Od rána bylo v Nemojanech na rozdíl od předchozích dnů celkem příjemně. Po dešti ani památky a modrá obloha. V lese ovšem rozbitá cesta od kamionů a místy obrovské kaluže po předchozích lijácích. Jindy příjemná lesní cesta se změnila v náročný kros. S tím se bohužel nedalo nic dělat a měnit trať pořadatelé nechtěli. A na závěr závodu už bylo i pěkné horko, jak slunce začalo připalovat.
Lukáš Soural rozhodl po obrátce
Lukáš Soural /VSK UNI Brno – 20:43/ nenasadil po startu žádné strhující tempo a tak se držela čtyřčlenná vedoucí skupina mužů až do obrátky pospolu. Potom ovšem zrychlil, aby si vytvořil dostatečný náskok a nemusel finišovat v cílové rovince s výborně běžícím Pavlem Dvořákem /Atletika Alojzov – 20:44/, který i tak doběhl těsně za ním. Stupňovaným závěrem se pak propracoval na třetí místo Tomáš Steiner /AK Drnovice – 20:55/, když 500 metrů před cílem předběhl Petra Kučeru /PSG Chropyně – 21:02/.
Lenka Jančaříková neměla konkurenci
Čím starší, tím lepší. Tak by se dala charakterizovat výkonnost Lenky Jančaříkové /AAC Brno – 25:13/ v letošním roce, kdy přeskočila do kategorie žen nad 50 let. Předvádí totiž neskutečné výkony. Až se značným odstupem za ní totiž doběhly její sestra Jitka Kalová /Skol Brno – 27:23/ jako druhá a třetí pak Silvie Divišová /AK Drnovice – 27:46/.
Začalo další Nemojské běžecké léto, kolikáté už
Prvním závodem letošního Nemojského běžeckého léta byl 13. ročník Lulečské šestky, který je věnován památce vynikající atletky, běžkyni Mgr. Lence Höferové, která by 6. července oslavila 57 let. Již podesáté se závod běžel jako její memoriál v místech, která měla tak nesmírně ráda. Nemojany jí byly druhým domovem a zároveň zde pracovala jako ředitelka základní školy. Lidé ze vsi, stejně jako my běžci, na ni nikdy nezapomeneme.
Běželo se opět od slavného lulečského koupaliště v přírodním lomu U Libuše po pískové sypané cestě v lesích směrem na Pístovice a zpět. Obě akce Nemojského běžeckého léta pořádá AK Drnovice ve spolupráci s OÚ Nemojany, Orlem Vyškov a místním Sokolem a protože Lenka Höferová učila i děti z okolních vesnic Luleč a Tučapy, tak i zdejší obecní úřady se na její počest na závodě podílejí. Stejně ovšem jako řada místních sponzorů. Navíc je Lulečská šestka zařazená do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a také do Vyškovské běžecké tour. Proto šlo o body do dvou seriálů. Letní závody v Nemojanech si drží svůj punc výjimečnosti a jsou mezi běžci stále velmi oblíbené.
Příjemná trať a skvělá parta se závěrečným hezkým posezením
Právě kvůli tomu se jezdí do Nemojan. Prostě pobavit se s kamarády. Ani nadcházející volné dny, kdy přece jen řada lidí vyrazila již na dovolenou, nijak neovlivnily velmi dobrou účast. Běžci se totiž v Nemojanech cítí velmi spokojení.
„Začátek byl trochu volnější,“ přiznal se mi Lukáš Soural po závodě. „ Jenže když jsem viděl, jak se dotahuje Tomáš Steiner, tak jsem si říkal, že by nebylo dobré si ho dovézt za sebou na zádech a zrychlil jsem. Tím pádem se mi podařilo vytvořit náskok, který jsem si pohlídal až do cíle.“
„Dnes se mi běželo noc dobře,“ zářil spokojený jak se svým výkonem, tak i umístěním Pavel Dvořák. „Škoda, že jsem se Lukáše neudržel při jeho zrychlení. Mohlo to být v závěru ještě zajímavější.“
„První závod po velmi dlouhé době a vůbec to nebylo špatné,“ konstatoval Tomáš Steiner. „Chybí mi naběhat tempo a pak už to poletí jako dřív. Cítím se dobře.“
„Mladé holky nepřijely,“ pokrčila rameny Lenka Jančaříková, když jsme spolu debatovali v zázemí celé akce u Sokolovny v Nemojanech. „Tak to bylo jednodušší. Teď vyrazíme zregenerovat na koupaliště Libuše do Lulče. Sestra už tam s dětmi je, musím převzít její ceny,“ dodala ještě při vyhlašování vítězů.
„Nebylo to vůbec špatné,“ usmívala se spokojeně Silvie Divišová. „Snad to příští týden půjde tady taky tak dobře.“
Je vidět, že se v lesích kolem Nemojan líbí hodně běžcům, protože hned při vyhlášení nejlepších závodníků už plánovali, jak se příští sobotu opět v Nemojanech sejdou a poměří své síly při obávané a náročné Nemojské devítce. A my se na ně budeme těšit taky.
