Dopoledne se začali v Bohuňovicích rojit vytrvalci jako vosy na broskvoni plné sladkého ovoce. A dokonce to také u startu i tak hučelo. Skoro jako ve vosím hnízdě, či ve včelím úlu. Ale to takto bývá vždycky, když se sejde tradiční parta kamarádů na závodech. Prostě se musí všechno probrat, tak je tam vždy živo. A Bohuňovice nejsou výjimkou.
Lenka Hrabovská je ve formě
Celé léto se Lenka Hrabovská /AK Drnovice – 25:45/ věnovala závodům v triatlonu, kde se jí dařilo výborně. Kvůli počasí pak místo na triatlon do Hulína zamířila do Bohuňovic a předvedla všem, v jaké je formě. Od začátku proháněla muže a do cíle se dostala první s obrovským náskokem před druhou ženou.
Tou byla Krystýna Otevřelová /TJ Liga 100 – 28:00/ a třetí pak skončila nesmrtelná veteránka Marie Hynštová /AK Drnovice – 28:41/.
Roman Kovář exceloval mezi muži
Jinak to nejde nazvat. Roman Kovář /TJ Liga 100 – Olomouc – 43:56/ od začátku udával strojové tempo a na trati se s ním držel jen necelý jeden okruh nakonec druhý Petr Kučera /KES BUK Grymov – 45:14/ než odpadl. Třetí pak již s odstupem doběhl velmi překvapivě Zdeněk Hochman /SK ICA Orel Blučina – 46:12/.
Co běžce čekalo?
Další závod zařazený do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje připravili borci z TJ Liga 100, kteří převzali štafetu od původních organizátorů, v obci Bohuňovice, která leží na širokých rovinách za Olomoucí směrem na Šternberk.
Pořadatelé už 32. ročníku Běžeckého mítinku ho přichystali na tradičních tratích po silnicích a polních cestách v okolí. Převýšení na trase veškeré žádné, proto se tam dá běžet celkem rychle. Jen je vždy otázkou, jak vypadají polní cesty po sklizni obilí a jiných plodin a samozřejmě co tam zrovna provede počasí. Po lijácích jsme se na trati už i brodili blátem a ve velkém vedru a suchu se pak v otevřené krajině zalykali prachem. A co dokáže vítr na takovéto planině, to si všichni jistě dokážete představit sami. Přesto má závod své kouzlo a neodmyslitelně patří již mnoho let na začátku září či koncem srpna do seriálu olomouckých běžců.
Jak se běželo tem nejlepším?
Pohodové dopoledne v Bohuňovicích doprovázelo příjemné běžecké počasí. I proto zde byla skvělá nálada, protože se po vyčerpávajících vedrech přece jen ochladilo, také trošku sprchlo a tím pádem se cítili všichni běžci hned líp.
„Nečekala jsem, že se mi poběží po těch triatlonových startech tak lehce. Kdy já naposledy běžela sólo závod,“ pátrala v paměti Lenka Hrabovská.
„Dnes to šlo až neuvěřitelně dobře. Vlastně to byl první rychlejší běh od triatlonového závodu Morkoman v minulém týdnu a je dobře, že jsem se nemusela nijak hnát a spíš jen velmi kvalitně odtrénovat.“
„Je to po porodu první ostřejší start a překvapivě se mi běželo výborně,“ smála se spokojeně Krystýna Otevřelová.
„Konečně jsem běžela,“ konstatovala Marie Hynštová. „A že to trvalo,“ dodala pak lakonicky za cílem.
„Minulý týden jsem běžel Jesenický půlmaratón a myslel si, že mi to dnes nepůjde,“ kroutil hlavou nad svým výkonem Roman Kovář. „Ale šlo to až neskutečně dobře, to je skvělé, že jsem se z toho tak rychle otřepal. Snad to tak půjde i dál.“
„Přes léto jsem toho moc nenaběhal a je to poznat,“ přiznal se mi Petr Kučera. „Ale teď se do toho obuji a bude to zase podzim výborné.“
„Já se ani moc nesnažil za těmi prvními kluky běžet,“ řekl mi v cíli Zdeněk Hochman, když jsem ho chválil, jak se pořád zlepšuje. „Zaměřil jsem se jen na hlídání třetího místa a tím pádem prvního muže v mé kategorii a to mi vyšlo.“
Ideální počasí, výborná nálada, přesně tak to v sobotu v Bohuňovicích vypadalo. Před zahájením podzimní části sezóny skvělý test a hlavně parádní zábava perfektních kamarádů, co si udělali z běhání životní zábavu. To je pak radost tam s nimi být.
