Předpověď počasí sice slibovala déšť, ale ten se vypršel v noci a dopoledne v Brně sice foukal vítr, ale jinak bylo příjemně. Proto se taká v rezervaci na Kamenném vrchu srocovaly davy lidí, kteří obdivovali nádherně rozkvetlé koniklece.
Adéla Koláčková opět předvedla, že je trochu jinde
Další parádní výkon předvedla v Brně Adéla Koláčková /AK Olymp Brno –21:23/, která závodila jen s juniory, mezi nimi zvítězil Jakub Stibal /AC Moravská Slávia Brno – 19:51/ a dorostenci, ty ovládl Jakub Urbánek /BYAC Brno – 20:44/. Celkově i mezi hochy doběhla Adéla na desátém místě. Druhou ženou v cíli byla Barbora Kopřivová /VSK Univerzita Brno – FESTRA Brno – 22:41/, která udolala v posledním seběhu z Kamenného vrchu Markétu Mulíčkovou /KOB Alfa Brno – 22:45/.
Jiří Petr si ze závodu udělal sólový tempový trénink
Již od startu se na čele startovního pole pevně usadil Jiří Petr /37:35/ a s přehledem si v tréninkovém tempu doběhl pro vítězství.
Za ním se skvěle držel Pavel Dvořák /AK Prostějov – 38:30/ a třetí doběhl sám z toho velmi překvapený Martin Kleibl /AK Kuřim – 39:32/.
Běh kolem Myslivny v Brně má už také svoji tradici
Běh kolem Myslivny je zařazený již léta do Brněnského běžeckého poháru. Specifikou Brněnského běžeckého poháru je oddělený závod žen od mužů. Ty startují na kratší trati dřív společně s dorosteneckými a juniorskými kategoriemi.
V Novém Lískovci je čekala kopcovitá trasa kolem Kamenného vrchu v délce 5,5 km. Pro muže pak byla připravená trať 10,6 km, která vedla po stejné trati, jako pro ženy, jen se běžela dvakrát.
Závod organizuje již roky AC Moravská Slávia Brno a technicky ho opět zajišťovali borci z VSK Univerzita Brno.
A jak to viděli dnes ti nejlepší
Tradičně velmi dobře obsazené závody Brněnského běžeckého poháru co do počtu běžců, tak co do kvality závodníků si to na trati poměrně náročného terénního běhu kolem Kamenného vrchu v Brně rozdali jako o život. A bylo vidět, že se nikdo moc nešetřil. Až možná na vítěze.
„Dnes to odběhnu jen tréninkově,“ řekla mi před startem Adéla Koláčková, když pro jistotu nazouvala na složitý terén na trati závodní krosové Salomony.
„Ale nakonec mi to nedalo a musela jsem stejně závodit, takže jsem to šla naplno,“ přiznala se mi pak s úsměvem v cíli.
„Podařilo se mi Markétu utrhnout v tom seběhu do cíle,“ zářila spokojeně Barbora Kopřivová. „Takový terén mi vyhovuje a dnes mi to ještě k tomu běželo,“ dodala pak s úsměvem.
„Na trati to bylo místy lepší než nakonec v cíli,“ konstatovala orientační běžkyně Markéta Mulíčková. „Dolů z kopce tím terénem jsem se přece jen bála to pustit. Měla jsem několikrát výron v kotníku, tak jsem si raději dávala pozor, abych si ho opět nezvrtla.“
„Běžel jsem sám, takže mě nic nenutilo jít naplno,“ přiznal se mi v cíli Jiří Petr. „Navíc mám takové tratě raději než silnici, tak jsem si to dnes pěkně užil.“
„Terén, to je moje,“ usmíval se Pavel Dvořák po závodě. „Jirka byl daleko přede mnou. Za mnou taky nikdo. Nebylo s kým závodit. Sice jsem se snažil běžet naplno, ale rezervu jsem tam určitě měl.“
„Nechápu, kde ostatní zůstali,“ doplnil pak svou otočku s překvapeným pohledem za sebe po výběhu z křoví před cílem Martin Kleibl. „Podle mě jsem až tak rychle neběžel a navíc jsem musel díky své vysoké postavě pořád dávat pozor na to křoví v úzkých pěšinkách a to mě docela zpomalovalo.“
No přiznám se, že hodně borců letělo úzkou cestičkou mezi křovisky a po kamení a blátě jako o život. Ti vyšší museli i místy pořádně uhýbat, aby si nepoškrábali tvář.
Prostě na Brněnském běžeckém poháru to tak je. Tam se závodí a nehledí se napravo či nalevo. Bojuje se o každý bodík do celkového pořadí, proto jde sranda stranou. Nakonec proč ne. Přijelo se závodit a ne na procházku rezervací. A v předposlední akci seriálu šlo o hodně. Tak se není co divit. S tím se tady prostě musí počítat.
