Popravdě jsem tento článek chtěl původně psát o něčem jiném. Měl být o tom, jak mnohem raději trávím svoje běhy o samotě. O tom, jak k vám v ty nejnepravděpodobnější okamžiky přijdou ty nejlepší myšlenky a ty nejoriginálnější nápady. Jak je krásné užívat si zvuky přírody a cítit se být její součástí. Na místo toho bych ale chtěl napsat trošku jiný článek. K tomu původnímu se můžu kdykoliv vrátit, až bude situace zase trošku normálnější.
V současné situaci se často mluví o samotě, respektive izolaci. Pro většinu z nás je to celé velice nezvyklé. Možná máme i pocit, že nám někdo vzal kus svobody. Nicméně, situace je natolik vážná, že bychom měli všichni udělat to, co je nejlepší pro většinu. Zůstat doma. Sociální odstup nemusí znamenat, že budeme v naprosté sociální izolaci. V dnešní době není problém s rodinou a blízkými zůstat v kontaktu, i přes fyzický odstup. Video hovory vše udělaly mnohem jednodušší a dostupnější.
Díky tomu, že jsem od mala introvert a nejraději trávím čas o samotě a nebo s těmi nejbližšími, pro mě nikdy nebyl problém trávit delší dobu o samotě. Když jsem začínal běhat, tak jsem o tom ani nepřemýšlel, ale pravděpodobně to byl jeden z hlavních důvodů, proč jsem u běhání vydržel takovou dobu. Proto mě v podstatě celá současná situace zas až tak neomezuje. Naopak cítím, že se můžu věnovat aktivitám, na které jsem neměl čas (viz. Experiment: Karanténa). Jsem rád, že jsem opět našel ztracenou tréninkovou strukturu.
Mnozí z vás určitě viděli fotky z parků nebo různých turistických míst, které byly plné lidí. Určitě tady nejsem od toho, abych tu někoho moralizoval nebo kritizoval. Já sám bych pravděpodobně ani neměl běhat a snažit se omezit pohyb venku na naprosté minimum. Pravděpodobně je nás takových, kteří ví, že by měli trošku s běháním zvolnit, celá řada, ale na druhou stranu nechtějí přijít o formu či o čas strávený v přírodě. A myslím, že i k tomuto se dá přistoupit zodpovědně.
Není to lehké. Kdo z nás mohl před pouhými dvěma měsíci vědět, čemu budeme čelit. Do teď jsme brali věci jako cestování, chození na koncerty nebo s kamarády na pivo jako samozřejmost. Možná si toho potom budeme mnohem více vážit. Možná nás to všechny popostrčí, až se budeme rozmýšlet, jestli jít běhat nebo ne. Jestli se přihlásit na ten zahraniční závod, na který jste vždycky chtěli. Fakt, že všechny jarní závody byly zrušeny, ale neznamená, že se nedá vymyslet něco jiného. V poslední době se vynořilo spoustu virtuálních závodů, výzev atd. Možná je teď správná chvíle na to, zkusit udělat nejrychlejší čas na vaší oblíbené trase. Zkusit nejrychleji vyběhnout ten kopec, co máte kousek za domem a který vám dá pokaždé zabrat. Nebo místo běhání zkusit posilování doma nebo jógu. Pokud jste alespoň trošku jako já, určitě se takovýmto aktivitám věnujete mnohem měně, než byste měli. Pořád se dá dělat spousta věcí. Jen je potřeba mít na paměti pár základních pravidel. O nošení roušky, nebo šátku už snad ani nemusím mluvit. Taky zkuste běhat sami. Jak jsem psal, zase přijde doba, kdy si budete moci užít skupinový výběh, ale do té doby se snažte omezit kontakt s ostatními lidmi, jak to jen jde. Pokud máte tu možnost, běhejte v lese, nebo tam, kde je malá pravděpodobnost, že potkáte někoho jiného. Potom si myslím, že je dobré běhat v nějaký nepopulární čas, kdy snížíte možnost kontaktu s dalšími lidmi ještě víc.
Naše společnost se ocitla v takto nelehké situaci, a tak není v nejlepším zájmu každého z nás dělat vše pro to, abychom se co nejrychleji vrátili tam, kde jsme byli před tím? Chápu, že spousta z vás měla na tuto dobu svoje plány. Jet na dovolenou, běžet závod nebo cokoliv jiného. I já jsem měl jiné plány, ale bohužel situace je taková, jaká je. Ale není lepší místo ohýbání pravidel či prosazování svých zájmů prostě jenom počkat? Situace se zlepší, ale to, jak rychle, záleží jenom na nás. Všichni jsme na tom stejně a všichni chceme, aby to co nejrychleji skončilo. Já vím, že pro někoho to může být velice těžké a omezující, ale tím, že se budeme chovat sobecky, současný stav nezlepšíme. Na druhou stranu je krásné vidět, jak se napříč celou republikou zvedla vlna solidarity. A’t už se to týká šitím roušek, pomoci důchodcům nebo podpora lidí v první linii. Spousta lidí dává stranou svoje osobní zájmy a neváhá se zapojit do pomoci druhým.
A další dobrou zprávou je, že nás pravděpodobně nečeká konec světa. Dříve nebo později se (téměř) vše vrátí do stavu, který tu byl před tím. A až budete cestovat, poběžíte závod nebo prostě budete jen tak venku, budete možná trošku vděčnější za to, že můžete dělat, co máte rádi. Všechno se totiž může zase rychle změnit.
Více článků na: https://www.vertrunning.com
Podpora na Facebooku vždy potěší :) Díky https://www.facebook.com/vertrunning
