Od rána bylo teplo. A po obědě, před startem závodu už pak vedro. Pro běhání už celkem až nepříjemné počasí. Ale v Olomouci měli v Hejčíně na trati kolem Mlýnského potoka a vodních nádrží Poděbrady podmínky prostě všichni stejné. Každý se s tím musel vyrovnat po svém.
Tomáš Blaha si závod užil, ale musel máknout
Až ve druhé polovině závodu Tomáš Blaha /AK Asics Kroměříž – 31:21/ dokázal zrychlit a odpoutat se od svého hlavního soupeře Jakuba Sklenáře /Veslařský klub Olomouc – 31:57/. Za nimi pak doběhl po strhujícím finiši třetí Tomáš Bohuslav /AK Drnovice – 32:43/, když přesprintoval v cílové rovince Karla Axmana /TJ Sokol Nové Sady – 32:56/.
Jitka Špičáková se s kolegyněmi potkala jen na startu
Mezi ženami bylo jasné, že Jitka Špičáková/TJ Liga 100 Olomouc – 28:46/, dříve Fojtková pro upřesnění, kdože to tak dobře běhá, nebude mít zřejmě konkurenci a také to tak na trati vypadalo. Jitka to napálila od startu a ihned všem svým konkurentkám zmizela.
Druhá pak skončila Jana Matějíková /TJ Liga 100 Olomouc – 30:40/, která je na tom čím dál lépe, a třetí proběhla cílem Darina Krausová /AK EZ Kopřivnice – 31:07/.
Klokan se běžel již po patnácté
Přírodovědecká fakulta za podpory Statutárního města Olomouc a Jednoty českých matematiků a fyziků, pobočka Olomouc, ve spolupráci s Centrem grafických papírů a fotoslužeb v Olomouci uspořádali v sobotu již patnáctý ročník Běhu s Klokanem.
Děti tady startují vždy dopoledne, ale dospělí mají posunutý start až na půl druhou.
Pro ženy je zde vždy připravený jeden velký okruh kolem Mlýnského potoka a okolo přírodního koupaliště Poděbrady v délce 7 km a muži si přidávají odbočku, která jim trasu protáhne na 9,2 km.
Vedro jako v parném létě
To konstatovali snad všichni běžci na trati. Prostě se to na začátek září všechno opět pořádně rozehřálo. Co se dá dělat. V létě toho vedra moc nebylo, tak aspoň teď si trochu tepla ještě užijeme.
„Dnes jsem cítil, že mi to půjde,“ spokojeně mi řekl za cílem Tomáš Blaha. „Akorát teď musím trochu omezit kolo, abych se víc vyběhal, pak to bude dobré.“
„Moc mě rozhodil ten úsek na trati, kde bylo bahno,“ přiznal se mi Jakub Sklenář. „Tam jsem hodně ztratil. Já potřebuji tvrdý podklad, jinak se mi rozhodí rytmus a potom už to těžko dotáhnu. A tak to přesně dnes dopadlo.“
„Vždycky jsem Karla Axmana dotáhl a on mi zase nastoupil a odběhl,“ popisoval mi dění na trati Tomáš Bohuslav. „Tak jsem nakonec počkal až na konec a pošetřil síly. To se mi vyplatilo, protože jak jsem ho přesspurtoval, tak už se mě nedokázal udržet.“
„Měla jsem dnes běžet půlmaratón ve Zlíně, ale pořadatelé to všechno změnili, tak jsem se přišla proběhnout alespoň sem,“ zklamně mi říkala hned před závodem Jitka Špičáková. „Ale je vidět, že mám formu, dnes mi to doslova letělo,“ naznala pak v cíli.
„Pomalu se zlepšuji,“ konstatovala s úsměvem Jana Matějíková. „Bohužel se toho nedá moc natrénovat. Není na to teď vůbec čas,“ dodala a ukázala na synka, který tvrdě spal na hrudi Adama Fritschera. Jako v kapse u klokana, jak to sám před startem Adam zhodnotil.
Jak jsem napsal již v úvodu, bylo teplo a to je pak vždycky Běh s klokanem velmi vydařená akce. Liba Machalická závod i zábavu po něm připravuje vždy velmi pečlivě, proto se ani moc nespěchalo domů a v hospodě u Trevise bylo živo až do pozdního odpoledne.
A to je dobře. Proběhnout se a dobře pobavit, to je ten život hned veselejší. A zejména v takové partě, co se schází v Olomouci, je zábava přímo skvělá. Také proto tam jezdíme moc rádi.
