Vcelku přijatelné počasí na začátek března přilákalo do Modřic davy lidí včetně všech mládežnických kategorií, aby se proběhli ulicemi města. A bylo jich hodně. Přes 700.
Je to jediný závod Brněnské běžeckého poháru, který se běží po rovině, proto si ho dávají jako test i běžci, kteří jinak tento seriál celý neabsolvují. Je pravda, že na závody dospělých už dost fučel vítr a dokonce trochu sprchlo, ale zas tak moc to zřejmě nevadilo.
Lenka Masná je ve formě
Hodně překvapivě se na start závodu žen postavila Lenka Masná /PSK Olymp Praha – 17:49/ a vedla si výborně neboť i mezi juniory, kde vyhrál Marek Effenberger /VSK Univerzita Brno – 16:10/ a dorostenci, které ovládl Jakub Urbánek / BYAC Brno – 16:32/, doběhla celkově na třináctém místě s obrovským náskokem na druhou ženu v pořadí Terezu Novotnou /18:09/. Třetí pak skončila Barbora Kopřivová /VSK Univerzita Brno – FESTRA Brno – 18:12/.
Robert Míč si z Keni přivezl formu jako bič
Po soustředění v Keni si přijel Robert Míč /VSK Univerzita Brno – 31:08/ do Modřic otestovat, jak na tom je a předvedl, že velmi dobře.
Druhý Jiří Petr /31:52/ se s ním ani nesnažil držet tempo. A pro třetí místo si pak stupňovaným tempem doběhl Karel Zadák /Triexpert Brno – 32:18/.
Modřický pohár se běžel již po třiadvacáté
Modřický pohár je zařazený již léta do Brněnského běžeckého poháru. Specifikou Brněnského běžeckého poháru je oddělený závod žen od mužů. Ty startují na kratší trati dřív společně s dorosteneckými a juniorskými kategoriemi. V Modřicích je čekala rovinatá trasa v délce necelých 4,9 km ve dvou okruzích. Pro muže pak byla připravená trať 9,7 km, která vede ulicemi města. Ti absolvovali čtyři kola po stejné trase jako ženy. Závod organizují již roky Městský úřad Modřice a TJ Sokol Modřice a technicky ho opět zajišťují borci z VSK Univerzita Brno.
Jak viděli závod ti nejlepší?
Počasí přece jen závody dospělých trochu ovlivnilo, ale zase ne natolik, aby se nedalo běžet poměrně rychle. A to vcelku většina běžců také předvedla. „Po první kilometru za 3:09 jsem hodně rychle zvolnila na 3:22,“ přiznala se mi v cíli Lenka Masná. „Takové tempo bych neudržela ani náhodou. Ale po zpomalení jsem už s tím vůbec neměla žádný problém a v pohodě to celé doběhla bez nějakého problému.“
„Bojovala jsem o to druhé místo jako o život,“ procedila mezi zuby při debatě s Barborou Kopřivovou Tereza Novotná. „To jsem se nechtěla nechat ujít a nakonec jsem to i dokázala.“
„Snažila jsem se držet rovnoměrné tempo a nakonec se dotáhla i na Terezu, ale na ni už nebylo dost sil,“ skromně poznamenala Barbora Kopřivová.
„Teprve včera jsem přiletěl z Keni, tak jsem si přijel vyzkoušet, co mi to soustředění dalo,“ spokojeně hodnotil závod Robert Míč. „A musím přiznat, že mě překvapilo, jak jsem si bez velkého úsilí udržel velmi slušné tempo, přestože jsem si celou trať odtáhl sám.“
„Ještě jsem letos rychle neběžel a ani asi jen tak nepoběžím,“ s úsměvem konstatoval Jiří Petr. „Proto jsem se ani nesnažil s Robertem od začátku držet a soustředil se na sebe a svůj výkon.“
„Jirku Kaluse jsem si dotáhl po třetím kole a pak mu na rovině proti větru nastoupil a on už se mě nedokázal udržet,“ popsal mi dění na trati v boji o třetí místo Karel Zadák.
No a takových soubojů bylo letos v Modřicích vidět mnoho. A ve všech kategoriích.
Prostě se bojovalo o každé místo jako o život. Až mě to překvapilo. Ale tak to prostě na Brněnském běžeckém poháru je.
S tím se tu prostě musí počítat. Tady se závodí o sto šest. Na procházku si může vyrazit třeba do lesa každý sám. A nakonec je to tak správné. Jsme přece na závodech a ne na turistickém výletě. A proto si sem přišli všichni zazávodit a předvedli, že to umí. A to je dobře. Tak to má být.
