Poměrně málo závodních příležitostí v sobotu rozhodlo o tom, že se podíváme do Moravského Krumlova na Krumlovský běh. Počasí pořád neskutečně přeje podzimnímu závodění, tak proč nevyrazit někam, kde jsme ještě nebyli. A rozhodně to stálo za to. Zuzana Marková tam odvedla neskutečné penzum práce a závody se jí parádně povedly.
Lukáš Soural rozhodl v posledním okruhu
Od startu se držela dvojice Lukáš Soural /VSK UNI Brno – 36:41/ a Pavel Dvořák /Biatlon Prostějov – 36:54/ pohromadě. Až v posledním kole Lukáš zrychlil, Pavel už jeho nástup nezachytila a tím pádem bylo o prvenství v závodě rozhodnuté.
Třetí pak doběhl již s odstupem Lukáš Kocur /Orel Šitbořice – 38:21/
Lenka Jančaříková je výkonnostně někde jinde
Je to tak. Pro Lenku Jančaříkovou /AAC Brno – 17:14/ byli soupeři jen muži. A ani s těmi se moc nepárala.
Druhá Veronika Přistálová ze Znojma /18:14/ už zaostala na tak krátké trati o minutu a ještě o pár vteřin později doběhla třetí Soňa Švestková ze Znojma /18:36/.
V Moravském Krumlově se běžel již 28. ročník
Krumlovský běh už má také slušnou tradici. Přece jen 28 let se tento závod běhá a to už něco znamená. V současnosti je součástí Orelské běžecké ligy, Znojemského běžeckého poháru a také zde skončila letošní Zajícova liga pro mládež.
Dopoledne se po tratích v Rakšicích proháněla mládež a odpoledne pak dospělí.
Pro muže připravili pořadatelé z AC Moravský Krumlov z Orla Rakšice trať v délce 10,9 km a na ženy pak čekalo jen 4,5 km.
Povedený sportovní den v Moravském Krumlově
Jak jsem napsal už v úvodu. Perfektní sportovní akce a v podstatě i společenská se tam povedla připravit Zuzaně Markové i s partou lidí, kteří jí pomáchali a jsem rád, že se pořád najdou tak zapálené organizátoři, kteří pro nás dokážou připravit tak skvělé zážitky, jaké byly dnes k vidění v Moravském Krumlově.
„Moc jsme s Pavlem na tempo netlačili,“ přiznal se mi v cíli Lukáš Soural. „Přece jen mám zítra další závody. A když to není nutné, tak nechodím naplno. Ale pro jistotu jsem zrychlil už v posledním kole, alby nemusel finišovat a v klidu si doběhl pro vítězství.“
„Nedokázal jsem zareagovat na Lukášovo zrychlení,“ popsal mi závěr závodu Pavel Dvořák.
„Už to bylo na mě rychlé. Přece jen je to tady úplně rovná trať a mi to jde v kopcích a terénu mnohem líp.“
„Snažil jsem se držet rovnoměrné tempo, mám na to naběhané ještě z přípravy na maratón,“ řekl mi pak při vyhlášení nejlepších běžců v rakšické orlovně Lukáš Kocur.
„Ovšem běžel jsem sám, tak jsem přece jen postupně zpomaloval, ale ostatní kluci za mnou už mě nedoběhli.“
„Já nevím, z čeho to běhám,“ kroutila hlavou nad svým výkonem Lenka Jančaříková.
„V podstatě vůbec netrénuji, přesto mi to zatím běží. Možná, kdyby to bylo dnes delší, už by tréninkový výpadek byl znát, ale tak krátkou trať jsem v solidním tempu zvládla bez problémů.“
Myslím, že bez tréninku by tak jako Lenka chtěla běhat řada borců, které tam prohnala nebo i porazila. Někdo to má prostě v sobě a věk ani trénink nerozhodují.
Ale hlavní dnes bylo přece jen to, že všichni účastníci odcházeli nesmírně spokojení. A za to patří organizátorům obrovská pochvala.
