám si i na hamburgeru, steaku, lososovi. Denně piju kávu a podle spotřeby asi mám rád magnezii.
Kam plánujete nejbližší dovolenou?
Loni před vánočními svátky jsme byli se šéfem a kolegou z práce v Dolomitech. Oni na sjezdovkách, já na běžkách a sněžnicích. Když to jenom trochu půjde, tak bych si rád takovou dovolenou, ale v jiném středisku, zopakoval. Ovšem já preferuji léto a teplo. Proto je pro mě ideální odjet, nebo odletět v lednu, nebo únoru někam na jih.
Na co se těšíte ve sportovním roce 2021?
Věřím, že pandemii koronaviru už bude svět a především Evropa zvládat lépe a bez nejstriktnějších opatření. Trochu se však bojím o ty největší běžecké akce, jako je například 10 000 běžců na startu Pražského maratonu. Určitě se těším, že se budu dívat na přelomu července a srpna na odložené letní olympijské hry v Tokiu. Také bych se chtěl zajet podívat na cyklistické Giro d’Itália. Do Itálie jsem se chtěl podívat už letos. Ale závod z května přeložili na říjen. Tak jsem od toho upustil.
Co ještě plánujete na rok 2021?
Na jaře bych chtěl absolvovat letos odloženou kombinaci mistrovství republiky v půlmaratou a Pražský maraton. Chystám se i na nějakou delší cestu po Evropě. Snad to situace dovolí.
